Společnost mrtvých básníků

Dojmy silné a hluboké. Není   slabého místa v tomto filmu.   Režisér odvedl poctivou   práci a ukázal některé   tradice v pravím světle.   Některé vztahy a vazby v   skoro mytické roušce času.

Většina už byla zde   řečena (napsána), rozhodně   doporučuji komentář   Angela.
Na mě   nejsilněji působila scéna,   kdy se Robin Williams snažil   probudit emoce v Ethanu   Hawkeovi v roli Toda. A zase   jsem se přesvědčila jak má   Robin strašně chlupaté   ruce.
Trochu   rozporuplné pocity mám z   chování hlavních postav,   kdy se chlapci chovají jako   básníci a trochu mimo   realitu, někdy strašně   dospěle, někdy strašně   dětsky, ale ano, asi to je ta   nezralost a neznalost mládí.   Dneska by zavolal hlavní   hrdina na linku důvěru a   napráskal by otce, že ho   šikanuje.

Ze začátku vypadal tento   film zajímavě. Děj nás   seznámil s mladičkými   postavami a budoucí hvězdou   Ethanem Hawkem. Zkrátka jsem   byl příjemně upoután do   křesla, pak jenom čekal na   příchod robina Williamse,   který herecké obsazení   vylepšil. Zajímavé dialogy   a dějové rozuzlení, ale   postupem času tato laťka   ubívá. Příběh mi pak   časem přijde docela   stupidní, nápad se sborem   mrtvých básníků nebyl   špatný, ale ve chvíli, kdy   kluci vstoupili do jeskyně   jsem čekal nějaké větší   rozuzlení, čekal jsem, že   se začne něco dalšího   dít, ale nestalo se tak.   Jenom samé hloupé básničky   a řečičky. Z filmu se pak   už víc nedostane. Nebýt   Williamse a výkonech   mladíků bych filmu ubral   hvězdu, ale držím se.

Hodně upovídaný a v   některých částech dost   pomalý snímek, který   vyzdvihují skvělé herecké   výkony mladých herců a dost   možná životní role Robina   Williamse, kterému vážné   role sedí stejně jako ty   komediální. Kvůli   zdlouhavosti jsem chtěl dát   původně jen 3* ale konec mě   přesvědčil o té čtvrté.

Film je z prostředí, do   kterého se patrňe nikdo z   nás ani nepodívá,   odehrává se totiž na   nejlepší soukromé střední   škole v americe kde platí   velmi přísná pravidla a   bazíruje se na tradicí,   stereotypní chod školy však   změní nový učitel který   ve svých studentech nevidí   jen stroje na učení... Už   ze začátku jsem věděl že   to nebude špatný film, ale   trochu jsem měl odpor k hl.   hrdinům jež neznali opravdu   nic jiného než učení a   svoji školu, později se   však ukázalo že film má   hodně pro všechny skupiny   společnosti, je totož o   lidskejch touhách a ty přeci   máme všichni...
Hodně ve mě film   zanechal a určitě se podle   něj budu snažit alepspoň   řídit, 10 z 10 za skvěle   zakomponované poslání pro   nás pro všechny!

Výsměch.Hrůza. Dekadence.   Exkrement. Tak si dělali   srandu ze čtyř pilířů   prestižní školy   pokračovatelé   "společnosti mrtvých   básníků". A   "Carpe Diem" . . . .   .Nějak ten film pořád   nemůžu rozdejchat.   Nádherná poezie, nádherné   dialogy, moře lásky.

Vzdor mladých studentů proti   konvenci soukromé školy.   Nový učitel v mladých   studentech vyvolává snahu   rozhodovat se svými za sebe.   Ne vždy to v nalinkovaném   životě ambiciózních otců   jde.

Dobrý poetický film
Tento film je určený   výhradne náročnému   divákovi, pretože je   bezdejový, s prvkami poetiky   a množstvom zápletok   medziľudských vzťahov.   Robin Williams ako nový   učiteľ na strednej škole   búra konvencie a zásady   výchovy, ktoré sú na tejto   škole uplatňované. Podľa   jeho vzoru sa začnú riadiť   niektorí jeho študenti, čo   sa nepáči zástupcom danej   strednej školy...
Vo   filme sú krásne vykreslené   medziľudské vzťahy v   krízových situáciách,   určite si z neho odnesiete aj   niečo do života (carpe diem   - užívaj dňa...)

Mno...tak jsem se podívala,   teď si čtu všechny   komentáře a nejvíc se asi   ztotožňuju s Kulkym a   Angelo.Ferrarim. Filmy o   pokrokových učitelích mám   ráda, ale tenhle ve mně   nezanechal nejhlubší dojem.   Nemám nic proti Williamsovi,   pedagogické metody jeho   postavy se mi docela líbily a   prostředí a zpracování   celkově je působivé. Jenže   je to celé takové "na   efekt". Trochu mě   zklamalo, že mladí básníci   se sice nakonec odhodlali k   zoufalým činům, ale ne k   rozumným slovům, když k   tomu měli příležitost.   Jestli je poezie o tomhle, tak   jsem ráda, že ji nečtu...

Bezesporu pozoruhodný film.   Nadchly mě skvělé herecké   výkony - ani ne tak Robina   Williamse, který měl   poměrně málo prostoru, i   když jeho role byla   klíčová, ale spíše   studentů. Exteriéry i   interiéry střední školy   evokovaly stará anglická   sídla a hlavně podzim byl   nádherný. S filmem jsem ale   měl dva problémy: Chvílemi   tempo upadalo. Ale hlavně to,   jak Neil v závěru řešil   svůj problém, mi připadalo   účelové, nevěrohodné.

