Divoké pivo

Jeden z názorných   příkladů toho, že když je   film blbost nespasí ho ani   sebelepší herecká sestava.   Tady se marně snažili   pánové Sovák, Poloczek,   Lábus, Jandák, Nový a   další leč šlo o (s   odpuštěním) močení proti   příliš silnému větru. V   tomto případě si pan   režisér Milan Muchna vybral   hodně slabou chvilku. Budiž   mu útěchou, že v 90. letech   to potkalo i další (a   známější) režiséry   včetně Jiřího Menzela.

Režisér Milan Muchna
se do dějin české   kinematografie zapsal velice   solidními filmy Hop a je tu   lidoop, nebo Matěji, proč   tě holky nechtějí.
O to víc překvapí, jak   mohl vytvořit něco tak   příšerného, jako je   Divoké pivo. Film bez kousku   vtipu a bez jakéhokoliv   smyslu.
Ale producenti   to tak chtěli, v těch   drsných a divokých   devadesátých letech.
Chtěli někoho, za kým   lidé půjdou - Jiří   Sovák.
Někoho s kým   bývá sranda - Luděk Sobota.   Prsatou kočku, které nebude   vadit své vnady ukázat -   Markéta Hrubešová a   nějakou tu kontroverzní   osobnost ze současnosti -   Ivan Jonák.
A tyhle   všechny se režisér a   spoluscénárista Milan Muchna   pokusil nacpat do jakéhosi   příběhu o privatizaci   pivovaru.
Další děj   už netřeba popisovat. Jsou   tam i nějaká ta kouzla a   hlavně hromada absolutně   trapných rádoby vtipných   konverzací.
Není   divu, že po tomto filmu už   si pan Muchna jako režisér,   či scénárista už ani   neškrtnul.
Brrr.

Asi mi unikl návod, kdy a u   čeho se smát. Postav jak   naděláno, ale celkově nic   moc. Ani můj oblíbenec pan   Sobota se neprojevil, pokud   bylo v čem. Napoprvé jsem to   nedokoukal do konce. Nyní po   letech jsem to zkusil podruhé   a bylo to neuvěřitelná   nuda. Musel jsem to jet   nadvakrát, protože naráz   jsem to prostě nedal.

Porevoluční nálada se   ukázala i v tomto snímku,   který pojednává o   privatizaci jednoho pivovaru.   Příběh je šmrncnutý   pohádkovou legendou, ale   její smysl, či význam aby   divák pohledal. Sešla se tu   poměrně velká plejáda v   té době známých herců,   ale jak je vidět, na kvalitě   to vůbec nepřidalo. Už   natáčení se potýkalo se   značnými finančními   problémy, což výsledek   značně poškodilo. Ani   scénář není nijak k   popukání. Vznikla slátanina   bez sebemenšího nápadu. Ono   to skoro vypadá, jako kdyby   žádný scénář snad ani   nebyl a vše jakoby vznikalo   na place přímo na koleně.   Tento filmový výtvor je   zkrátka ostudou české   kinematografie.

Nejzábavnější bylo ono   Dobromilino kouzlo, jímž   proměňovala pivo na jakési   sérum pravdy. Takový zázrak   kdyby byl dokázal Ježíš,   jenž prý svého času   proměnil pouze vodu na víno,   to by byla na tom světě   sranda! Tím by teprve   každý, kdo by něco   takového dokázal, svět   spasil! Ale spíš by se jenom   prostě a pro jistotu   přestalo chlastat. To spíš.

Další z   "komedií", bez   kterých by se naše   kinematografie i já osobně   klidně obešla. Bodíky   uděluju hlavně za   legendárního Járu Kohouta,   i když ani on se tu nijak   slavně nepředvedl. Ono   totiž nebylo v čem...

Velmi slušně natočeno i   obsazení je zde velmi   slušné film má docela   slušně napsaní scénář   na české poměry slušné

hodně nepovedený film s   plejádou známých   herců,druhý film s účastí   Járy Kohouta po čtyřiceti   letech,film se natáčel s   nějakými přestávkami a je   to poznat,nebyl dostatek   peněz na jeho   dokončení.Trošku zmatený a   roztříštěný děj,televize   ho občas reprízuje hlavně   soukromé stanice.Zajímavá   je role podnikatele   Jonáka,který je dnes ve   výkonu trestu

Ten film je mizerný a myslím   že se na něj už zapomělo.   2* dávám jen protože jsem   byl v Třeboni právě když   se tento film natáčel a   herci byli ubytovaní v   hotelu, kde jsem bigádničil.   Byla s nima celkem sranda a   dobře se pilo, jinak film jak   jsem psal ztráta času.