Čachtická paní

Hezká podívaná
Na rozdíl od většiny zde komentujících musím   říct, že tohle zpracování od Julie Delpy mi   připadlo nesrovnatelně lepší než Jakubiskovo,   přestože na jeho filmu jsem byl dokonce v kině,   ale pokud bych neseděl uprostřed, raději bych v   půlce odešel. Tento film jsem viděl bohužel   jen v televizi a navíc s dabingem, který   každopádně kazil dojem. Jakubiskovo   zpracování působilo spíš jako parodie, které   jsem ale neměl náladu se smát, protože od   tématu jakým je Čachtická paní bych určitě   nečekal všechny ty legrácky v podobě   létajicích mnichů zpodobněných šaškem   Polívkou a dalšími postavičkami.
Naopak   zpracování od Julie Delpy bylo určitě   temnější, obrazově i hudebně zajímavější.   To, že se tam fabulovalo o tajné lásce, která   není historicky ověřená, mi připadlo určitě   divácky přijatelnější než parodie   Jakubiskova – a to nemluvím o logičnosti   příběhu – Jakubisko, to byly v podstatě   videoklipy na téma Jakubisko a jeho představa   Bathory – ovšem bez logické návaznosti, zato   xkrát opakovaní některých záběrů, ze   kterých byl evidentně narcisticky fascinován, a   tak je musel vrazit do filmu ne jednou, ale   tucetkrát – směšné: např. zakrvavená ruka   hraběnky.
Zatímco „výklad“ možné   příčiny hraběnčiny krutosti jak to podává   tento film byl pro mě přijatelnější. Knížku   jsem taky četl, ale vizuální stránku jsem si v   tomto filmu určitě užil víc než při čtení   knihy. Lituji jen, že jsem film nemohl vidět v   originálním zvuku. Nicméně znovu upozorňuji,   že i hudební doprovod k filmu se mi velmi   líbil.

Love story o hodné holce, která se později   věnobala hygieně a údajně na to zařvalo   několik holek. Koupelová pěna se z takové   každé holky vyždímala a možná tak se   přišlo na to, že v každé z nich té krve je   tak cca 5 litrů.
A nebo to všechno byly ve   své době Fake news a paní hraběnka za to byla   ztrestána doživotním uzavřeném v místnosti   bez oken a zrcadel.
Tenhle film je spíše   milostným cajdáčkem, než hostorickým   thrillerem.

Člověk se neubrání srovnání s filmem Juraje   Jakubiska Bathory. A u mně vítězí slovenský   režisér na celé čáře. Jeho film je   naplněný více napínavým dějem a také   humorem. Delpy pojala svůj příběh o   krvelačné hraběnce komorně a soustředí se na   milostný vztah Bathory a mladého grófa Štefana   Thurzy. Ten tvoří polovinu filmu a druhou snaha   hraběnky omládnout. S historickými fakty Delpy   nakládá ještě volněji než Jakubisko, což mi   ale vadí nejméně. William Hurt, opravdová   filmová star, se ve své roli ztrácí. Připadá   mi, že roli přijal pouze z kolegiality k známé   herečce.

Červená knihovna hadr. Dialogy přesně na této   úrovni. Ale zase musím uznat, že se mezi nimi   občas objeví i skvostná myšlenka. Tempo   vyprávění je dobré k usnutí. Vizuálně je to   totálně mrtvé, scénář prachbídný. Těžko   posoudit, ale já to podruhé vidět nemusím a   nechci. Pro mne film k ničemu. 201501259059/9523

Ani Jakubisko ani tento film
Ani verze Jakubiska ani tento film mne tak   nezaujal jako Nižnánského román. Když   slyším spojení Čachtická paní, představuji   si opravdu krvavou hraběnku a to nejlépe   vystihuje právě kniha a ani jeden film to   nevystihuje zrovna přesně.

Len zo zvedavosti a kvôli porovnaniu som si   pozrel tento film. Veril som, že francúzi to   spracujú oveľa lepšie, keďže takmer všetky   historické filmy sa im vydarili veľmi dobre.   Avšak bol som rovnako sklamaný ako pri filme   Báthory.
Ani jeden z filmov sa mi nepáčil.   Môžem opäť len potvrdiť, že knižné   spracovanie "Čachtická pani" je o   niekoľko levelov vyššie.

Na Jakubiskov film nesiaha..ani z ďaleka......   Všedné spracovanie, ktoré nemá šťavu. Do   kina by som na to nešiel.

Hraběnka
Z historického hlediska možná trochu   přesnější, než Bathory, ale taky je tam   spousta nesmyslů. Palatin Thurzo byl o sedm let   mladší, než hraběnka, tedy žádný stařec.   Jeho syn, jediný syn, se jmenoval Imrich, ne   Štefan a v roce 1610, kdy hraběnku odsoudili k   domácímu vězení, mu bylo 12 let, takže   žádný milenecký vztah se nekonal. Thurzo   netoužil po hraběnčině majetku a taky z něj   nic nedostal, naopak, tím, že ji odsoudil k   vězení a ne k popravě, její majetek zachoval   rodině a zabránil obrovskému skandálu. Nemám   ani pocit, že ji zradili zeťové, protože   napsala závěť a s majetkem se naložilo tak,   jak si to přála. Většinu zdědil syn Pavel,   zbytek obě dcery. Nikdy taky nebyla obviněna,   že se koupala v krvi, nebo tu krev pila. Všichni   svědkové při výslechu mluvili   "pouze" o mučení a vraždění   mladých dívek a žen.