Mladí si asi potrebujú   prejsť vlastným peklom a nie   peklom okolia. Preto každá   autorita je v niečom   prospešná a zároveň   prekážkou. Strieľať sa ale   preto, že mi nevyšlo divalo,   je blbosť.

Tento snímek mě mile   překvapil. Čekala jsem   sentimentalitu ze   středoškolského prostředí   ale moje očekávání se   nenaplnilo. Chvílemi jsem   sice přemýšlela, jestli by   se třída sedmnáctiletých   kluků nechala takhle unést,   ale jinak mi film připadal   velmi důvěryhodný. Teď   mluvím o Nealově   sebevraždě, která byla   natočená opravdu s citem,   což se o některých jiných   filmech, které se dotýkají   stejného tématu rozhodně   říct nedá. Celou dobu jsem   si ale říkala, proč jsou   takovýhle kantoři jen ve   filmech. Když třída   vytrhává pitomou předmluvu   z učebnice literatury,   bolestně si uvědomím, že   právě z těchhle blábolů   budu zítra zkoušená. Teď   soustavně přemýšlím, jak   to udělat, abychom se na   Společnost mrtvých   básníků mohli koukat při   literatuře.Nenapadá někoho   něco:-)?

Zápletka filmu je velmi   konvenční - střet   progresivního s   konzervativním, kdy od   počátku čekáte na   okamžik, až progresivní   stranu podle pravidel   klasického dramatu stihne   trest. Na první pohled   psychologicky prokreslené   postavy jsou spíše   osvědčené typy v často   nevěrohodných situacích.   Kantor s novátorským   přístupem k žákům versus   konzervativní akademikové;   přísný otec, jehož   vnitřní pohnutky k   odsouzeníhodnému chování k   vlastnímu synovi však nejsou   divákovi dostatečně   osvětleny + tradiční   spektrum žáků - citlivý   chlapec; outsider, který se   na závěr odhodlá k velkému   gestu; rebel; šplhoun atd.   Vše je zde snad až příliš   očekávatelné. Kdyby tvůrci   tento již stokrát ověřený   korpus alespoň nějak   ozvláštnili - kdyby např.   na chlapce v té jeskyni   někdo vybafl nebo zažili   nějaké homosexuální   dobrodružství:-) Chtějí   ovšem na diváka jen za   každou cenu zapůsobit (viz   řešení konkrétních   dramatických situací -   zpomalený pohyb,   "atmosférické"   exteriéry, sentimentální   hudba...). Snímek, který   hlásá svobodomyslné   jednání a vzpouru   zkostnatělým strukturám, je   sám paradoxně od začátku   do konce neuvěřitelný   konstrukt. Osobně nevidím   jediný důvod sledovat kvůli   humanistickému poslání na   dvě hodiny nataženou naivní   hříčku. Kdo se však   vyžívá v klasickém   vyprávění a jeho postupech,   bude zaručeně spokojen.

Tenhle film mám moc ráda. A   už moc dlouho. Poprvé jsem   ho viděla před asi 16(?)   lety a byla jsem z něj   unešená. Letos jsem ho   viděla podruhé a i když   jsem starší a můj pohled na   mnoho věcí se změnil,   považuju tenhle film za   velice dobrý pořád, bez   ohledu na věk diváka.   Máte-li rádi klasické   vyprávění, nelze než   doporučit. Navíc tu hraje   pár mladíčků, ze kterých   se časem stali docela:))   slavní herci.

Výborne spracovaný skvelý   scenár, ktorý dostal na   konci aj mňa. Robin je tiež   super a skvele mu   "sekundujú" aj   úlohy vtedy pomerne   neznámych hercov. Len mi   trošku vadilo, že som sa   nedozvedel, čo sa stalo s   jednou zápletkou...(nechcem   prezrádzať s ktorou, tí,   ktorí si to pozrú to   zistia:). Ináč, skvelý   film, ktorý dojme hádam   každého. A možno niekoho aj   naučí mať rád   poéziu...
PS: a   súhlasím s Angelo.Ferrari,   že je to miestami dosť   predvídateľné.

pozoruhodný příběh   doplněný krásnou   hudbou...Robin Williams si   získá Vaše sympatie už od   začátku, tak jako všichni   mladí kluci, jejich   brilantní výkony vás   dostanou. Dojemný   fenomenální závěr : O   Captain, my   Captain...takovéhle filmy se   mají točit...

Vzdor dávali žáci najevo   poezií. Poezie vzniká   právě velmi často ze   vzdoru. Problém je v tom, že   ve škole se učitelé   ohánějí velikány   literatury, ale už   nechtějí, aby žáci jako   básníci žili. Když jim   nový učitel pomohl pochopit   o čem poezie je, tak narazli   na společnost, která je to   sice také učila, ale   nerozumněla tomu.
Kromě toho je film   pěkně zpracovaný a má   příjemnou atmosféru.

Skvělý klub
Krásný zážitek, smutek i   radost, moc povedený snímek,   takových je pramálo. Film je   celkem neznámý, ale tak to   bývá zvykem u klubových   filmů.Škoda jich,   přelétnou bez povšimnutí.

Carpe Diem .... Zase jednou   film, který řadím do mých   TOP 10. Po jeho shlédnutí   jsem lezl na stůl a koukal na   svět z jiné perspektivy.   Navždy ve mně zanechal   jakýsi odkaz a tak trochu   ovlivnil i můj život.

film pro pedagogy
učitel, kterého učení   baví a chce něco naučit se   obvykle ve škole dostane do   konfliktu s ředitelem a s   některými rodiči. žáci ho   ale milují.Pedagogické   metody by hlavnímu hrdinovi   mohl závidě+t i Komenský.   Film by mohl být součástí   vyuky na pedagogických   fakulttách!