Uloupená hranice

Opravdu krásný film, který měl to štěstí,   že se vešel do dvou let mezi konec války a   vítězný únor 1948. Není proto zasažený   komunistickou propagandou a působí hodně   autenticky. Výborné výkony tu odvedli Miloslav   Holub, Eduard Linkers a v netypicky dramatické   roli i Saša Rašilov. Pan reźisér Jiří Weiss   se hned na počátku své kariéry opravdu   vyznamenal a podílel se i na scénáři. Protože   patřím k zastáncům názoru, že jsme se měli   bez ohledu na všechno bránit se zbraní v ruce   prožívám filmy jako je tento (nebo třeba Dny   zrady) asi víc než je zdrávo. Na tuto část   naší historie a na některé naše tehdejší   představitele mám VELMI vyhraněný názor! A   tenhle film se mi opravdu moc líbí i když u   něj skřípu zuby.

Jiří Weiss by svého času mohl být označen za   židobolševika, díky původu a rudé knížce v   kapse. Od něho se objektivního zhodnocení   Mnichova nedočkáme.

Prvotina Jiřího Weisse a hned je poznat, že pan   režisér nebude žádnej amatér, ale   novátorský filmař. Uloupená hranice   pojednává o tíživé situaci v Sudetech na   podzim roku 1938, těsně před Mnichovskou   dohodou. Drsná a šílená doba a Jiří Weiss ji   zmapoval a zdokumentoval velice věrohodně. Na   tohle téma je to ojedinělý film, natočený bez   nějakých patosů a bolševických ideologií.   Henleinovci versus čeští obyvatelé a vojáci.   Je to zrůdnost, co se u nás ještě před   válkou odehrávalo a jak jsme museli pohraničí   pustit Němčourům. Ukázkový dokument z naší   neveselé historie. Jiří Weeiss ho natočil   ještě takovým způsobem, že se jedná o   akční snímek, od úvodních minut se rozjede   ohromným tempem až do finále, kdy se Češi   musí zřeknout svých hranic. Z hereckých   tvářích rozhodně zaujme Josef Maršálek v   roli fanatického poloněmce Hanse Langery, Eduard   Linkers v roli bezpáteřního pana nadlesního   Czapana, Saša Rašilov jako finančník Brož   nebo Karel Effa jako mladý závodčí (jeho   první filmová role). Opravdu výborné   zpracování a jeden z nejlepších Weissových   snímků.

Jako dítě jsem tento film nechápal. Některé   scény mi hlava nebere ani dnes. V celkovém   konceptu jde však o velmi dobrý film. Jen ta   hudba tam nemusela kvičet v jednom kuse. Herci   zahráli výborně. Takže lze snímek doporučit.

Velice dost dobrý film, kdy se bojíme o životy   hrdinů a přitom víme, jak všechno dopadne.   Stovky let žili pohromadě lidé německé a   české národnosti.A přijde šílený kašpárek   a svými řečičkami zblbne celý národ. A   soused-čech, který žije v sousedství,již pro   němce není partner. Chlapi, hrdinové, kteří   byli připraveni nasekat náckům do kožichu   nějaké olovo,naši měli velkou obranu,   pomáhaly jim betonové bunkry od projektanta   Bechyně, musí nakonec ustoupit. Češi věděli,   na jaké straně stojí ale rodiny, které byli   krví promícháni, musí si nejdřív vyjasnit   svoje problémy a některé to řeší,   oběšením.L.H. Struna v jedné ze svých   dobrých rolí, film nestárne a dá se na něj   stále dívat...

Film mého dětství, přesto bez úbytku kvality   z mého pohledu. Máme tak možnost díky   hereckým výkonům, především Rudolfa Deyla   ml. udělat představu jakou tíhu a krizi   vyvolaly nacionalistické a následně nacistické   skupiny sudetských Němců. Konflikty ve   smíšených rodinách a také zradu státních   zájmu většiny německých spoluobčanů v   hranicích Českioslovenska. Děj je strhující a   dokazuje v tomto směru vysokou kvalitu réžie   Jiřího Weisse a přes poměrně jednoduché   technické vybavení filmového štábu i můžeme   sledovat ihodnotnou práci kameramana Jana Rotha.

Film pro sudeťáky a rakouského prezidenta
Měli by si ho pustit asi povinně za svou   slabomyslnou kritiku Benešových dekretů, ale   kdo ví jestli by zabedněným mozečkům vůbec   kdy došlo co za hrůzy tu páchali jejich   předchůdci a jak vlastně velmi lacino a   slušně z toho vyvázli, když byli pouze   vysídleni. Za udávání gestapu, vraždění   čechů, teror a násilí atd určitě hodně   slabý "trest".

s husí kůží odchází většina diváků z kin   po skončení filmu uloupená hranice a není se   čemu divit, vždyť realisticky podané   skutečnosti kolem záboru pohraničí a sílící   fanatismus ideologie fašismu je ve weissově   podání mrazivým a hlavně nadčasovým   poselstvím, které jen tak něco nepřekoná. s   minimem výrazových prostředků a jen v   černobílé formě se tvůrčímu týmu filmu   uloupená hranice podařilo jen pár let po   osvobození natočit velice surealistické drama,   kterému doslova kralují skvělé herecké   výkony r. vrchoty, j. maršálka, e. linkerse, m.   holuba i m. kolofíkové. skvostně   zrealizovanému filmu uloupená hranice nechybí   ani napětí, rytmus, dramatičnost i spád, což   jej vyneslo do nejvyšších pater dějin   světové kinematografie a jediné, co jej ze   samotného vrcholu srazilo o stupínek níž je   málo přesvědčivý výkon r. deyla, ml. v roli   četaře vrby, který si místy očividně neví   jak svou roli vůbec uchopit a balancuje s ní na   pomezí opravdovosti, sarkasmu a ironie.

Velice smutní film z naši pohnuté historie je   to
pěkně natočené a na poměry   velmi slušně obsazeno.A hlavně pravdivá a   nijak upravená historie.

Smutný film o smutné době,kterou ještě   zažili i moji rodiče. Podle jejich vzpomínek   film rozhodně nepřehání, naopak - všechnu tu   hrůzu a nenávist tehdejší doby líčí velmi   věrohodně.