Velká vlastenecká válka [TV seriál]

jen tak bokem...
Jako malá holka jsem v letech 1976-78   několikrát pobývala s rodiči v přímořském   německém městě Rostocku. Jezdívala tam s   námi i mamčina kolegyně, která tam měla   známou (a možná i nějakým způsobem   příbuznou) rodinu. Byli to Němci, ale jmenovali   se Hlawickovi a pocházeli z Litoměřic. Starý   pan Otto mému tátovi vyprávěl, jak ho hned na   začátku války coby devatenáctiletého kluka   naverbovali do Wehrmachtu, se kterým prošel   Polsko i Ukrajinu a dostal se až k Moskvě, kde   mu omrzly nohy natolik, že o ně přišel. Ani   pak se uniformy nezbavil a až do konce války   sloužil v litoměřické telefonní ústředně.   Ke vzpomínkám na spálené vsi a hromadné   popravy jejich civilních obyvatel na ruském   území mu tak přibyly ještě další smutné   zážitky z terezínského ghetta a Malé   pevnosti. Říkal prý, že když do města v   květnu 1945 přijely ruské tanky, vůbec   nepředpokládal, že by po tom všem, co viděl,   zažil a dělal, mohl zůstat naživu. Nakonec se   jemu ani jeho rodině nic nestalo, nějaký čas   si pobyli v celách Malé pevnosti a koncem roku   mohli Litoměřice opustit. Usídlili se pak   právě v Rostocku, ale to trauma z válečných   dnů ho pronásledovalo až do hrobu. Bylo prý   vidět, jak moc ho ta jeho krvavá minulost   opravdu trápí... Válka je opravdu vůl.

Pro Curila
Českoslovenští vojáci byli první spojenci   Rudé armády a 1. čs. samostatný prapor v SSSR   byl první zahraniční jednotkou bojující proti   Wehrmachtu na východní frontě. Proto jsme byli   chápáni velením RA jako spojenci. Při   osvobozování ČSR byli vojáci RA přísně   zavázáni chovat se jako spojenci, ne   dobyvatelé. Přesto se ale našli takoví,   kteří nedbali a dopustili se násilí či   krádeží. Při zjištění ale byly tresty   drakonické. Proto ani čs. občané některé   drobné prohřešky vojáků RA nehlásili,   protože moc dobře věděli, co by takové   vojáky čekalo. Takže k excesům docházelo, ale   v minimálním měřítku. Kdo by taky riskoval   život pro králíka či slepici. Mimochodem,   proč by brali to, co jim vděční občané rádi   dali. Nejsou všichni nevděční, Curile!

Na to jednoduše nelze nereagovat. Pán se svou   chorobnou nenávistí ke všemu ruskému, si   zřejmě asi vůbec neuvědomuje co píše, jinak   si nedovedu vysvětlit jeho komentář. To, že se   na konci války znásilňovalo, je historicky   ověřený fakt. Jistě, byla to věc nízká a   špinavá, RA si tak sama poplivala svou pověst,   ale to, že za obrovských obětí osvobodila   Evropu , a čím vším si při tom musela   projít, je známo také. Stejně jako to, že   německé ženy a dívky byly znásilňovány i   ostatními spojeneckými vojáky, jen se to tolik   neprezentuje, což ovšem neznamená, že se to   nedělo. A jen pro připomenutí, ten rozpínavý   národ byl napaden, a to, co bylo pácháno na   jeho civilním obyvatelstvu, je záležitost tak   tragická a traumatizující, že to zcela logicky   u některých vzbudilo touhu po   pomstě…Nicméně souhlasím s tím, že   primitivů tu žije dost…

Znásilňování a vyhlazování civilního   německého obyvatelstva na dobytých území v   Polsku a bývalém Prusku, jak sami naznačují   ruští dokumentaristé ve svém vlastním   dokumentu. Rozpínavý ruský národ se dodnes   nezměnil, což vidíme na současné politické   situaci. Běžná praxe byla, že stálo dvacet   ruských vojáků ve frontě u příkopu, kde   postupně znásilňovali patnáctiletou německou   dívenku. Vypalování domů a ničení majetků a   věcí, které v životě neviděli, bylo na   denním pořádku. Davaj časy! I moje babička mi   vyprávěla, jak při osvobození znásilnili   její sestru, zabili všechny kuřata, králíky a   co nemohli unést nebo odvést, zastřelili a   zároveň zapálili chlév a stodolu. A to byli v   Čechách a existovala demarkační čára. Chraň   nás pánbůh od Rusa! Primitivů tu žije i tak   dost.

Poutavý dokument z dílny ruských autorů.   Převážná část dokumentu je hraná,   obohacená o slušnou počítačovou animaci,   která nahrazuje nedostatek dobových záběrů a   dolaďuje celkovou ilustraci děje. Většinu   informací sice již člověk může znát z   předchozích válečných dokumentů, ale i zde   se máte šanci dozvědět hodně zajímavých   okolností války. Celkově se jedná o velmi   komplexní a dostatečně objektivní dílo.

Seriál, který stojí za to. Tvůrci ukázali   počítačovou technikou nejen boje, ale i   početní sestavy jednotlivých vojsk, složení   zbraní a plány jednotlivých operací. Jsou tady   představováni i jednotlivé osobnosti druhé   světové války, jak němci tak rusové. Na   seriálu je vidět, že největší boje a tíhu   války neslo Rusko, přes které se tato válke   přehnala tam a zpět. Je tu použito něklik   dokumentárních záběrů jak z německé tak i z   ruské strany. Dá se říct, že tento seriál je   nestranný.

Vydařený válečný seriál s chytlavou hudbou a   dobrou atmosférou, kdy německá hlášení jsou   doprovázená německým hlasem na pozadí a   ruská ruským s doprovodem melancholické a   horové hudby. Ale trochu mi vadí glorifikace   ruských ovoboditelé, kteří nás osvobozovali   čtytřicet let i přes naše protesty, takže   ačkoliv jsem vděčný za 1945, tak jsem to zase   maže 1968, takže mám k nim neutrální postoje,   ale seriál si nezaslouží neutrální   pětku.....

Dobře kvalitně natočené...
Můžu srovnávat se seriálem z   r.1978,http://www.fdb.cz/film/40717-velka-vlastene   cka-valka.html
Srovnání dopadá tak, že   seriál z r. 2010 přináší divákovi více   počítačových možností źnázornní bitev,   zatímco seriál z r. 1978 přinášel autentické   záběry kameramanů z krvavých, drastických   bojů druhé světové války. Pro zájemce o   historii jsou přínosné oba seriály. Uvidí v   nich nadlidské úsílí vojáků Rudé armády,   bez jejíhož hrdinství by zde nikdo z nás   nebyl(vzpomeňme co plánoval Heydrich a jemu   podobné zrůdy s českým národem) a nebo by   část Čechů, která by přežila, byla otroky   panské nadřazené rasy, za kterou se Němci v   počátku čtyřicátých let minulého století   považovali. Všem padlím vojákům Rudé armády   patří velký dík.