Hlas pro římského krále [TV film]

Solidní práce. Historické   filmy z dnešní doby jsou   velmi dobře zpracované. Po   celou dobu jsem si   připomínala o generaci   starší gardu Preiss, Němec,   Hlaváčová, Maciuchová...v   podobných historických   rolích a musím konstatovat,   že dříve se hrálo více   teatrálně. Toto   civilnější zpracování mi   vyhovuje více.
Oproti   starším televizním filmům,   dnes jsme konečně viděli   bojující muže i reálně   krvácet.
Ať už   historická skutečnost byla   taková či jiná, tento film   považuji za velmi dobrý.

Základní body Karlova   života jsou sice většině   českých diváků známé,   ale i tak dá chvílemi dost   práce neztratit nit a   pružně se v roztěkaném   filmovém ději orientovat.   Snímek sám o sobě rozhodně   není špatný, drží se   reálií císařova   životopisu i jeho doby,   jenže vinou omezených   finančních možností tu   namísto monumentálního   velkofilmu, jaký by si   osobnost tohoto významného   panovníka určitě   zasloužila, vznikl spíše   jakýsi hraný dokument,   který bohužel zaujme jenom   málokoho.

Včerejších 701 let od   narození Karla IV. jsem   chtěla trochu oslavit tímto   filmem. Jak jsem se těšila,   tak jsem byla zklamaná. Kdo   nezná tuhle část našich   dějin, musí mít ze všeho   pěkný "hokej" a to   je velká škoda. Chápu, že   je to těžké téma, ale   stejně si troufám tvrdit,   že život muže, který pro   naši zemi tolik znamenal, si   zaslouží mimořádnou   pozornost a kvalitnější   zpracování.

Většina lidí film o Karlu   IV. hodnotí záporně.   Nevidím v tom žádný   důvod. Světem nyní běží   akční a dobrodružné   Fantasy a Sci-Fi filmy. Já je   osobně také miluji. Přijde   mi jako škoda, že se u nás   takové filmy nenatáčí.   Nechci rozvíjet žádné   politické debaty, ale   svádím to na dobu totalismu,   kdy u nás byla většina   těchto filmů zakázaná.   Jenže Václav Křístek se   tohoto nelehkého úkolu   zhostil a pokusil se natočit   historický film, s několika   dobrodružnými scénami.   Řeči o tom, že film byl   nepřehledný je sice pravda,   ale kdo z vás viděl film   Terminator? Neříkejte, že   to nebyla zamotanina už od   začátku. A také oslavil   úspěch. Ti co jeho děj   nepochopili, se na něj   podívali znovu. Proč to   neudělali lidé i u filmu   Hlas pro římského krále?   Nejspíš proto, že je   český. Ano a tím se   dostáváme k hlavnímu   problému kritiků tohoto   filmu. Lidé jej stále   srovnávají se zahraničními   megafilmy. Jak již bylo   řečeno, toto je jeden z   prvotních historických   filmů (s trochu   dobrodružnějším dějem)   natočený v naší zemi.   pokud se vám tedy nelíbil,   podívejte se na tento   historický film:   https://www.youtube.com/watch?   v=1tG0zCTZLtM | Jedná se o   americký amatérský film,   který je (tedy podle mne)   horší než Hlas pro   římského krále. Hlavně ho   musíte dokoukat. Film bych   tedy hodnotil podle českých   měřítek: NENÍ TO SNAD (z   hlediska historického   žánru) NEJPODAŘENĚJŠÍ   ČESKÝ FILM? Abych nebyl jen   propagátor tohoto filmu,   musím říct, že mi trochu   chyběla bitva na jeho konci,   která se vlastně nekonala...   Kritici mají i další   problém a to s hudbou, kterou   do filmu složil Daniel   Fikejz. Někteří lidé ji   hodnotili jako moc moderní.   Možná proto, že z ní bylo   slyšet hlasité bytí bubnů.   Jestli si někdo myslí, že   je to špatně, ať si   poslechne tohle:   https://www.youtube.com/watch?   v=pKv_wua6kFE | Také je to   krásná hudba, i když je   doprovázená remixovými   efekty. Zkrátka: Hudba podle   mne nebyla vůbec špatná.   Byla poslouchatelná,   majestátní a v bitvě v   Pavie i dobrodružná. Když   byla řeč o bitvě v Pavie,   hodnotím ji jako nejlepší   scénu tohoto filmu a krvavé   scény v ní jsou také   jedním z revolučních   faktorů českých filmů. Na   závěr bych chtěl prosstě   říci: NEHODNOŤTE TENTO FILM   SPOLEČNĚ SE SVĚTOVÝMI   FILMY, PŘECI JEN JSME V   OHLEDU HISTORICKÝCH   DOBRODRUŽNÝCH FILMŮ   ZAČÁTEČNÍCI...

