Tygr a drak

Ač natočeno v ohromujícím stylu, připadá mi,   že navenek film vypadá trochu víc, než ve   skutečnosti je. Nebo mě míjí ty asijské   způsoby, které se tváří bůhvíjak   vznešeně, ale v pozadí se vyskytují tytéž   špatné lidské vlastnosti, co v našich   krajích. Nejvíc mě oslovila linie nenaplněné   lásky - rozpor mezi touhou být s milovaným   člověkem a vlastní nespoutaností.

"Žiaden rast nie je bez pomoci, žiaden čin   nie je bez odozvy a žiadna túžba nie je bez   obmedzenia. Svet je plný tigrov a drakov."   Prvé zhliadnutie bolo aklimatizačné, plné   údivu a miernej neistoty. Druhé bolo prijatím   pravidiel, na ktorých stál dovtedy nevidený   filmový svet. A tretie až piate boli   najduchovnejším a najdojímavejśím   emocionálnym zážitkom, aké som kedy prežil   pred filmovým plátnom. Ale skôr než filmom, je   TIGER A DRAK epickou filmovou básňou, ktorú   môžem pozerať stále dokola a dokola a ktorá,   podobne ako dobrá hudba, nikdy nestratí nič zo   svojej pôsobivosti. Ang Lee zobral klasické   témy nenaplnenej lásky, zrady a zodpovednosti a   zasadil ich do sociálne neutrálneho, duchovne   čistého prostredia, v ktorom im mohol dodať   dovtedy nevídaných rozmerov. Scéna   "Premárnil som celý svoj život..." vo   mne bude rezonovať naveky.

Výpravná záležitost, v podstatě taková   tragická telenovela. On Ang Lee měl vždycky   tendence na ty společenské filmy, kde vztahy   jsou svázány určitými konvencemi a tak si   prostě vyměnil anglický venkov za asijský.   Efektně se u toho létá po střechách a v   bambusovém lese, zhrzená ženská zničí   několik životů, ale minimálně se u toho   dokáže slušně poprat a mladá krev bojuje o   své místo na slunci. Trochu zdlouhavější,   hodně hrané na efekt, přitom příběh   jednoduchý, vyzobány tehdejší největší   asijské hvězdy, dnes už trošku nudnější a   pomalu se stává Tygr a drak klasikou.

Hluboké, komplexní a podnětné drama ve   spojení s love story v mystické době staré   Číny. Snímek sice svojí kvalitou dosahuje   vysoké úrovně, ale v čínské kinematografii   není ojedinělý. Takových počinů opírající   se o staré čínské legendy a báje (mezi něž   patří i létání) i s milostným motivem je   daleko více a neméně kvalitních, takže   vzniká otázka, co na tomto filmu tak utkvělo,   že se dočkal tak honosného ocenění. Poutavý   příběh o lásce, zradě, morálce, volby a   následků uchvátí hlavně svým citovým   projevem s kapkou nějakého toho filozofování   doprovázené akčními scénami v podobě   soubojů, na kterých si dal choreograf viditelně   záležet. Co postava, to osobitý charakter a   příběh vyprávěn pomalu a srozumitelně.   Pomalejší tempo sice dává pocit natahovanosti,   ale některým scénám to dodává větší   sílu. Z technického hlediska je film natočen   velice dobře.

Kravina
Ach boze, co to je za kravinu? Nindzove letaji   vzduchem po lese, behaji po vode a jeste se od ni   odrazi. To vse jeste umocneno totalne trapnym   pohybem hercu, kdy "vubec neni poznat",   jak jsou tahani lanem. Toto musel natocit nekdo   kdo bud ma zaporne IQ nebo se domnívá, ze takove   IQ ma divak.

Tohleto v Americe ocenili? Okaté triky, jak   Číňané lezou po zdech a střechách, kde je   vidět, jak herce jistí neviditelné lano?   Režisér Ang Lee vsadil do špatné technologie,   ale i tu v Americe ocenili. Film ale už od   začátku trpí zdlouhavými a nesmyslnými   dialogy, hroznou kamerou, příšernou   atmosférou, výpravou, nudou, nic   neříkajícími dialogy, průměrné výkony a   vlastně máte problém se do hlavních postav   vžít. Film není natočený tak, abyste   postavám fandili, což je přece na filmu to   hlavní.
Nejvíce jsem se těšil na bojové   scény, když se o tomto snímku říká, že je   to nejlepší bojovka, ale pravdou je, že v 36.   komnat šaolinů jsou ty triky mnohem lepší,   stejně je na tom samotný film.
Očekával jsem   tedy, že to bude pěkná bojová podívaná,   které mám rád, ale nedočkal jsem se, proto   film beru jako zklamání.

Asijské bojové umění nikdy nepřestane být   zajímavým. Doslova exhibiční podívanou nám   přinesl film Tygr a drak a stal se tak kultovním   filmem, který doporučuji každému co   zbožňují a potrpí si na precizní boje.

Tygr a drak
Patří mezi 501 filmů, které musíte   vidět.
Nominace na Oscara (2001): Nejlepší   kostými, Nejlepší režie, Nejlepší střih,   Nejlepší píseň k filmu (A Love Before Time),   Nejlepší film, Nejlepší scénář podle   předlohy.
Oscar (2001): Nejlepší neanglicky   mluvený film, Nejlepší kamera, Nejlepší   hudba, Nejlepší výprava a dekorace.
Shrňme si   to, film v čínské mandarínštině a takové   světové uznání. To je až neuvěřitelné. Mě   osobně se to tedy nijak extra nedotklo,   jakékoliv bojové snímky jdou vždycky mimo mě,   ať už se jedná o kung fu či o souboje v   korunách stromů, jako je tomu v Tygrovi a   drakovi. Ale jedno se musí nechat. I přes svojí   pohádkovost dokáže Crouching Tiger, Hidden   Dragon zaujmout i starší publikum a dokáže mu   vštípit, že by tento svět mohl opravdu   existovat. Ne dnes, ale kdysi to třeba tak   opravdu mohlo být :) Já osobně jsem dokázal   tuto myšlenku akceptovat a o to víc jsem si vše   ještě užil. Příběh byl tedy místy dojemný   až hanba, ale ty létací scény, kdy se bojovalo   na zemi i ve vzduchu, ty vše vyvážili...

Létající nadlidští hrdinové jsou součástí   mnoha starých asijských a potažmo i evropských   mýtů (gandharvové, géniové, andělé). Film   je také takovým moderním mýtem, takže   nejčastější "problém" tohoto po   všech stránkách vynikajícího filmu by ani pro   nás, Evropany, neměl představovat žádný   problém. Vždyť opravdu skutečné nejsou ani   reality show.

Poletující bojovníci, proč ne?
Ačkoliv se film musí brát s nadsázkou, tak je   rozhodně postačující, že všechny triky se   dělali ručně a herci se museli naučit všechna   použitá bojová umění. Už jenom to stojí za   shlednutí.