Dva lidi v ZOO

Další z filmů, které při   své premiéře v pro naší   zemi přelomové době v   podstatë propadly a své   diváky si našel až při   reprízách v televizi. Film   má sice dobré momenty a   také pár originálních   scénáristických nápadů   ale celkově vzato paní Marie   Poledňáková jako   režisérka a autorka námětu   i scénáře zůstala dosti   dlužna své pověsti tvůrce   trháků (mj. Jak vytrhnout   velrybě stoličku, Jak dostat   tatínka do polepšovny, S   tebou mě baví svět). I   když je k vidění spouta   opravdu dobrých herců místy   je to výrazně nedotažené.   Aby při scéně listonošky   padající z kola bylo i při   letném záběru zcela jasně   viditelné, že nepadá paní   Hadrbolcová ale kaskadérka   to by se tvůrci s takovou   reputací stávat fakt   nemělo. Tenhle film je   prostě jenom průměrný i   když něl určitě větší   potenciál.

Film měl nalákat hlavně na   ne často filmované   prostředí ZOO. Když se k   tomu ještě přidá hvězdné   obsazení (podobnost J.   Macháčka s J. Wagnerem (snad   jsem to nespletl)) a   děti-dvojčata, mělo být o   zábavu postaráno. Výsledek   ale působí na každého   jinak...

"Já tu mám jenom   vyfotit kozičky. Barevně. A   na výšku."

Smůlou tohohle filmu je   doba vzniku. Na přelomu let   1989-1990 lidi zajímaly jiný   věci než filmy, takže kinem   tahle komedie prošla bez   většího zájmu a v   pozdějším televizním   reprízování už neměla   šanci získat si víc   pozornosti. Pravda, příběh   o opičáku Amosovi se trochu   tříští a je to mírně   zmatené, sourozenci   Morávkovi mě víc bavili ve   filmu Vracenky, přesto je to   podívaná pro mě náramně   zábavná. Mimo jiné i proto,   že vidíme osvědčené herce   v komediálních rolích, pro   ně zcela nezvyklých   (Macháček, Jirásková,   Štěpánková), kteří   navíc na útěku před   zvířaty předvádějí na   svůj věk úctyhodné   tělocvičné výkony. Takže,   chtěla-li Poledňáková   tvořit vícegenerační   rodinné filmy, mě osobně   tohle baví víc než S tebou   mě baví svět.

Trošku slabší hodnocení,   které dávám, je do určité   míry zaviněmo tím, že mi   tu nějako nesedl pan   Macháček - ani nevím proč   vlastně... Jinak zvířátka   jsou perfektní a coby máma   podobných dvojčat jako jsou   ta filmová, můžu jenom   potvrdit,že od takových   vejlupků se dá očekávat   cokoliv. A to hned ve dvojím   provedení! :-)

Vynikající příběh se   spoustou dobrých herců a   ještě lepšími zvířecími   herci :-) Bráškové si   oblíbili opičku a vozí jí   v kočárku. Tak to nemělo   chybu!

Paní režisérka   Poledňáková má ve své   filmografii zajisté daleko   lepší snímky než je tento.   Opět se jedná o rodinný   film, plný veselých   situací, zápletek a   tentokrát i zvířátek. Film   byl natočen těsně před   listopadovými událostmi roku   1989, doslova 11. 11. 1989.   Měl tak velkou smůlu v tom,   že do kin přišel v době,   kdy lidé, potencionální   diváci, svoji pozornost   směřovali jinam. Už nevím   přesně který rok, ale   snímek se stal hlavním   filmem jednoho vánočního   večera (rok 1990? nebo 1991?)   už nevím. Tehdy sklidil   menší úspěch.

Po zhlédnutí tohoto   rodinného filmu si tak někdy   říkám, že jsem rád, že   nemám dvojčata :-).
Každopádně je to dobře   natočené. Líbilo se mě   ukázané prostředí a   pozadí Zoo, které obyčejný   návštěvník nikdy neuvidí.

Slabý odvar původní tvorby M. Poledňákové.
Vzpomínám si, že jsem se na   tento film kdysi velmi   těšila, očekávala jsem od   něj stejnou zábavu, jako u S   tebou mě baví svět či   legendární   "Stolička" a   "Polepšovna". O.K.,   asi mě mohlo napadnout, že   to zřejmě bude o něco   slabší, ale přece...pořád   jsem se mohla bavit. Jenže   tenhle nudný, nezáživný   film, kam mi navíc do role   dědečka vůbec nepasoval pan   Macháček, mě vysloveně   otrávil a klučičí   dvojčata působila spíš   trapně. Z kina jsem   odcházela ještě před   koncem, to asi mluví za   vše...

Taková hezká dětská   komedie o potížích zoo, o   potížích dvojčat, o   potížích dědečka a   babičky. Nic není rušivým   elementem, ale zase tak   závratná podívaná to   není.

Tento film byl hodně   ovlivněn dobou vzniku,   zejména se to týká   závěru, který považuji za   jeden snad z   nejstupidnějších, jaký   jsem v českém filmu viděl.   Tvůrci jistě byli stejně   jako ostatní občané ČR   nadšeni z revoluce. To jsme   tenkrát byli všichni. Ale   měli tu revoluci nechat   revolucí a nepouštět ji do   tohoto filmu.

Řekl bych že dost   nedoceněný český film. Je   to komedie, tedy převážně,   ale najde se tu i pár   vážných smutnějších   momentů. Sledujeme příběh   veterináře Montyho, kterého   jedou navštívit jeho vnuci,   dvojčata a mají u něj   nějakou dobu zůstat. Ale   jelikož na Montyho se naštve   babička, děda řekne že   zůstat může jen jeden. Ale   kluci zůstanou oba a snaží   se to před Montym utajit.
Film se odehrává v   atraktivním prostředí, ZOO.   Je fakt že u filmu jsem se   opravdu dost bavil. Skvělou   roličku tady má Helena   Růžičková a to její   nazdar číčo, ke konci filmu   mně vžycky odbourá. Na   stole sedí místo malé   kočky domácí, tygr. A co   následuje když si toho   všimne. Paráda. Nebo i ta   hláška kterou zde napsal   Argenson, je perfektní. Nebo   Jiří Krampol jako řidič   Avie, bez řidíčáku.   "A co si myslíte   soudruzi? Že jich mám   deset?". Pak scéna s   vlakem je dobrá. Komedie se   zajimávýma zvratama, konec   je spíše smutnější.   povedená je i hudební   stránka filmu.

Film, kterej mám ráda. Kluci   - dvojčata a jejich výmysly   sou fakt dokonalý :) Navíc   je tu i spousta zvířátek i   srandy :)

prima zábava od první   chvíle až do konce. Děda   přehlídne díky svým   starostem lékaře v Zoo, že   má doma obě dvojčata a ne   jen jednoho z nich, kluci   navyvádí mnoho blbin a   navíc v prostředí dětem   tak blízkém- mezi zvířaty.   Krásná humorná podívaná

Velice povedený film se   spoustou zvířátek.Docela by   mě zajímalo,jak to   natáčeli,aniž by se   zadařilo rozpustit   ZOO.Scéna,kdy ředitele Petra   Kostku nahání hroch,nemá   chybu."Já tady udělám   pořádek"-neudělal.