Zvrácený

Film je natočen jakoby   pozpátku od závěrečných   titulků po začátek. První   třetinu se pokouší v   divákovi vyvolat epileptický   záchvat a působí hodně   zmateně. Časem se divák   dostane do role a začne   chápat o do vlastně jde. Je   to zvláštní, divné a   místy nechutné a krásná   Monika to celé nezachrání.

Velice drsný snímek s   brutální scénou   znásilnění a následné   pomsty. Čas všechno zničí,   říká se na začátku a na   konci filmu a je jasné proč.   Příběh je nezvykle   odvyprávěn od konce a   každá etapa dějství je v   jediném záběru. Přeskoky   do minulosti točící se   kamerou takřka vyvolávají   závratě a soundtrack ke   scéně v gay klubu spolu   vizuálním obrazem dopřává   neskutečné hnusotě. Málo   kdo ví, že dokonce prvních   asi 30 minut je v pozadí   doprovodný zvuk o frekvenci   28Hz vyvolávající   nevolnosti a již zmíněné   závratě. Zajímavý filmový   počin. Umělecká hodnota na   takové úrovni však nemá v   této branži obdoby. Dialogy   jsou převážně   improvizované, což ve   výsledku hodně vede k   reálnosti událostí. Není   to film pro každého, ale   pokud jsou diváci které jen   tak nic nerozruší a   netraumatizuje, mohu jen   doporučit. Umělecký film   nemající obdoby.

Ono by ani dost dobře nemělo   smysl, natočit tenhle test   divácké odolnosti jinak,   než pozpátku, jelikož a   protože - než by došlo k   samotnému násilí, které   zde hraje vskutku stěžejní   roli, museli bychom nejprve   projít totálně otravnými   bláboly, jakož i   nezáživnými úkony jednoho   obyčejného páru,   chystajícího se na párty,   kde to nebude o moc   zajímavější... takže   hrozbu, že divák někde   před polovinou utne spojení   a připraví se tak o "to   nejlepší", bych viděla   jako hodně reálnou. Ne že   by ani obrácené pořadí   nedalo trpělivosti zabrat, to   když útrpně čelíte   dezorientaci z rotační   kamery v doprovodu šílených   zvuků, zatímco s nevolí   procházíte útulným   sklepením gay baru jménem   Rectum, kde se vám při   kratičkém nádechu objektivu   kunčafti nerozpakují ledacos   ukázat... ale všechno má   svůj čas i cíl, takže se   postupným zklidněním   přeneseme do dalšího okruhu   pekla... Jo, a tady už za   vybičovaných emocí do sebe   začíná všechno zapadat,   přesto Irréversible nebude   snímkem, který si dáváte   do topky, ledaže...

Názorná ukázka toho, že   schopní herci utáhnou i   pochybnej, jednoduchej   scénář. V tomhle případě   opravdu hodně schopní.

Jedno je jisté-G. Noé není   zcela duševně zdráv.Nevím   odkud se berou Ti nadšenci   vykřikující,že toto je to   pravé umění.Postavit osu   filmu na šokujících   sexuálních a brutálních   scénách není dle mého   názoru žádný kumšt.Co   takhle ukázat detailní   záběr na otvor kálejícího   člověka,s tím tady ještě   nikdo nepřišel...Body za   hudební doprovod,výkon   herců a mnohaminutové   scény/včetně   znásilnění/,zahrané na   jeden zátah.

