Obsah filmu Bídníci dvacátého století
Román Victora Huga Bídníci (či Ubožáci, poprvé vyšel v roce 1962) se mnohokrát stal předmětem zájmu filmařů). Jeden z posledních, známý francouzský tvůrce Claude Lelouch, pracuje s klasickou látkou právě s ohledem na její všeobecnou znalost, včetně filmových adaptací (sám v ději přímo cituje úryvky hned z několika z nich). Lelouchovi Bídníci 20. století už svým názvem naznačují, že autor vytvořil vlastní, modernizovanou verzi Hugova příběhu; ta však s klasickou látkou neustále koresponduje. Režisérovi (jenž je scenáristou, kameramanem i producentem snímku se na rozměrné ploše téměř tří hodin podařilo vytvořit formálně komplikovanou...
Román Victora Huga Bídníci (či Ubožáci, poprvé vyšel v roce 1962) se mnohokrát stal předmětem zájmu filmařů). Jeden z posledních, známý francouzský tvůrce Claude Lelouch, pracuje s klasickou látkou právě s ohledem na její všeobecnou znalost, včetně filmových adaptací (sám v ději přímo cituje úryvky hned z několika z nich). Lelouchovi Bídníci 20. století už svým názvem naznačují, že autor vytvořil vlastní, modernizovanou verzi Hugova příběhu; ta však s klasickou látkou neustále koresponduje. Režisérovi (jenž je scenáristou, kameramanem i producentem snímku se na rozměrné ploše téměř tří hodin podařilo vytvořit formálně komplikovanou strukturu, cirkulující kolem ústřední teze, že lidé žijí stále dva či tři "základní" příběhy. Jeden z nich postihují právě Hugovi Bídníci, nabízející idolu " dokonalých " lidských
typů. Neprávem odsouzený silák a později napravený románový zločinec se tak ve filmu objevuje jako otec Henri Fortin, jako jeho syn téhož jména (vlastní hrdina vyprávění) i jako samotný Jean Valjean vystupující v kratičkých sekvencích, ilustrujících Fortinovo seznamování se s románem. Stejně " zmnoženy " jsou i postavy notorického lakomce Thénardiera a drsného policisty Javerta. Sám Fortin tuto podobnost reflektuje a činí ji základní součástí své životní filozofie (dokonce natolik, že ho touha po generačním smíření nakonec vede k "přirozenému", dramaturgicky však zcela svévolnému
zasnoubení Salomé/Cosetty s Mariem). Čtené úryvky z Hugova románu či citace z předchozích filmových Bídníků místy vysvětlují psychologické motivace postav či zesilují emocionální vyznění některých scén. Hře s Hugovým románem musela ustoupit jak režisérova obvyklá snaha o melodramatické manipulace s divákovými city, tak úmysl vytvořit na pozadí příběhu tří generací minidějiny Francie od počátku století do roku 1945. Aby Lelouch mohl v širších kontextech sledovat období nacistické okupace, jež ho především
zajímá, "vypomáhá" si dalšími postavami: židovským právníkem Andrém Zimanem, jeho krásnou ženou Elise a jejich dcerkou Salomé, kteří jsou okolnostmi nuceni prožívat ,, typické " osudy. - Přes svou ornamentálnost a místy až násilnou snahu přizpůsobit vlastní vyprávění hugovským reáliím je Lelouchův snímek ambiciozním hledáním důkazů o věčně živém kulturním odkazu. V rozmáchle realizované historické fresce, často zajímavým způsobem hledající vypravěčské zkratky (především v oblasti hudby - viz motiv " Fortinova " klavíru či významotvorné využití dobových hitů typu písničky " Tipperary ").
Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
Související odkazy
Bídníci 20. století
Jean-Paul Belmondo ještě jednou, tentokrát v dramatickém snímku a s více vráskami vzdoruje okupantům Francie. To jsou Bídníci 20. století.
číst dál
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 28.2.2014
Souhlasím s názorem Jardy53. Přesně stejný pocit jsem z tohoto filmu měl i na podruhé, takže i přes to, že ve filmu hraje geniální Belmondo a režisérem je Claude Lelouch, mám velmi smíšené pocity a myslím si, že šlo jednak o zmatek nad zmatek a herecky průměrný kousek. Uvidíme, jak se mi bude tento snímek jevit za rok, za dva.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 17.8.2012
Podle mě Claude Lelouch se pomátl a natočil mischmasch a nastrkal do něj super hvězdy, kteří stejně film nezachránili...
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 12.4.2007
Zaujímavé spracovanie myšlienky Hugovho románu Bedári, ktorú tvorcovia preniesli do času fašistickej okupácie Francúzska. Henri Fortin pomáha odviezť dobezpečia rodinu Zimanovcov svojim autom. Elisa Zimanová mu cestou číta úryvky z Bedárov a Henri vo svojich spomienkach porovnáva svoj osud s osudom Jeana Valjeana.