Dva lidi v ZOO

Další z filmů, které při své premiéře v   pro naší zemi přelomové době v podstatë   propadly a své diváky si našel až při   reprízách v televizi. Film má sice dobré   momenty a také pár originálních   scénáristických nápadů ale celkově vzato   paní Marie Poledňáková jako režisérka a   autorka námětu i scénáře zůstala dosti   dlužna své pověsti tvůrce trháků (mj. Jak   vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka   do polepšovny, S tebou mě baví svět). I když   je k vidění spouta opravdu dobrých herců   místy je to výrazně nedotažené. Aby při   scéně listonošky padající z kola bylo i při   letném záběru zcela jasně viditelné, že   nepadá paní Hadrbolcová ale kaskadérka to by   se tvůrci s takovou reputací stávat fakt   nemělo. Tenhle film je prostě jenom průměrný   i když něl určitě větší potenciál.

Taková hezká dětská komedie o potížích zoo,   o potížích dvojčat, o potížích dědečka a   babičky. Nic není rušivým elementem, ale zase   tak závratná podívaná to není.

Paní režisérka Poledňáková má ve své   filmografii zajisté daleko lepší snímky než   je tento. Opět se jedná o rodinný film, plný   veselých situací, zápletek a tentokrát i   zvířátek. Film byl natočen těsně před   listopadovými událostmi roku 1989, doslova 11.   11. 1989. Měl tak velkou smůlu v tom, že do kin   přišel v době, kdy lidé, potencionální   diváci, svoji pozornost směřovali jinam. Už   nevím přesně který rok, ale snímek se stal   hlavním filmem jednoho vánočního večera (rok   1990? nebo 1991?) už nevím. Tehdy sklidil   menší úspěch.

Film měl nalákat hlavně na ne často filmované   prostředí ZOO. Když se k tomu ještě přidá   hvězdné obsazení (podobnost J. Macháčka s J.   Wagnerem (snad jsem to nespletl)) a   děti-dvojčata, mělo být o zábavu postaráno.   Výsledek ale působí na každého jinak...

Trošku slabší hodnocení, které dávám, je do   určité míry zaviněmo tím, že mi tu nějako   nesedl pan Macháček - ani nevím proč   vlastně... Jinak zvířátka jsou perfektní a   coby máma podobných dvojčat jako jsou ta   filmová, můžu jenom potvrdit,že od takových   vejlupků se dá očekávat cokoliv. A to hned ve   dvojím provedení! :-)

Velice povedený film se spoustou   zvířátek.Docela by mě zajímalo,jak to   natáčeli,aniž by se zadařilo rozpustit   ZOO.Scéna,kdy ředitele Petra Kostku nahání   hroch,nemá chybu."Já tady udělám   pořádek"-neudělal.

Po zhlédnutí tohoto rodinného filmu si tak   někdy říkám, že jsem rád, že nemám   dvojčata :-).
Každopádně je to dobře   natočené. Líbilo se mě ukázané prostředí a   pozadí Zoo, které obyčejný návštěvník   nikdy neuvidí.

Film, kterej mám ráda. Kluci - dvojčata a   jejich výmysly sou fakt dokonalý :) Navíc je tu   i spousta zvířátek i srandy :)

Řekl bych že dost nedoceněný český film. Je   to komedie, tedy převážně, ale najde se tu i   pár vážných smutnějších momentů. Sledujeme   příběh veterináře Montyho, kterého jedou   navštívit jeho vnuci, dvojčata a mají u něj   nějakou dobu zůstat. Ale jelikož na Montyho se   naštve babička, děda řekne že zůstat může   jen jeden. Ale kluci zůstanou oba a snaží se to   před Montym utajit.
Film se odehrává v   atraktivním prostředí, ZOO. Je fakt že u filmu   jsem se opravdu dost bavil. Skvělou roličku tady   má Helena Růžičková a to její nazdar   číčo, ke konci filmu mně vžycky odbourá. Na   stole sedí místo malé kočky domácí, tygr. A   co následuje když si toho všimne. Paráda. Nebo   i ta hláška kterou zde napsal Argenson, je   perfektní. Nebo Jiří Krampol jako řidič Avie,   bez řidíčáku. "A co si myslíte soudruzi?   Že jich mám deset?". Pak scéna s vlakem je   dobrá. Komedie se zajimávýma zvratama, konec je   spíše smutnější. povedená je i hudební   stránka filmu.

"Já tu mám jenom vyfotit kozičky.   Barevně. A na výšku."

Smůlou tohohle   filmu je doba vzniku. Na přelomu let 1989-1990   lidi zajímaly jiný věci než filmy, takže   kinem tahle komedie prošla bez většího zájmu   a v pozdějším televizním reprízování už   neměla šanci získat si víc pozornosti. Pravda,   příběh o opičáku Amosovi se trochu tříští   a je to mírně zmatené, sourozenci Morávkovi   mě víc bavili ve filmu Vracenky, přesto je to   podívaná pro mě náramně zábavná. Mimo jiné   i proto, že vidíme osvědčené herce v   komediálních rolích, pro ně zcela nezvyklých   (Macháček, Jirásková, Štěpánková), kteří   navíc na útěku před zvířaty předvádějí   na svůj věk úctyhodné tělocvičné výkony.   Takže, chtěla-li Poledňáková tvořit   vícegenerační rodinné filmy, mě osobně tohle   baví víc než S tebou mě baví svět.