Sluníčko na houpačce [TV film]

Televizní film, který je   klasickým příběhem k   opravdu velkému zamyšlení   nad životními hodnotami a   prioritami. Jiří Adamec v   podstatě všechno co v jeho   režijní filmografii za něco   stojí natočil během 80.let.   Tady vytěžil maximum z   dobře napsaného (i když   možná trošku   vykalkulovaného) scénáře a   fakt vynikajícího obsazení.   Marek Mikuláš v dětské   roli byl hodně   přesvědčivý a Petr Čepek   coby jeho otec těžký   alkoholik exceloval. Ani po   třiceti letech tenhle snímek   neztrácí na kvalitě a   sdělnosti a navíc ho rámuje   výborně padnoucí hudba   Karla Svobody. Když si tenhle   film vyberete určitě   neprohloupíte. Zvláště   pokud se nechcete jen bavit.

Psychologický pohled na   necelou rodinu. Pro mne   zbytečnost, ač sám jsem   něco podobného zažil. Paní   Vančurová hraje skvěle   ženu, která strká noc co   cizích záležitostí, pan   Bartoška unylého mladíka,   který bych chtěl, ale   nechtěl syna. Dávám plusy   hercům, i tomu klučinovi,   ale to je vše. Pokud film   neuvidíte, neumřete.

Takto silní scénáristé   jako byla ve své době Milena   Mathausová dnes ve filmovém   průmyslu opravdu neskutečně   chybí. Ta své příběhy ze   života k zamyšlení, dojetí   a snad i porozumění uměla   vskutku mistrovsky podat.   Tento o chlapci z dětského   domova toužícího žít se   svým otcem, nese jistou   tragédii života nesoucí se   po staletí. Otec žijící   sám touží po chlapci také,   jenomže alkoholový démon   vše zhatí a nešťastní   jsou potom oba dva. Příběh   se točí kolem výtvarné   soutěže, ale je to jen   záminka k psychologické   rozpravě během chlapcovi   cesty k převzetí hlavní   ceny, kam ho vezou učitel s   učitelkou, o kterých si   chlapec zprvu myslí, že to   jsou jeho nový rodiče tzv.   na zkoušku, kteří mají   nejen soucítění s jeho   osudem, ale i stále   silnější myšlenky mu   pomoci. Kromě otce tu není   opomenuta ani chlapcova matka   a tak jejím prostřednictvím   se dozvíme jak to vlastně s   ním bylo už od početí.   Marek Mikuláš tu ve svém   věku vytvořil vskutku   mistrovský herecký výkon a   tak následná cena byla   opravdu zasloužená.   Problematika dětí v   dětských domovech a   vcítění se do jejich   myšlenek a touhách tu je   přednesena naprosto bravurně   a s patřičným respektem.   Lepšího filmu na toto téma   snad už v České   kinematografii ani není.

Démon alkohol
HUDBA K FILMU JE VYNIKAJÍCÍ   a přesahuje rámec filmu a   byla pak také použita k   různým dokumentárním   filmům.

Nyní k filmu: tenhle film   je o chlapci, jehož otec je   alkoholik. Film je to   zajímavý - ukazuje nám   snahu otce zanechat pití i   snahu syna nějak mu pomoci a   nezavrhovat otce pro jeho   alkoholismus. Rodiče máme   přeci jen jedny a jeho otec   nebyl zlé povahy, ale byl   ,,jen " alkoholik.   Bohužel démon alkohol udolal   již mnoho lidí a tak otec   svůj boj prohrává... Je to   smutné a tragické, ale   bohužel se některým dětem   stává to co se stalo tomu   chlapci. Alkoholismus je zlá   nemoc dospělých, na kterou   už hodně dětí doplatilo   zničeným a ztraceným   dětstvím.

Celá závěrečná scéna   filmu, ve které chlapec   utíká z dosahu otce za   doprovodu Svobodovi hudby   přesahuje (stejně jako hudba   samotná) rámec filmu -   spojení hudby a ůtěku   chlapce dělá závěr filmu   velice působivým a i   symbolickým - Člověk by   někdy rád před něčím   "utekl", ale je mu   to v patách a on   "utíká a utíká"   a nemůže se toho zbavit...  

Nic není   krásnějšího než   bezstarostné dětství...
Podívejte se do   dětských očí, jak umí   hezky svítit nadšením pro   vše nové,svět je pro děti   plný tajemství a her na   které jsme my dospělí už   pro své starosti zapoměli,   nebo na ně nemáme čas,   (nebo se na to vymlouváme)   Je trestuhodné, když   nějaký sobec dítěti   dětství zkazí svým   alkoholismem!!!

Tak tento televizní film je   jednička! Takové filmy se   už nenatáčejí. Celý ten   příběh o klukovi, co chce   mít někoho rád jako mámu a   tátu, to je přece stále   živé téma.Já tento film   dost prožívám, hlavně v   okamžiku, jak si pěstouni   dělají dotazníky a   zkoumají, zda jim kluk bude   vyhovovat. Hnus. Věřím jen   na jedno, chci tě a budu tě   mít rád, i když to bude   někdy napjaté.V celém   příběhu je prostě utajena   spousta dloubnutí do lidské   mysli.

Marek Mikuláš hraje dítě z   dětského domova, ale tady je   mě značně nesympatický, je   to asi tím, že na svůj věk   je nějak až moc chytrej,   všechno ví a zná, na   všechno má odpověď. A i   jeho vystupování je docela   arogantní. Možná tak   namachrovaně působí taky   díky předabování Adamem   Bernauem - Vitorem Králem.   Naopak jeho otec, alkoholik   Stibor v podání Petra Čepka   má ty správný grády.   Všechno další je na vysoké   filmařské výši, je v tom   TA atmosféra počátečních   osmdesátek, vyzdvižená   tísnivou hudbou Karla   Svobody. Režisér Jiří   Adamac byl ve své době na   vrcholu tvůrčí práce a   jeho tvorba měla   nezpochybnitelnou úroveň.   Což už u něj bohužel   hodně dlouhou dobu neplatí.

Velmi povedený, hluboký   film, vybízející k   zamyšlení nad lidmi, jejich   charaktery a vztahy mezi nimi.   Pro mě krásná inscenace,   kterou zase někdy rád   uvidím.