Karel IV - Největší řízek
Když Amerika slavila 500   výročí od chvíle, kdy si   Colombo myslel, že objevil   Indii, natočili o tom   hollywoodští hned dva   velkofilmy. Obou se ujali   renomovaní režiséři,   dostali velkorysé rozpočty,   skvělé herce...
Když   se Česká televize rozhodla   oslavit 700 výročí   narození toho nejlepšího a   největšího Čecha, také se   plácla přes kapsu a z   rozpočtu, který dotujeme i   našimi tvrdě vydřenými   chechtáky obětovala pár   desítek milionů. A pak   nějakého nekompetentního   blba napadlo svěřit tento   projekt, který klidně mohl   projít i kiny a aspirovat na   jednu z nejvýznamnějších   kinematografických událostí   posledních let svěřit   televiznímu   dokumentaristovi...
A   podle toho to také   dopadlo.
Mé hodnocení   ? Film není vyloženě   špatný.
Největšímu panovníku   našich dějin natočili jako   poctu film, který není   úplně špatný. Smutné.
Režisér a scénárista   Václav Křístek si ukousnul   příliš velké sousto.   Možná je slušný spisovatel   historických románů, ale   scénáře mu moc nejdou. Od   počátku je film zmatečný,   děj se vrací do minulosti,   hned zase do jiné doby.   Skáče z místa na místo a i   divák znalý historie má co   dělat, aby se neztratil a   udržel si pojem o tom, co   právě sleduje.
Dalším problémem je   čistá filmařina. Tu tenhle   pán prostě neumí. Celý   snímek je zoufalou snahou   režiséra natočit jakože   historický velkofilm, ale   nezdařilo se. A třeba velice   slušně secvičené bojové   scény vypadají, jako když   přijedou z Tv Barrandov   točit šot do zpráv z   šermířských slavností na   hradu Loket. Taková škoda.   Proč to nenechali natočit   někoho, kdo to umí?
Herecké obsazení se   povedlo a až na pár výjimek   všichni odvedli dobrou   práci. A Kryštof Hádek,   podle mého nejlepší herec   své generace byl opět   skvělý (trochu jsem se   obával, aby Karla nehrál   Jirka Mádl, když už v   téhle zemi hraje všechno ve   všem, ale mé obavy se   naštěstí nenaplnily).
Hudba skvěle zapadla do   tohoto projektu. Je stejně   průměrná, jako celý film.   Daniel Fikejz se samozřejmě   nechal inspirovat   historickými motivy, ale   těch bylo až přes míru a   často mi připadalo, že   její znění neodpovídá   dění v dané scéně.
Co říci závěrem. Karla   IV mám po tomto filmu ještě   raději. Od pana Křístka už   nic nečekám. A ani jsem   nikdy nečekal.

Polovýborný.
Ale spíš polo, než   výborný. Těšil jsem se,   těšil. A postupem stopáže   pomalu klesal na duchu. Celým   filmem se táhnou tři krutá   stigmata: pro neznalého (což   je, bez urážky, většina   dnešní mládeže) je to   totální chaos   nerozpoznatelných osob,   jejichž statuty, možnosti,   vazby a motivace jsou doslova   gordickým uzlem. Na to   navazuje stigma druhé:   retrospektiva. Rozlišit, co   je dějová   "současnost" a co   retro, a jaký že to má   momentální   "výstřižek" k   dějové ose vztah, občas   není snadné, navzdory   otitulkovaným destinacím. A   třetí stigma je očividný   nedostatek financí, a z toho   plynoucí trestuhodná chudoba   statistů ve scénách.   Králové připomínají   spíše chudé Trautenberky,   kteří nemají na víc než   pár lidí... Měl-li toto   být film k sedmistému   výročí Karlova narození,   pak ukazuje, jak si jednoho z   největších Čechů   současná doba váží: nic   moc. Tedy, spíše nic, než   moc...

Vecna skoda...
Jakobychom zapomneli jak   slavne koreny mame Karel IV   patril bezesporu ke skvelym a   chabrym rytirum a jeste lepsim   panovnikum. Byl v dejinach   jediny! cisar rise Rimske,   ktery byl i kralem techto   zemi!! Mistrny diplomat a   strateg, jenz umel zamavat i s   chamtivou ceskou slechtou a   roztahovacnymi Francouzi i   Nemci. Cloveku je do breku,   kdyz se nenajdou prostredky na   velkolepy vypravny film, ktery   by si zaslouzil, jiste by mohl   byt podobny filmum o Alzbete   I. Sice tu mame   "slovenskoceske"   miliardare, ale zjevne ani   jeden z nich neni vlastenec a   Ceska televize je spise   zidovska a jelikoz Karel nemel   Zidy rad, tak holt ani oni   nedaji penize. Nezbyva, nez   udelat sbirku jako na Narodni   divadlo... :). Jsem zvedav, co   natoci ke 100letum vyroci   zalozeni svobodne demokraticke   Ceskoslovenske republiky   (jeden z prvnich v Evrope)   zrejme udelaji z Masaryka   blazna, z Benese sraba a z   Rasina blbecka... Nebo se   konecne dockame pribehu, ktery   povzbudi narod, tak jak to   umel Jirasek... Jen Buh vi...