Tak tenhle film mě celkem zklamal, očekávála   sem úplně něco jiného. Úplně rozdílný film   od Bathory od Jakubiska, ale ten mě taky nějak   nezaujal. Nevím proč film nebyl zpracován podle   knižní předlohy, to bysme se měli na co koukat

Porovnávala som tieto filmy. Ten a Bathory od   Jakubiska. Jednoznačne bol lepšie spracovaný od   Jakubiska / i ked postava hlavná bola skreslená   /.
Tento film bol nudný.
V tomto filme bola   Bathoryová i lesbička. Darvulia tu bola mladá a   tiež lesbička. Darvulia tak ako v Jakubiskovom   filme bola liečiteľka a nie zlá. Tu Darvulia   zomrela na chorobu, kým v Jakubiskovom filme vo   väzení.
Postava Juraja Thurzu tu bola   škaredá a stará, kým v Jakubiskovom filme ho   hral priťažlivý Karel Roden. V tomto filme má   Juraj Thurzo i syna ŠTefana, ktorý sa zamiluje   do Bathoryovej. On ju tu zradí. Kým v   Jakubiskovom filme to urobia Alžbetiny zaťovia.   V tejto veci zrade, mal Jakubisko pravdu. Alžbetu   Bathoryovú zradili jej zaťovia, nie jej milenec.  
V tomto filme Bathoryová trávi drvivú   väčšinu svojho života v Cachticiach. Ale ona   žila striedavo na svojich panstvách po celom   Uhorsku, kde vraždila dievčatá.
A palatín   Juraj Thurzo nebol vdovec. Mal manželku a   najmenej 5 detí.
V tomto filme bol Bathoryovej   milenec nejaký Dominic Visacna? V Jakubiskovom   filme to bol nadaný taliansky umelec, jej   životná láska. V skutočnosti mala Bathorička   milenca, či milencov / kto vie koho /.
V tomto   filme na konci Bathorička hovorí, že ona   spáchala v porovnaní s mužmi menšie zločiny   než ona. Akoby bola vražda desiatok dievčat v   poriadku. Bathorička zabúda na skutočnosť, že   je masová sadistická vrahyna.
Film je podľa   môjho názoru zmätočný. Na začiatku rozpráva   Stefan Thurzo, že ženu ktorú miloval,   ohovorili. Stefan Thurzo ju vykresľuje ako ženu   citlivú, dobrú a zamilovanú, neschopnú niekomu   ublížiť. Potom sa Stefan Thurzo vráti domov a   počúva chýry o tom, že Bathoryová zabíja   dievčatá pre krv, ktorú pije. Otec Thurzo ho   pošle do Čachtic, aby vpustil vojakov dnu. A   predtým než to Stefan urobí, presvedčí sa o   jej zločinoch. Je to čestný muž. Potom mne nie   je jasné, či si ten Stefan Thurzo / rozprávač   o Bathoryovej / neodporuje.
Z historického   hľadiska bol tento film pravdivý, než   Jakubiskov. V tomto filme Bathoryová je zo   začiatku cítlivá dáma, o nič krutešjia než   iní šľachtici. Jej rodičia nechajú popraviť   sedliaka, len preto že ju miloval.
V tomto filme   je dobre spracovaný prechod od normálnej   ľudskej Alžbety do jej zvrhlej podoby. Alžbeta   je vdova, má tri deti, ktoré vychovavajú vo   Viedni. Po manželovej smrti sa zamiluje do   Stefana. Jej neopätovaná láska jej naruší jej   psychickú rovnováhu. Zo začiatku je z toho   chorá. Potom stretne individum Visacnu, ktorý ju   zasvätí do tajov sadomaso a pomalinky v nej   prebúdza zvrhlé a satanské chuťky. Ked je   Alžbeta takto premenená, predsa čosi cíti.   Dievča, ktoré jej doviedli, vyženie preč.   Nechce ho zabiť. Zo strachu o svoju mladosť   začína dievčaťu nechať púšťať žilu, až   nakoniec vykrváca. Potom už necháva chytať   dievčatá a zabíjať ich. To sa deje postupne.  
Dokonca i jej zločiny v tomto filme sú zhodné   so skutočnosťou: nezabíja len dievčatá, ale   dokonca ich mäso trhala svojími ústami.  
Francúzsky reziser tu zrejme skopíroval i   lásku Thurzu k Bathoryovejl. Jakubisko do   scenára zahrnul Juraja Thurzu do Bathoryovej. A   preto všetky tie intrigy a zločiny páchal proti   nej. lebo ju nevedel dostať. Z pomsty a lásky.   Francúzsky reziser to prevzal od Jakubiska. No do   scenára zahrnul mladého Stefana Thurzu. Lenže   ten nezačal robiť ingtrigy z nenaplnenej lásky.  
V skutočnosti sa Alžbeta ku krutosti naučila   najmä od čarodejnice Darvulie. A ani jej manžel   František Nadaždy nebol žiadne neviniatko. Ak   bola Alžbeta krutá od detstva. Tak sa tej   krutosti, lepšie povedané sadickosti podučila   od manžela Nadaždyho. Ten ako trest na slúžky   použil, zobrať nožík a prerezať im miesto   medzi prstami. A aj mučiť nepriateľov.  
Historická Bathoryová bola   "dôveryhodná"osoba. Bola praktická v   spravovaní majetku. Zriadovala nejaké nemocnice.  
Zo začiatku zmizlo jedno dievča, potom druhé.   A počet nezvestných dievčat narástal. Najmä   sa to prevalilo, ked začali miznúť   šľachitcké dcéry. To ani Alžbetina   "dobrá"povesť nič nezmohla. Lebo kto   ju poznal bližšie, vedel aké je to monštrum.