Huhg Grant v jedné ze svých nejlepších rolí ztvárňuje starého mládence a rentiéra Willa, jehož jedinými starostmi je nepropásnout v televizi Riskuj, koupit nové cédéčko a rozejít se s každou ženou dřív, než to začne vypadat „vážně“. Když zjistí, že matky samoživitelky jsou dobré milenky, vymyslí si dvouletého syna Neda a začne lovit na sezeních Sdružení osamělých rodičů. Seznámí se tu se sympatickou Susie, která ale na rande v parku kromě svého vlastního dítěte přivede i dvanáctiletého syna své kamarádky – Marcuse (Nicholas Hoult). Po příchodu z parku zjistí, že se Marcusova hippísácká matka Fiona (Toni Collette), topící se neustále v depresích, pokusila o sebevraždu. V hlavě malého chlapce se zrodí ďábelský plán: pokud by matka měla nějakého chlapa, nechtěla by se „zasebevraždit“, a po ruce je právě Will, kterého si Marcus z nevysvětlitelného důvodu oblíbil. I když téměř ihned vyjde najevo, že Will a Fiona se k sobě vůbec nehodí, zrodí se zvláštní přátelství mezi sobeckým a egocentrickým Willem a otloukánkem a outsiderem Marcusem.

Nejen proto, že dění je z velké části sledováno Willovýma očima (o zbytek komentování děje se pak také stará Marcus), je snímek Jak na věc přirovnávám k Deníku Bridget Jonesové pro muže. Na rozdíl od Bridget je ale Will a jeho osud vykreslený daleko více do hloubky. Sledujeme úžasný přerod playboe a povaleče, jehož sebestřednost je nejlépe vidět ve vlastním popisu: „Jsem ostrov. Jsem Ibiza.“ V téhle větě najdete veškerý jeho přístup k životu a to, že sám se považuje za něco víc. Grant svou roli hraje naprosto dokonale možná už jen proto, že postava svobodného čtyřicátníka, co nemá děti zrovna v lásce je natolik blízká jeho vlastnímu životu. Jeho spoluhráčem je Nicholas Hoult, který na svůj věk předvádí obdivuhodný výkon. Těmhle dvěma to na plátně spolu neuvěřitelně klape. Když k tomu všemu přidáte ostatní obsazení – Toni Collette či Rachel Weisz, získáte z hereckého hlediska naprostou lahůdku.

Snímek režisérské dvojice Chrise a Paula Weitzových (Prci, prci, prcičky) podle knihy Nicka Hornbyho je obdivuhodným snímkem, který se bez patosu a sladkobolných přídavků věnuje vážným tématům a přátelství dvou naprosto odlišných lidí. To vše s jemným anglickým humorem, nadhledem a za doprovodu kouzelné rytmické hudby od Badly Brown Boy. V příběhu, ve kterém po "dni mrtvé kachny" už nic není jako dřív, se skrývá další snímek, který vedle Lásky nebeské neodmyslitelně patří k vánoční atmosféře, a to nejen pro kouzelné vyvrcholení celého filmu v podobě duetu Killing me softly. Věřím ale, že potěší na duchu i na srdci nejen během vánočního času, a proto se vyplatí mít ho doma, v záloze. Nikdy totiž nevíte, kdy se může objevit deprese a Jak na věc je opravdu výborný lék…

A teď k vybavení disku a věřte, že je toho opravdu požehnaně. Musím přiznat, že hlavní menu mě trochu zarazilo kýčovitým pastelovým zobrazením. To, že je statické vyvažuje hudební doprovod, který jen v hlavním menu trvá dokonce přes minutu a půl. Audio je klasicky vyvedeno v 5.1 dolby digital pro češtinu i angličtinu. Český dabing je podle mě docela slušný, i když duet hlavních postav zní asi lépe v originálu.

Co se bonusů týče, víc jich tu snad ani nemohlo být a jsou opravdu kvalitní. Nalezneme tu audiokomentář režisérů, Film o filmu, ve kterém se mimo jiné dozvíte, že Hugh Grant opravdu děti v lásce nemá, stejně jako jeho postava. Dalším bonusem je téměř čtvrt hodiny trvající soubor vystřižených scén, které jsou navíc doprovozené režisérským komentářem. V dalších dvaceti minutách se můžete podívat na interview s Badly Brown Boyem, na disku se objevili i oba jeho videoklipy k filmu. Na závěr se můžete podívat i na trailer. To vše je (tedy až na videoklipy) otitulkováno.

Výsledkem je kouzelný, inteligentní a vysoce nadprůměrný film na obdobně nadprůměrně vybaveném DVD. Je jen neuvěřitelné, že jsme museli čekat celých pět let, než se Jak na věc dostalo k našim dvd přehrávačům.

+ děj
+ hudba
+ kamera
+ bonusový materiál
+ česká lokalizace
- trvalo to celých 5 let, než vyšlo DVD

Film:
Čeština:
Bonusy: