Havel

Jako voliče ODS, KDU-ČSL,   SPD, TOP09 a ANO mě docela   uraží, že tento film Češi   nedokaží ocenit. Asi jak   říká Aňa Geislerová   nejsem Husákovo dítě ale   Havlův člověk tak na mě ta   komunistická protipropaganda   nějak nebere a davam plný   počet.

Film Havel- poděkováni
Děkuji všem, kdo se   podílel. Skvělé a tleskám.   Moc se mi líbil. Oba hlavní   představitelé byli   jedinečnî.

Moc hezké
Nevím proč je to tak   kritizovano mě se film moc   líbil a děkuji všem kdo se   na něm podíleli. Zejména   herecké výkony hlavní   postav byly excelentní...

Pro naprosto   nezúčastněného   pozorovatele ten film nemůže   dávat smysl. Jakože jak se   to mohlo stát, že se   člověk s tímhle CV stal   prezidentem republiky. Pro   nás, trochu informované, je   to taky celkem rébus, ale   člověk časem přistoupí na   tu hru, že tu nepadají   žádná jména. Viktor   Dvořák bezchybný, stejně   tak výborný Martin Hofmann   jako živelný Lanďák. Aňa   Geislerová je možná k   diskuzi, ale rozšířil jsem   si obzory, jak moc byla paní   Olga důležitá žena v   životě Václava Havla, o tom   se už dneska málo mluví,   takže díky za to. Finále z   Václaváku je famózní a   dojemné, ale pro méně   informované to nedává   smysl. Jo, to už jsem   říkal.

Václav Havel je osobnost z   příliš nové historie,   kterou většina z nás dobře   nebo hůře pamatuje. Moc jsem   od filmu nečekal a měl obavu   z trapné oslavné ódy. A to   se nestalo. Viktor Dvořák   výborný a uvěřitelný,   tísnivá atmosféra doby a   lidí v disentu zachycena   dobře. I to odtržení od   reality většiny obyvatel   (scéna ve vlaku). Zvláštní   přístup k nepojmenovávání   postav i prolínání s   divadlem je povedené.   Horší je to se   srozumitelností příběhu   pro neznalé souvislosti a u   některých postav si jejich   motivace a myšlenky musíme   hodně domyslet (Dubček,   Olga). Je to ale film, ne   dokument, tak o skutečných   charakterech můžete i   nadále hádat.
Za mě   povedený film.

Bohužel nemohu dát plný   počet bodů. Ve filmu mě   nejvíc zklamalo časové   rozpětí (1968-1989). Proč   jsme se ve filmu také   nedozvěděli, jak to s Havlem   vypadalo během jeho   prezidentské éry? Že by byl   Havel 2?? Ve filmu se postavy   takřka vůbec nejmenovaly,   proč? Měla jsem co dělat   poznat Landovského a   Patočku.

Film neukázal celý život   Václava Havla, ale zaměřil   se na období normalizace,   vznik Charty 77 a následné   perzekuce ze strany režimu,   včetně věznění, útrap v   něm a snahu režimu dostat   Havla z republiky. Čekal jsem   víc, ale i toto bylo   užitečné vidět a uvědomit   si, jak nesvobodná doba tehdy   byla.

Havel z Havla udělal ňoumu,   který se prezidentem stal ani   neví jak. Navíc mi přišlo,   že potřeba nacpat co nejvíc   věcí do co nejmenšího   času vedla k tomu, že vše   jde po povrchu. Prostě   zklamání, které   nezachránil ani závěr, při   kterém mě mrazilo.

Prkenný V. Havel v hlavní roli
Glorifikace V. Havla se mi   docela příčí, ale proč se   nepodívat? Nejde o žádný   zázrak, představitel Havla   je nepřesvědčivý,   Landovský je o kousek   lepší,Vše vylepšuje   krásná Barbora Seidlová v   roli Havlovy milenky,naopak A.   Geislerová mě ne   přesvědčila, že jí role   Olgy pasuje. Celé je to   takové utahané, bez spádu..   vydržel jsem 3/4 filmu. Jen   mě napadá kde Havel vzal na   Mercedes a poměrně pěkný   domek na Hrádku, když valil   sudy v pivovaru... to jsem se   z filmu nedozvěděl.

Dal jsem 4 body. Film se nijak   moc nepovedl. Nejen, že   Viktor Dvořák byl občas   jako Havel neuvěřitelnej,   naopak uvěřitelnej byl   Jastraban jako Dubček, jenže   Dubček 1968 byl stejně   starej jako Dubček 1989, kdy   ho pamatujeme už   bělovlasýho. Historické   reálie taky neseděly. U   aktérů, kteří se   předobrazu často nepodobaly,   chyběly alespoň popisky,   titulky, koho aktér   představuje. A prolínání   "reality" do   divadelní hry dalo filmu už   úplně na zadek. Třeba to   jednou někdo udělá líp.

No přiznám se, že jsem se   ke shlédnutí tohoto filmu   dlouho odhodlával, (a nebylo   to ze stejného důvodu, jako   u „Nabarveného   ptáčete“, které bych   přeci jen raději viděl na   plátně). Ale když teď   dostal těch 14(!) nominací   na „Českého plyšáka“,   tak jsem si ho tedy pustil.
Tak já zkusím začít   pozitivně – „Čecholva“   by si určitě film zasloužil   za masky. Viktor Dvořák   vypadá opravdu jako Václav   Havel a Martin Hofmann jako   Lanďák. I Geislerka je Olze   Havlové opravdu dost   podobná. Jen ten Patočka,   (Jiří Bartoška), jim trochu   „ustřelil“. No a pokud se   člověk, (tím, myslím   sebe), na film dívá jako na   groteskní komedii o jednom   záletníkovi, z cyklu   „filmů pro pamětníky“,   tak je to docela zábavné. No   a to je z „kladů“ asi tak   všechno. Jinak…, jinak   nevím. Možná ještě - ty   polopaticky, do děje   naroubované vsuvky   „absurdního dramatu“, lze   brát jako svého způsobu   grotesky. Naštěstí dneska   už se nechodí se školou   povinně do kina, to by byl   dost průšvih, kdyby si   mladá generace udělala o   komunistickém režimu, o   disidentech, o Chartě 77 a o   „sametové revoluci“   obrázek, podle tohoto filmu.   Mladé ale předpokládám   jít na takový film vůbec   ani nenapadne a my boomeři,   když zvolíme pobavený   nadhled v duchu „absurdní   komedie“, tak se to vydržet   dá a jelikož máme   povědomí o tom „o čem to   tenkrát bylo“, tak nás to   ani nemůže nijak poškodit.   Kdybych tomu filmu měl   „dělat Prchala“, tak   sloganem: „Je to tak blbý,   že to stojí za to   vidět!!!“. Pokud se ale   film někdy dostane do kin tak   doufám, že bude mládeži   nepřístupný!
.

Jako programově absolutně   apolitický člověk se   nenechám unést k nějakým   politickým komentářům. Jak   hodnotím filmovou kvalitu je   zcela zřejmé z počtu   hvězd. A tak jen jedno   doporučení pro ty co ještě   neviděli. Vyhněte se tomu a   běžte radši na procházku,   na večeři, na výstavu nebo   podnikněte cokoliv jiného,   protože COKOLIV bude lépe   využitý čas.

Příšerné...
Ztráta mého času při   sledování. Pohádka o   statečném rytíři, který   místo bílého koně má   černý mercedes a aby nebyl   tak dokonalý, tak se mu   přidá esence milenek v   jedné a stálá láska k   manželce. Pavlu Kohoutovi to   scénárista natřel - nevím   proč - a jediný, kdo mě   zaujal svým výkonem, byl   Martin Hofman. Never more....

Tohle, raději ani vůbec   nehodnotit. Bohužel poslední   dobou ani v české   kinematografii, co se točí   dokola za obdobné   "produkty," není   vlastně už pořádně, co   zhodnotit. Ne nadarmo se   říká od nepaměti:   "Ševče, drž se svého   kopyta". Škoda, že se   tím mnozí v životě   bohužel neřídí, jak by   bylo fajn na světě.   Bohužel, jako politik   (prezident), to byl životní   omyl a nepomůže tomu ani   jeho neustálá a hlavně   nekritická glorifikace z řad   některých lidí, často   patrná u "rádoby   umělců" apod. Oceňuji   hlavně jeho přínos v   oblasti umělecké či   filozofické, kdy v těchto   vodách měl po listopadu i   zůstat.

Tak i loni, jako již   mnohokrát předtím se   další kavárenský   prorežimní rektální   alpinista rozhodl natočit   film o novodobém a českému   lidu neustále vnucovaném   kultu osobnosti a proamerické   loutce s honosným sídlem v   Portugalsku, jenž se mimo   jiné proslavil amnestiemi a   milostmi vrahů a tunelářů   nebo schválením   bombardování Jugoslávie.   Svoji první ženu roky   podváděl, dokonce i když   už byla na smrtelné posteli.   Sotva pár měsíců po její   smrti si vzal hvízdající   zlatokopku a na její rozkaz z   hradu vyhnal Ďulu, psa   zesnulé Olgy. Napodruhé se   stal prezidentem jenom díky   tomu, že "pomáhat a   chránit" dostali z   patřičných vyšších   politických kruhů od   pohrobků chátry dvou   sedmiček příkaz zrovna v   den hlasování zabásnout   Sládka. Ale nic z těchto   faktů se do onoho   "biografického"   filmu dostat nemohlo. Tak   vznikla téměř dvouhodinová   agitační vymývárna mozků   dnešní mládeže o deseti   aktérech. Cokoliv o tomto   pokrytci, který obelhával   národ frázemi o pravdě a   lásce a přitom si za obou   režimů žil jako   mahárádža, neboť i za   tolik démonizovaného   socialismu byl prominentním   muklem si nezaslouží ani   odpad, ale mínus nekonečno.