Děvčátko, neříkej ne!

Klasický český snímek z počátků zvukového   filmu ještě stále využívající naplno   všechny nové možnosti. A není od věci, že se   jedná o komedii a dle dnešních měřítek   přímo o komedii bláznivou. Po scenáristické   stránce naprostá pecka. Každá postava má   svým charakterem své pevné místo, příběh je   dostatečně zamotaný a finále jak z čítanky.   Samozřejmě že je atmosféra a herecké výkony   dle standardů hodné k třicátým letům, ale to   na věci nic nemění. Povedených hlášek je tu   tolik, že s přehledem fungují i dnes. Snímek   by mohl být výborným kandidátem na   předělávku do současné doby, ale bohužel na   to nejsou tvůrci. Není scénáristy k dobře   odvedené práci, není režiséra, který by tomu   dal tu správnou energii a komediální herci už   teprve nejsou. Takže nezbývá než zůstat u   stále zábavné klasiky, která sebou nese jednu   zajímavost. Adina Mandlová si tu odbyla svoji   první filmovou roli, ve které pronesla pouze   jednu jedinou větu, a s ní se s chutí   vyřádila i Hana Vítová. Zub času neúnavně   hlodá, ale je to jako s filmy s Vlastou Burianem.   Dobře postavený humor je prostě nezničitelný.

Nudné pasáže při módní přehlídce možno   přeskočit. Tedy pokud vás tehdejší móda   nezajímá. Mne nezajímá ani letošní che che.   Poměrně kvalitní komedii, která ještě   obsahuje prvky starého dobrého němého filmu, a   nakonec se velmi dobře zvrtne až v grotesku,   sráží časté ječení, které jest nazýváno   zpěvem. Tohoto jekotu je zde až moc, ale jde o   operetku, jak na začátku filmu jest titulkem   presentováno. No, mně to prostě vadilo. Ale   jinak je to fajn zábava.

Pitomoučký filmeček z počátku zvukové éry.   Tedy musela to být operetka. Aby se tam trdlalo,   zpívalo a infantilně reagovalo. Služebné a   svobodné dívky svůj skrovný peníz utratily,   aby se dojaly a pobavily. Na Bruce Willise se   prostě ve třicátých letech nechodilo.

S přihlédnutím
k době vzniku a porovnáním s jinými filmy té   doby. Myslím tím dobu prvních pokusů o   hudební film a začátku filmu zvukového. Jde o   zajímavý příklad barvy zvuku, reprodukovaného   z desek a i příklad ještě málo náročné   choreografie později slavného Joe Jenčíka   (divadlo V+W)

Tahle zfilmovaná operetka si dneska své diváky   bude hledat už jen velmi těžko, je to dost   fádní záležitost. Ostatně, představitelku   hlavní role, česko-americkou herečku Jarmilu   Vackovou, dnes prakticky nikdo nezná. Ale za   zmínku stojí, že poprvé se zde na filmovém   plátně objevily pozdější dvě velké hvězdy   českého filmu - Adina Mandlová a Hana Vítová.