Muži nestárnou

Slyšela jste milostivá paní, něco o mé nabídce vašemu pánu manželovi ?
- Áno, zmínil se mi o tom.
Myslím, že ho nezajímá. Zakládá si příliš na tradici své firmy a přitom si nemuže postavit přádelnu, jako já si nemohu koupit tkalcovnu a predse si myslím, že by to pro obě strany bylo nejrozumnější.
- Máte pravdu.

Měl si už někoho tak rád jako mne, Stáňo ? Proč neodpovídáš ?
-Je tomu již dávno co sem měl někoho rád, ale dnes vidím, že už tenkrát jsem vlastně měl rád tebe.
Tomu ani trochu nerozumím.
- Když jsem se nyní po letech s tebou setkal, zdálo se mi, jako bych se setkával s někým, koho sem už dávno znal. Jako bych se setkával s někým po němž sem vždycky toužil už jako student a po němž budu toužit až do posledního dechu.

Babičko, prosím tě, pověz mi něco o své první lásce.
- Co pak tě to napadlo, dítě ?
No tak. Prosím tě babičko, jak ti bylo, kdy si se poprvé zamilovala ?
- To už je velmi dávno, dítě.
Byl hezký ?
-Uhm.
A kolik mu bylo let ?
- Byl veľmi mlád.
Veľmi mlád ?
- Čemu se divíš ?
Dnešním dívkám sa líbí starší muži.
- Tak vida, vida. Tak už i v lásce panuje móda.

Jak to tu všechno vzrostlo. A to je úžasné !
- A tohle je mé dítě.
Velké dítě. To ste už vlastně maminka v nejlepších létech.
- A cha, cha, cha. Už jednou sem vám tý verše vracela, aby ste jej odevzdal na správnou adresu, ale vy ste jej nepřijal. Nevím proč ?
Vy to opravdu nevíte, Helenko ?
- No nevím.
Už to víte ?
- Žertujete !
K těm veršum ste mě inspirovala vy.
- Já ?

Slečno Helenko ! Po svém návratu má první cesta byla sem. Spatřil sem na záhradě vás. Puvabný květ domova. Všechno mě vábilo k vám, bylo to něco přímo živelného, a přece jsem váhal. Nechtěl sem se k vám ani priblížit, ale nakonec jsem neodolal. Ste prostě stělesněným snem celého mého života. Teď víte všechno, Helenko. Vrátíme se ?
- Ne, ještě ne.

Jiřinko, vodu. Maminka omdlela. Co pak to Heleno zase vyvádíš ? No tak. Co se ti stalo maminko ? To bylo hrozné, to bylo hrozné. Čeho si se tak polekala, maminko ? Ach ! Co se ti stalo, maminko ? Děti, vodu ! Vy jste je neviděli ? Ne, nic sme neviděli. A koho sme měli vidět ? Tí dva tady, tí se líbali, ale jak ! Vodu ! Milostivá paní, pane továrníku. Máme se s Helenkou rádi a prosim vas o její ruku. Maminko, tatínku, pěkně vás prosím ! Dítě, dítě, nemohu to všechno pochopit. Vždyť já taky ne. Jakživě sem něco podobného neviděla.. Co ty tomu říkaš, strýčku ? Mne se to líbí. Ja ovšem nebyl nikdy členem ligy mravnosti. Zeptejte se babičky. Maminko, poraď nám ! Prosím vás zeti, dejte mu ji, dejte mu ji, ať už jednou v rodine pokoj, nebo si ten člověk počká ješte na jednu generaci !

Dítě !
- Potřebuješ klid maminko. Zbavit se všech starostí. Na nic nemyslet a léčit se.
A ty myslíš, že budu klidná, když tě uvidím nešťastnou ?
- Toho se neboj maminko. Co na tom jestli si trochu zanaříkám. Tvé zdraví a tvůj klid mě to sto krát vynahradí. Věr mi to !