Konec velké šance
Autoři seriálu 30 případů   majora Zemana snad odpustí   že jsem si pro titulek   vypůjčil název 14.dílu   tohoto seriálu ale   vhodnější glosa na úvod   mne nenapadla. Když jsem   zjistil že se připravuje k   700.výročí narození   největší postavy naší   historie natáčení tohoto   projektu opravdu jsem se   těšil v očekávání   mimořádného filmařského   počinu a nevšedního   diváckého zážitku i když   mne trochu zarazilo že mezi   všemi renomovanými jmény   byla realizace svěřena   zrovna Václavu Křístkovi.   Když jsem pak film při jeho   premiéře sledoval cítil   jsem postupně stále větší   rozpaky a na konci pak   opravdové rozhořčení. V   prvé řadë myslím že pokud   se na tento projekt   nedokázalo vyčlenit nebo   najít dostatek peněz neměl   být vůbec realizován. Takto   místo holdu osobnosti svou   velikostí a významem daleko   přesahující hranice našeho   státu se stvořilo něco co   silně připomíná parodii.   Chaotický nesourodý   scénář nejistá kamera   ploché naprosto   nepropracované postavy a   ubouhoučký komparz kterým   by pohrdla kdekterá   televizní pohádka Vrcholem   všeho je obsazení. Už   Kryštof Hádek se mi jako   Karel nezdál být tou   nejideálnější volbou ale   budiž. Ovšem obsazení   Stanislava Majera který   "hraje" všechny   své postavy naprosto a zcela   stejným výrazem do role Jana   Lucemburského tohoto velkého   bohatýra evropského formátu   právem zvaného   "poslední rytíř"   to byl prostě renonc! Má asi   pro tuto roli předpoklady   fyzické ale díky svému   (ne)herectví zahrál Jana   úplně stejně jako hraje ty   svoje fabrikanty detektivy   nebo barmany. Plusové body se   mohou sčítat jen za   historickou přesnost slušnou   hudbu a pár výkonů herců   ve vedlejších rolích.   Místo mimořádného díla   tak vznikl jen sotva   průměrný film na který lze   okamžitě zapomenout! Jenom   mne tak napadá co by z tohoto   zadání dokázal vytěžit   třeba Jiří Strach.

Na film jsem se těšil a dost   mě zklamal. Je zde vidět,   že bylo třeba více peněz a   chyběly. Nejlépe se role   zhostil Stanislav Majer,   který slavného Kryštofa   Hádka strčil do kapsy..