Chudák Vincent Cassel, můj   oblíbenec! A chudák já...   Přitom filmu předcházela   taková pověst, že jsem se   pro sledování nevybavil   pytlíkem pistáciových   oříšků, ale raději   kýblem na případné   ublinkávání. A jak to   dopadlo? Nebudu vás   zbytečně napínat, zůstal   prázdnej. Naopak jsem si   časem přece jen podal ty   pistácie. Ne že by se   tvůrci nesnažili mě   šokovat, snaha se jim nedá   upřít. Sprostě mi   nadávali, mlátili mě s   gustem hasičákem do hlavy,   zlomili mi ruku, dokonce mi v   jednom nepřetržitém   desetiminutovém záběru   ojížděli prdel... A nic.   Se mnou to ani nehlo.   Nemyslím si o sobě, že bych   byl nějaké cynické monstrum   neschopné špetky empatie,   spíš se prostě (možná ale   opravdu pouze v mém   případě) zcela minuli s   nutnou podmínkou pro   empatické prožívání – a   to dostat diváka   takříkajíc „na   plátno“. Kdyby všechny   hlavní postavy filmu třeba   rozjezdil parniválec úplně   naplacato, tak prostě jen   cvaknu ovladačem,   dochroustám oříšky a pak   šup spokojeně do pelechu. A   usnu jako miminko. A navíc   ten „originální“ nápad   vyprávět film pozpátku. To   jim jako poradil kdo ... ?   Zkusil jsem to na synovci s   Hrnečku-vař! a vysloužil si   pro letošek zákaz   vykládání pohádek.   Schválně si to vyzkoušejte   taky. A nebo doporučuju   podobný „inovátorský“   postup u čtení románů.   Takže pěkně začněte tím,   jak Anna Karenina skočila pod   vlak a pak se přes to, jak se   špatně vdala proempati-ujte   až na začátek :-)

Opravdu hodně drsný snímek,   ale narozdíl třeba od Pulp   Fiction, se mi zde brutalita   nezdála rušivě účelová.   Rozevlátá kamera mi někde   trochu vadí, ale jsou i   místa, kde je úžasně   účinná a dokonalá. Díky   obrácenému plynutí času   jsem byl rád, že Alex byla   vlastně mrtvá jen do té   doby, dokud nebyla přepadena.   Samotný moment smrti ale ve   filmu zachycen není a možná   v něm chybí i nějaký   jednoznačný důkaz, že   zemřela. Musel by být   zřejmě v první části   filmu, ale na takové   pátrání bych musel mít   opravdu sloní žaludek. V   každém případě je to   film, o kterém se dá dlouze   diskutovat.

Cesta za pomstou a zvráceností?...
Hodně zvláštní snímek,   který mě překvapil   způsobem jak byl natočen a i   tím co se v něm odehrává.   Musím se přiznat, že   těkavá a blikající nervní   kamera mě občas neseděla a   celé to vizuálně působilo   originálně i rušivě.   Samotný děj vyprávěný po   zpátku není také běžný,   alespoň touto formou. Co se   týče zobrazeného násilí   bylo pro mě na tolik   šokující a reálně   natočené, že se na tento   film již asi nikdy   nepodívám a né z důvodu,   že by film pro mě byl   špatný. To rozhodně   není,,,,

Ožralý kameraman si hraje na   umělce takže z filmu toho   zas tak moc nemáte. Děj je v   podstatě jasný a od   okamžiku v podchodu je to už   jen o řešení osobních   sporů. Takže prostě nuda,   ale zajímavý nápad s   dějem, jenže to je tak vše.   Scéna znásilnění mi   připadla zbytečně dlouhá.   Zbytek, respektive začátek   příběhu je již   nezajímavý a v podstatě   nudný. Rozebírání vztahů   a názorů mne nebere. Herci   však přesvědčilia to   potěšilo. Pro nudný zbytek   hodnoceno pouze jako   podprůměrný film. CI   16112010 nst

Zklamání
Sakra to byla ale   blbost,zbytečná ztráta   času.Po prvních 20 min.   filmu jsem to chtěl   vypnout.Lituju toho,že jsem   to neudělal.Chvílemi byla ta   kamera strašná - tento styl   natáčení není moje   parketa.A ty dialogy?No to   jsem si myslel,že se mi to   snad zdá :-)Korunu tomu   nasadil český dabing - ten   stál taky za dvě věci.I to   znásilnění v tom podchodu   mi připadalo zbytečně   zdlouhavé.
A   nechápu,který idiot dal   tomuto kousku   nálepku:"Jeden ze   zásadních filmů posledních   20 let ve filmové   historii".To opravdu   nechápu.
Nicméně   jedno pozitivum to přece jen   má: Monica Bellucci se nemá   za co stydět :-).

