Uloupená hranice

Opravdu krásný film, který   měl to štěstí, že se   vešel do dvou let mezi konec   války a vítězný únor   1948. Není proto zasažený   komunistickou propagandou a   působí hodně autenticky.   Výborné výkony tu odvedli   Miloslav Holub, Eduard Linkers   a v netypicky dramatické roli   i Saša Rašilov. Pan   reźisér Jiří Weiss se hned   na počátku své kariéry   opravdu vyznamenal a podílel   se i na scénáři. Protože   patřím k zastáncům   názoru, že jsme se měli bez   ohledu na všechno bránit se   zbraní v ruce prožívám   filmy jako je tento (nebo   třeba Dny zrady) asi víc   než je zdrávo. Na tuto   část naší historie a na   některé naše tehdejší   představitele mám VELMI   vyhraněný názor! A tenhle   film se mi opravdu moc líbí   i když u něj skřípu zuby.

Velice dost dobrý film, kdy   se bojíme o životy hrdinů a   přitom víme, jak všechno   dopadne. Stovky let žili   pohromadě lidé německé a   české národnosti.A přijde   šílený kašpárek a svými   řečičkami zblbne celý   národ. A soused-čech, který   žije v sousedství,již pro   němce není partner. Chlapi,   hrdinové, kteří byli   připraveni nasekat náckům   do kožichu nějaké   olovo,naši měli velkou   obranu, pomáhaly jim   betonové bunkry od   projektanta Bechyně, musí   nakonec ustoupit. Češi   věděli, na jaké straně   stojí ale rodiny, které byli   krví promícháni, musí si   nejdřív vyjasnit svoje   problémy a některé to   řeší, oběšením.L.H.   Struna v jedné ze svých   dobrých rolí, film nestárne   a dá se na něj stále   dívat...

Jako dítě jsem tento film   nechápal. Některé scény mi   hlava nebere ani dnes. V   celkovém konceptu jde však o   velmi dobrý film. Jen ta   hudba tam nemusela kvičet v   jednom kuse. Herci zahráli   výborně. Takže lze snímek   doporučit.

Film mého dětství, přesto   bez úbytku kvality z mého   pohledu. Máme tak možnost   díky hereckým výkonům,   především Rudolfa Deyla ml.   udělat představu jakou tíhu   a krizi vyvolaly   nacionalistické a následně   nacistické skupiny   sudetských Němců. Konflikty   ve smíšených rodinách a   také zradu státních zájmu   většiny německých   spoluobčanů v hranicích   Českioslovenska. Děj je   strhující a dokazuje v tomto   směru vysokou kvalitu réžie   Jiřího Weisse a přes   poměrně jednoduché   technické vybavení   filmového štábu i můžeme   sledovat ihodnotnou práci   kameramana Jana Rotha.

Smutný film o smutné   době,kterou ještě zažili i   moji rodiče. Podle jejich   vzpomínek film rozhodně   nepřehání, naopak -   všechnu tu hrůzu a nenávist   tehdejší doby líčí velmi   věrohodně.

s husí kůží odchází   většina diváků z kin po   skončení filmu uloupená   hranice a není se čemu   divit, vždyť realisticky   podané skutečnosti kolem   záboru pohraničí a   sílící fanatismus ideologie   fašismu je ve weissově   podání mrazivým a hlavně   nadčasovým poselstvím,   které jen tak něco   nepřekoná. s minimem   výrazových prostředků a   jen v černobílé formě se   tvůrčímu týmu filmu   uloupená hranice podařilo   jen pár let po osvobození   natočit velice surealistické   drama, kterému doslova   kralují skvělé herecké   výkony r. vrchoty, j.   maršálka, e. linkerse, m.   holuba i m. kolofíkové.   skvostně zrealizovanému   filmu uloupená hranice   nechybí ani napětí, rytmus,   dramatičnost i spád, což   jej vyneslo do nejvyšších   pater dějin světové   kinematografie a jediné, co   jej ze samotného vrcholu   srazilo o stupínek níž je   málo přesvědčivý výkon   r. deyla, ml. v roli četaře   vrby, který si místy   očividně neví jak svou roli   vůbec uchopit a balancuje s   ní na pomezí opravdovosti,   sarkasmu a ironie.

