Bota jménem Melichar

První režijní počin Zdeňka Trošky a i na   dnešní dobu naprostá pecka. Původní scénář   měl prý problém s tehdejší schvalovací   komisí, takže musel být změněn, ale i tak je   vidět, že ne každé rozhodnutí takové komise   bylo na škodu. Zadání bylo jasné. Ztvárnit   základní školu a typické studentské   radovánky napříč generacemi. To samozřejmě   znamenalo od prvňáčků až po deváťáky. No,   vlastně učitele nevyjímaje. Kdo z generace   takzvaných Husákových dětí by si nepamatoval   přísný učitelský sbor osmdesátých let,   který je v tomto filmu vykreslen velmi reálně?   A vlastně i výuka. Při tělesné výchově   šplhání a skákání přes kozu, v hodinách   pracovních činností zemědělské práce nebo   zámečnictví pro chlapce a vaření pro dívky.   Z řad prvňáčků za zmínku stojí zejména   Martin Šotola, který už měl nějaké ty   zkušenosti s filmem a kterého Zdeněk Troška   obsadil i do svého další filmu. Je tady   nezapomenutelný, stejně jako ve svých filmech   Tomáš Holý. Film jako celek je svěží,   úsměvný, plný života a elánu. Vedle   klasických studentských filmů, jako je   „Škola základ života“ (1938) a mnoho   dalších, se nejen neztrácí, ale z   nostalgického hlediska přímo září.

Tento
film jsem měl rád jako dítě,ale celkem jsem se   bál, jak mě bude bavit v tomto   věku.Překvapivě bavil.Samozřejmě tam člověk   více vnímal nějaké ty nelogičnosti, slabší   scény apod., ale jinak globálně je to   příjemný snímek, který dokáže navodit   úsměv a to se počítá...

Nudný film
Jako školák tehdejší doby konstatuju, že v   té době měli učitelé u žáků respekt,ve   škole sme užili i srandu, ale ne tak rozšafnou   jako ve filmu ukazuje Troška. Rozhodně ale   žádná zmalovaná holka nejzdila s   "osobním řidičem" autem do školy.   Coby kluka mne tehdy film nezaujal a coby   dospělého taky ne, dívat se na školu je pro   kluka tehdejší doby nuda, já a asi všichni   kluci té doby ze školy pokud možno prchali co   nejrychlej domů a ven, čutak, lézt po stormech   hrát si. Film je myslím určen spíš pro holky   a slečny tehdejší doby. Teď v současnosti   nemají učitelé u žáků skoro respekt, pomalu   aby se báli chodit do školy, aby nedostali   nakládačku od dětiček pod vlivem kdejakých   látek.

Film a realita
Jako školák 1976 - 1984 (tedy vrstevník   filmových školáků) si velmi dobře pamatuji na   svá školní léta v další sidlištní škole   nepříliš vzdálené od této filmové. Tento   film je pouze idylickým vykreslením   socialistického školství a nenáročnou   oddechovkou. My jsme jej na tehdejší dobu   vnímali jako téměř porno (Radka na okně s   vyhrnutou sukní a vykukujícími kalhotkami,   podprsenky holek v šatně atd.) s tehdy   oblíbenými melodiemi Kotvalda s Hložkem.   Realita byla ovšem jiná, škola byla   socialistická pakárna, naše třídní doslova   gestapačka, před níž se třásli i rodiče a   vedení školy kované komoušské kádry.   Přísné tresty do důsledků za kdejakou   prkotinu, v případě maléru nikoho nezajímal   viník a spravedlnost, odskakáli to šeredně i   ti, přišlí k tomu jak slepý k houslím, jen   byli v nesprávný čas na nesprávném místě. A   hlavně už se to s nimi táhlo až do konce, i   kdyby byli vzorní a zlatí, nevyřešené   průsery se na ně automaticky hodily a obhajoba a   odpor byl vnímán jako nepřípustná drzost.   Vím, co píšu, i já tím byl postižen. Kdo   nebyl v pionýru, nešel do průvodu a   neangažoval se až na půdu, toho posudek   zničil. I když jsem patřil k lepším žákům,   bylo mi třídní vmeteno, že mne na průmyslovku   nedopručí ani náhodou, ať jdu k lopatě.   Naštěstí boží mlýny semlely třídní,   rakovina v sedmičce a tak jsem během osmičky   mohl s novou třídní zachránit, co se dá. Můj   komentář není až tak k filmu, ale jako   poučení pro současné generace, aby věděly,   že škola nebyla vždy taková, jako je teď.

Pro mě nejlepší Troškův film. Vtipně a mile   vykresluje poměry ve školách. Na to, že v něm   hraje spousta neherců, je to slušný kousek. Od   té doby to jde s Troškovou tvorbou od desíti k   pěti.

Film plný humorných i detektivních příhod z   jedné neobyčejné pražské školy. Film je   určený hlavně dětem - nevím, jestli bych to   označil jako nejlepšího Trošku. Jinak se   jedná o prvotinu Z.Trošky (ve stejném roce   natočil Slunce, seno, jahody).

Dobrá česká komedie která vypráví příběh   dětí základní školy. příjemě vypráví a   kvalitní obsazení které se do filmu hodí.

Filmy z prostředí škol se mi vždy líbily.   Tento není žádnou výjimkou. I když se jedná   o český film, myslím si, že je povedený.   Malej prvňáček, co vyřeší krádeže na   základní škole. Zdálo se mi to jako dobrý   námět k filmu. Dobré herecké výkony.

Jeden z prvních počinů Zdeňka Trošky,který   nás zavede na základní školu,kde se záhadně   ztrácí věci. Zábavné a vynikajícně zahraná   postava Radima Dochleby v podání Davida   Raucha... jen škoda,že se nechytil,mohl ještě   rozesmát nejednoho českého diváka --->80%

Tenhle Troškův film mám rád dodnes a nejen že   slušně baví,je natočen svěže a příjemně   se na něj dívá,zde palec určitě nahoru!