Hlas pro římského krále

Po Jindřichovi   VII se stal vládcem Ludvík   IV. Byl to poslední vládce,   který se postavil proti   papeži, což se mu stalo   osudným.
V roce 1346   papež Kliment VI volá po   volbě nového krále. Měl to   být český korunní princ   Karel Lucemburský.
Je   to právě on, s kým v roce   1319 jeho matka přijela na   Loket. Pak se zde však   objeví jeho otec a odnáší   jej pryč. -----------08/
V roce 1346 se ocitáme ve   Francii ve Rhens, a pak v   Mnichově o tři léta   později. Zde se koná turnaj,   ale také se již plánuje   svatba. Dokonce padne návrh,   aby se král vrátil do Čech   a smířil se s královnou.  
Opět později   vybírá francouzský král   Karel IV zvaný Sličný za   vychovatele mladému Karlovi   muže, jenž sluje Pierre de   Rosiéres. Mladičký král   zde na biřmování přijímá   jiné jméno, jméno   francouzského krále,   jakožto kmotra. A také   dochází ke svatbě. Malý   Karel si bere královou   sestřenici Markétu, zvanou   Blanka, rodem z Valois.
Je rok 1330 a na hradě   Tirol je již mladičký Karel   IV plísněn svým otcem.
Na svatého Václava   umírá Karlova matka. A otec   jej posílá do Itálie. Karel   tedy v roce 1331 přijíždí   do Pavie, kde je velmi vřele   vítán obyčejným lidem. V   Itálii se setkává s   bratrem.
Karlovi   začíná být chování   Italů podezřelé a zvyšuje   stejně jako jako jeho   kamarád Bušek z Velhartic   pozornost. Je velikou náhodou   se Karel neotráví snídaní,   protože přijde pozdě. Hned   poté následuje zákeřný   útok. Italové si však   neuvědomili proti komu stojí   a jsou biti jako žito. Z   jednoho zajatce Karel vyrazí   jméno zrádce. Je to vévoda   Savojský, který chce navíc   dobýt Modenu. Karel se svou   družinou ihned   odjíždí. -----------------   -----38/
Po vítězné   bitvě u San Felicie má Karel   podivnou vidinu. Dostává se   mu v ní varování. Také v   ní vidí mrtvého dolféna,   kterému měli jet na pomoc.   Král to považuje za   výmluvu, a i když posel   zprávu o dolfenově smrti   potvrdí, je Karel potrestán   tím, že zbaven velení.   Také je za trest poslán do   Merana za českými posly.
Po Meranu následuje cesta   do Prahy a noc na pražském   hradě, kde straší.   Pohybující se sklenice je   toho důkazem.
Ráno   dostane Karel dopis od bratra   Jana Jindřicha, že v   Korutanech je zle. Proto   vyhledá svého císaře.   Setkání není zrovna   srdečné. Císař jej chce   jako spojence, a proto mu   poví o novém sňatku jeho   otce s Beatrice Borbounskou. A   tatík nechal do svatební   smlouvy vepsat, že oni, Karel   ani bratr, nemají nároku na   korutanské dědictví. I   přes tuto zprávu Karel   spojenectví   odmítá. --------70/
  Za jeho bratrem přichází   vyslanec říše římské,   který řeší stížnost jeho   manželky Markéty. Má   ověřit, že je stále panna,   a Jan Jindřich má před ním   a svědky provést akt   manželské povinnosti. Jenže   on před obnaženými ňadry   své ženy uteče.
Karel uzavře se svým   otce dohodu, ve které   sehrají divadýlko   vyhoštění. Následovat by   měl útok na post císaře.   Ten začíná tím, že   Karlův otec dle dohody mu   dává hlas. -------92/
Oba se pak ještě   setkávají před bitvou u   Crécy-en-Ponthieu. Zde je   již Karlův otec slepý, ale   přesto vyráží do boje   stejně jako jeho syn...


Noo, tak   scénu s poltergeistem jsem   tedy opravdu nečekal. A   hodně překvapila. Jinak mne   hodně iritovalo skákání v   ději. Zpočátku mne to i   silně mátlo. Dějově je to   stále slabší a slabší a   já jsem už měl v těch   pletichách trošku zmatek.   Navíc to nemělo spád, skoro   pořád se jen plácalo a   nebýt scény rvačky a   poltergeista, možná bych dal   hodnocení ještě slabší.   Takto dávám deset kusů za   obě výše zmíněné scény.   Přesto však lze k hodnocení   přihodit občas hudbu a   celkový dojem. Takže   čtyřicet dohromady a víc   procent nedám.

20190606   10115/10315 **/4 s.u. CT1

Nepřehledné, laciné,   dehonestující. A hlavně   Hádek je pro tuhle roli   úplně špatně. Neustále   propírané výročí   císařových narozenin si   zasloužilo lepší poctu.

Otec vlasti podle České televize...
Historické reálie z   českých luhů a hájů,   občasné zajímavé záběry   kameramana na ně (podobné   jako u Husa) A tím pozitiva   končí. Špinavý a temný   středověk vypadal naprosto   jinak než se nám toto dílo   v kostýmní části snaží   vyložit, čímž snímek   automaticky ztrácí na   věrohodnosti i zajímavosti.   Film naprosto likvidoval   chaotický scénář a ještě   zoufalejší režie která si   naivně pohrává s dějovou   linií a mnoha postavami   které není schopná   ztvárnit,natož dramaticky   vykreslit. Výsledný efekt   není filmový nebo alespoň   televizně historický   zážitek několika   zajímavých obrazů které se   úplně ztrácejí v   nepřehledném guláši intrik   a žvanění.Velká škoda   promarněné příležitosti,   neobvyklých životních   osudů "otce vlasti"   v času jeho výročí, kdy   zcela jistě byly   příslušné veřejné fondy   více než otevřené.Bohužel   ne každý režisér či   scénarista je umělec a   dramaturg za hlavního   producenta měl spíš zájem   s výše zmíněnými pány   zajít na mariáš než jim   tenhle paskvil pustit do   vysílání.To by ovšem   letité vazby v Čt musel   vyčistit nějaký pořádný   průvan.To už je však jiný   příběh..třeba se ho   dočkáme.