Tento výborný dramatický film....
....jsem měla možnost vidět   dnes poprvé. Jde o velice   dobrou záležitost s   realistickým vykreslením   fanatické oddanosti   nacistické ideologii jednoho   z hlavních hrdinů. Zejména   moment, kdy naprosto posedlý   Hans střelí na svou sestru,   je velmi syrový a tvrdý.   Oceňuji o to víc, že film   vznikl necelých 10 let po   skutečném obsazení   pohraničí a jen 2 roky od   konce války a tudíž v lidu   byla vzpomínka na hrůzu,   jíž prožili, více než   čerstvá. O to více je   třeba smeknout před   vykreslením a podáním   obrazu prožitých hrůz.   Nacistický fanatismus   poznamenal celé rodiny, je   strašné, když ve jménu   ideologie, dokáže člen   rodiny vystřelit na svého   blízkého a zcela si nechá   /promiňte mi ten   následující výraz, ale   domnívám se, že je asi   nejvýstižnější/ zatemnit   mozek! O to víc mne mrzí,   že jsem do dnešní doby   neměla možnost film vidět a   ocenit jeho kvality i přínos   v oblasti historických   souvislostí z pohnutého   období v začátcích   okupace.

Velice smutní film z naši   pohnuté historie je to  
pěkně natočené   a na poměry velmi slušně   obsazeno.A hlavně pravdivá a   nijak upravená historie.

Prvotina Jiřího Weisse a   hned je poznat, že pan   režisér nebude žádnej   amatér, ale novátorský   filmař. Uloupená hranice   pojednává o tíživé   situaci v Sudetech na podzim   roku 1938, těsně před   Mnichovskou dohodou. Drsná a   šílená doba a Jiří Weiss   ji zmapoval a zdokumentoval   velice věrohodně. Na tohle   téma je to ojedinělý film,   natočený bez nějakých   patosů a bolševických   ideologií. Henleinovci versus   čeští obyvatelé a vojáci.   Je to zrůdnost, co se u nás   ještě před válkou   odehrávalo a jak jsme museli   pohraničí pustit   Němčourům. Ukázkový   dokument z naší neveselé   historie. Jiří Weeiss ho   natočil ještě takovým   způsobem, že se jedná o   akční snímek, od úvodních   minut se rozjede ohromným   tempem až do finále, kdy se   Češi musí zřeknout svých   hranic. Z hereckých   tvářích rozhodně zaujme   Josef Maršálek v roli   fanatického poloněmce Hanse   Langery, Eduard Linkers v roli   bezpáteřního pana   nadlesního Czapana, Saša   Rašilov jako finančník   Brož nebo Karel Effa jako   mladý závodčí (jeho první   filmová role). Opravdu   výborné zpracování a jeden   z nejlepších Weissových   snímků.

Jiří Weiss by svého času   mohl být označen za   židobolševika, díky původu   a rudé knížce v kapse. Od   něho se objektivního   zhodnocení Mnichova   nedočkáme.

Film pro sudeťáky a rakouského prezidenta
Měli by si ho pustit asi   povinně za svou slabomyslnou   kritiku Benešových dekretů,   ale kdo ví jestli by   zabedněným mozečkům vůbec   kdy došlo co za hrůzy tu   páchali jejich předchůdci a   jak vlastně velmi lacino a   slušně z toho vyvázli,   když byli pouze vysídleni.   Za udávání gestapu,   vraždění čechů, teror a   násilí atd určitě hodně   slabý "trest".

Uloupená hranice
České pohraničí v   podzimních dnech roku   1938,až mrazivá   skutečnost,která dospěla k   hořkému konci zabrání   pohraničí a potom   následnému obsazení   Československa.Ukazuje   obyvatele krušnohorské   vesnice,jejich postoj.

Tento film je kousek naší   smutné historie a ukazuje, s   jakým odhodláním chtěli   bránit naši vojáci naše   hranice proti fašistům, ale   také jaké byly rozpory v   rodinách, které zasáhl   fanatismus a jaké to mělo   následky.
¨Je to   hezky stvárněná výpověď   z dějin, ale znovu bych jej   vidět nechtěla. Je příliš   smutný a deprimující -   nejde ani tak o film, ale o   příběh, který vypráví.   Jinak je to podívaná dobrá