O Vánocích už nechci slyšet ani slovo [TV hra]

Prostý lidský příběh
Příběh, prostý lidský,   dá se říct, hřejivý i   když za okny je v zimě   mráz. Příběh o   hledání... hledání   štěstí domova rodiny. V té   době se žilo jinak snad   pozvolněji bez mobilů kredit   karet internetu, lidi žili   nějak pravdivěji. O tom je   tnehle film. Pokud hledáte   ufony střílení honičky a   stresy, tak se na tenhle film   nedívejte, pokud prostý   lidský příběh o heldání   štěstí domova a rodiny, tak   se podívejte.

Je to taková průměrná hra   "ze současnosti"   své doby. Co ji dodává   velké hodnoty dnes je   převážně herecké   obsazení. To byste   nezaplatili.

Zajímavá inscenace, kterou   jsem ještě donedávna   neznal, náhodou jsem na ni   natrefil na Youtube. Hlavní   hrdina je vyloženě v   ženském obležení - delší   dobu udržuje již   nefungující vztah s   fanatickou obdivovatelkou   vážné hudby, která ho   nutí chodit na koncerty,   exmanželka na něm loudí   alimenty závratné sumy na   téměř dospělého syna,   kamarád mu do bytu tahá   povolné ženštiny a k   dovršení všeho se zrovna   přistěhoval do domu, kde   shodou okolností bydlí jeho   první a vlastně jediná   celoživotní láska, které   se kdysi neuváženě vzdal.   Po celou dobu filmu se pak   Kostka rozhoduje, zda ukončí   nikam nevedoucí vztah s   Kolářovou a pokusí se s   Hozovou navázat tam, kde   před dvaceti lety skončil,   načež i ona se rozmýšlí,   zda s ním podruhé vstoupí   do téže řeky. A to celé   ještě autoři zasadili do   období Vánoc. Dostat tohle   do rukou Argentinci nebo   Mexikáni, po menší úpravě   na jejich poměry z toho   rázem mají námět na   nekoukatelnou telenovelu o   minimálně 150 dílech.   Ovšem takhle skromně po   česku, v papundeklových   kulisách, s dobrými herci a   v normalizačním hávu je   tento český   "sestřihový   předchůdce telenovel"   docela příjemný   odpočinkový film s   vánočním nádechem a   šťastným koncem. Alespoň   mně se to celkem líbilo,   proto dávám vyšší   průměr 60%.

Osudová předvánoční   televizní hra, kde nic není   nemožné co se týče   nenadálých setkání.   Zpytovaní svých dávných   činů a pokus o napravení   nemůže být bez následků a   tak vývoj událostí trochu   připomíná romanci se   smutným koncem v kulisách   jednoho paneláku v   normalizační době plného   šedi a předsudků. A   protože se jedná o hru, o   závažnosti či   přesvědčení daných   skutků se moralizuje typicky   nudně, bez patřičné   energie a v enormně utahaném   tempu. K odpočinku u   televizní obrazovky po   předvánočním shonu to   může posloužit, ale spíše   to uspí dříve, než si to   kdokoliv stačí uvědomit.

No tak jako komedie mi to   zrovna moc nepřipadalo.Spíš   jako taková romantika a   ještě ne moc povedaná.
Ale Václav Postránecký   se mi tu celkem líbil.

Naprosto hloupý příběh o   ničem, který může vánoce   jenom pokazit. Hloupý chlap   Karel, který platí, co   nemusí (Petr Kostka) a nuda   převeliká. Ani mne   nezajímalo, jak to skončí,   ale dokoukal jsem to. Ani   nevím proč.   201109187122/7241