Film to mohl dost dobrý ale   díky chaotické klipové   neumětelské kameře a   obrácenému ději ho to   sráží do šedí průměru.   Možná nejbrutálnější   scéna znásilnění v   dějinách kinematografie, kdy   kamera je úmyslně pomalá a   scéna neúnosně dlouhá,   tento snímek už   nezachrání.

I pro mně dost drsné až   brutální dost silná káva a   dost mně překvapila Monica   Bellucci sní si umím   představit jiné role ale   tento brutální film je pecka

Syrová surovost
Ze začátku jsem to chtěl   opravdu vypnout, kvůli   naprosto chaotické kameře a   scénám z buzbaru - nebyl   jsem připraven na takovou   zvrácenost. Po chvíly mne   to, ale dostalo možná pro   to, že mám rád Vincenta   Cassela, možná pro to, že   mne to vrhlo rovnou do té   největší surovosti a   možná i pro to, že je to   tak naturalistické. Bůhví.   Každopádně, ze začátku   mne to opravdu hrozně vadilo   a to jen kvůli té kameře,   protože to vypadalo skoro   jako, kdbych rychle mával   paletou s barvami před   kamerou - a to neni zrovna   záživné. Něčím si mne   to, ale nakonec dostalo -   možná jen monica, možná   jen surovost.

Jsem hodně znechucen.   Nechutná scéna znásilnění   mě přiměla k tomu, že jsem   film vypnul. Začátek hodně   zmatený-hlavně kamera kvůli   které máte velké problémy   vůbec zjistit co se děje.   Ani by mi nevadilo, kdyby   takový film nebyl.

Netradiční způsob střihu
udělal z tohoto filmu na   první pohled nepřehledný   sled událostí. Teprve   zpětným seskládáním scén   vyjde najevo, že to, co se   teď stalo, předchází tomu,   co už jsme viděli. Tak jsou   emoce kapánek zmateny,   protože nejprve vidíme   utrpení hlavních hrdinů a   teprve poté se s nimi   seznamujeme. Pro lepší   názornou pochopitelnost   doporučuji systému chtivým   divákům dívat se na film od   poslední kapitoly postupně k   první.
Scéna   znásilnění je skutečně   věrohodná, stejně jako   zúčtování. Právem je film   distribuován s věkovým   omezením, není to nic pro   slabé žaludky.

Opravdu hodně drsná exkurze   do temných částí Francie s   neuvěřitelně brutálními   scénami (scéna v gay klubu a   znásilnění mluví sami za   sebe). První půlka je   skvěle depresivní avšak   druhá už mě moc nebavila   (film není točen   chronologicky).

Tak nevím. Na mě to   působilo strašně zmateně a   celkem nudně. Film je   vlastně jen o dvou momentech   (hasící přístroj,   znásilnění). Díky tomu   snad Noé nemusel točit celý   film, stačily dva klipy a   jejich placené šíření po   netu.....

Násilí a sex.
Noé se tady sice vzdává   svých typických   "zajímavůstek"   (jako užívání titulků,   "agresivního"   střihu nebo voice-overu), ale   všechno kompenzuje úchvatnou   vizuální podobou filmu,   který rozhodně není tak   jednoduchý, jak si spousta   lidí myslí... Diskutovat,   zda je míra prezentovaného   násilí v něm únosná či   není nebo zda je Gaspar Noé   homofobní, mi přijde   zcestné. Jeho filmy jsou   šokující, popř.   prvoplánové pro   nepřipraveného diváka. Noe   je pro mě jeden z   nejoriginálnějších   filmařů posledních let a   jeho filmy chápu jako návrat   k některým formám rané   kinematografie atrakcí na   prahu nového tisíciletí!   Nemůžu se dočkat jeho   příštího díla.