Muži nestárnou

"Prosím vás, zeti,   dejte mu ji. Dejte mu ji, ať   už je jednou v rodině pokoj.   Nebo si ten člověk počká   ještě na jednu   generaci." Dobře   promyšlená úsměvná   romantická komedie   odehrávající se po tři   generace jedné rodiny.   Příběh by se tak dal   rozdělit na tři dějové   etudy, tedy právě z období   každé generace, které mají   jedno společné. Tím je   nějaký Stáňa Jarský.   Vlivem daných okolností v   každé generaci žádá o   něčí ruku. Na 40. léta   skutečně příběh jen lehce   úsměvný, ale vyobrazený v   plné perspektivě. Dobrá   nálada a neustále úsměvy   všech protagonistů jsou   typické aspekty na filmovou   tvorbu své doby, takže v   tomto směru je potřeba se na   snímek dívat okem   shovívavým. Atmosféra je   nedramatická, avšak v jádru   věci hodně povzbudivá. On   ten příběh původního   autora, pro divadelní   inscenaci, Jana Patrného je   postaven tak dobře, že je   skutečně divák zvědav, kam   až to zajde. Závěrečná   věta z úst herečky Zity   Kabátové tak vyznívá jako   nejlepší tečka, která   pobaví nejvíce a při   odchodu z kina se museli   diváci smát ještě hodně   dlouho.

Helena, Jiřina a opět Helena
Vtipná komedie, která je   populární i po dlouhých   70-ti letech, kdy byla   natočena. Neobvyklá   generační zápletka, ve   které si nestárnoucího   Stáňu postupně   "přebírá" matka,   dcera i vnučka... A zatímco   dámy byly starší a   upjatější, u Jarského byla   tendence přesně opačná -   od nesmělého uctivého   studentíka se přes   odvážného třicátníka   dopracoval až k exhibičním   projevům pána v letech na   provinční plovárně   (ostatně z té věže tam   všichni skákali jako   olympionici). Nejslabším   místem tohoto poměrně   zajímavého snímku se mi   zdály diblíkovské projevy   mladých sle(pic)čen, které   sice do bazénu nevlezly, ale   v jednom kuse splašeně   pobíhaly sem a tam, unyle   vzdychajíc nad úúúžasným   postarším panem tajemným   (upřímně Gustav Nezval byl   daleko větší štramák).   Pochopitelně největší   kráskou byla   "nejstarší" Zita   Kabátová, velice zajímavá   byla až neskutečná podoba   malé Jiřinky s Jiřinou v   dospělosti a příjemným   bonusem byli členové Ligy   mravnosti. Na tuto   inteligentní komedie časově   vystihující "zlatá   léta 20. století" se   ráda podívám při každé   její repríze.

Příjemný laděný film,   který se dá vidět   častěji, Zita Kabátová a   nestárnoucí Jan Pivec jsou   devizou filmu. Přivřeme   jemně očka, zasníme se, a   bude nám dobře u srdce. O   mužích, kteří nestárnou,   když Stáňa nemůže dostat   ženu svého srdce, tak si   počká až na vnučku...

Tento film má u mě jedno z   nejvyšších míst popularity   a možná i z ješitnosti. Mě   se líbí ten nápad milostná   vzplanutí v cestě časem.Je   příjemné sledovat mladého   studentíka Stánˇu s   krásnou paní Helenou,   zanedbávanou svým manželem.   Po létech se setkáváme s   dcerou Jiřinkou, a nakonec s   vnučkou Helenkou. Můj   oblíbenec Jan Pivec je   prostě frajer a především   krasavice paní Zity   Kabátové, to vše dělá z   filmu příjemnou podívanou.

Veľmi krásny romanticko   ladený film, v ktorom ma   upútal najmä Jan Pivec a   nádherná Zita Kabátová.   Scenár ma trochu sklamal,   nakoľko som očakával   zápletku ľubostného vzťahu   uvedených dvoch osôb. Večne   mladý Stáňa Jarský   nakoniec svojím šarmom dobyl   srdcia troch generácií žien   jednej rodiny. A hoci som bol   smutný, že zrazu krásná   Zita Kabátová sa zmenila na   babičku, obdivujem maskéra,   ako to dokázal urobiť z 29   ročnej mladej krásnej ženy.

"Komedie" trochu   posmutnělá, na milostné   drama naopak příliš   rozpustilé. Scénář trochu   připomíná nejlepší   zápletky povídek Guy de   Maupassanta, ale ten to uměl   podat mistrnou zkratkou,   krásnými větami a ještě   do toho vložit hluboké   filosofické úvahy - tento   film nemá nic z toho. Co   vidíme, je jen protahovaná   tzv. podpásová kultura, tj.   kultura, která se odehrává   jen od pasu dolů. Odporné.   Stále jen o tom   "jednom". Rodina je   před úpadkem, a tak   nezbývá než to, "co   jednou v životě potká   každou ženu: provdat se za   syna bohatého   továrníka", tj. být   kurvou. Ať žije počestná   prostituce!
Dobrou   práci odvedli maskéři:   Devětadvacetiletou Zitu   Kabátovou se jim podařilo   přelíčit na babičku tak   věrně, jako opravdu později   ve stáří vypadala.

Zvláštní, ač nemám ráda příliš zamilované filmy...
...zde je to čestná   výjimka. Děj je prostý,   stále mladý muž Stáńa   Jarský proplouvá obdobím   29ti let, aby zakotvoval   postupně v náruči tří   žen - babičky, dcery a   vnučky...potud zas tak nic   originálního, ale kdo by   nepodlehl kouzlu a   šarmantnosti Jana Pivce? A ty   krásné noblesní herečky?   Zita Kabátová, Jana   Romanová a Jarmila   Smejkalová - to samo o sobě   je nádhera sama a člověk se   jen kvůli těmto hereckým   legendám do filmu zamiluje   naprosto dokonale..."Za   úsměv jediný, má krásná   paní..."- i ta   písnička se vám zadře pod   kůži a již nevyleze, á   propos - nevíte někdo   další osudy krásné Jany   Romanové, která hrála   Jiřinku - prostřední z   lásek a svého času také   skutečnou manželku Jana   Pivce. Emigrovala v roce 1948   a není žádných dalších   osudů, díky za všechny   ohlasy.

Tento film znám již od   svého dětství, kdy babička   tento film mi poprvé   pouštěla... Jako malá jsem   čekala vždy na chvíli, kdy   Stáňa Jánský (Jan Pivec)   zazpívá první slova:
"Madono má...".   Tato skladba je určena zralé   ženě, která v něm vyvolala   velký cit... Muži nestárnou   bych zařadila mezi nejlepší   české filmy vůbec. Skvělé   herecké provedení Jana Pivce   a Zity Kabátové. Uplynulo   tolik let, co byl tento film   natočen, ale i tak neztrácí   na své působivosti a musím   přiznat, že čím jsem   starší, tím se mi líbí   více. Všem vřele   doporučuji!

Muži nestárnou
Tato věta je zdá se v   případě Stáni (p.Jan   Pivec) pravdivou. Vždyť   svedl tři generace žen,   babičku, dceru a nakonec   něžnou vnučku   (J.Smejkalová), která se mu   jak se zdá stala nakonec   osudnou...