Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 4.11.2015
A tady jasně vidíme, že k vykonávání spravedlnosti musíte mít nejen v pořádku psychiku, ale i žaludek... dost hrozné si uvědomit, kolik úsilí při studiu musí budoucí právníci a soudci vynaložit, aby se pak celý život mohli zaobírat takovým póvlem... Snímek samotný je zneklidňující, deprimující, napínavý a hodně emotivní... a přitom v mnoha situacích i vtipný, prostě takový, jaký má být, a ještě jej provází zvláštní, atmosférické kouzlo, prostě sedmdesátky zklamou málokdy a divák žasne, kam že se poděla témata o férových lidech a nedokonalostech systému, dnes se nekritizuje, ale bagatelizuje a k záštitě tvrzení se využívá klamavého pláštíku humanity, který se v příhodném povětří rád převrací naruby... Škoda, že Al Pacinovu dědovi už nemohlo zapálit, že ještě hrdější, než na vnuka - právníka, může být na vnuka - člověka. No a když už jsme u Ala, jeho famózní Arthur je tady alfou i omegou a já budu určitě zvědavá i na jeho další, starší kousky.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 26.12.2012
Mám dojem, že Romain Duris za šest let, co uplynulo od příšernosti zvané Arsen Lupin - zloděj gentleman, ušel velký kus cesty. Oproti unylé Vanesse Paradis a nezajímavým přihrávačům byl skvělým tahounem této příjemně francouzské komedie. A je fajn vidět, že se Hříšný tanec stal nesmrtelným :-)
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 28.4.2013
Mezi příznivce dobrodružných naháněček patřím asi tak, jako do fan klubu Rolanda Emmericha, přesto mně parta dredařů nenudila, digitální zvířectvo (s výjimkou šavlozubého) nepůsobilo až tak nemožně, úchvatný zvuk navýšil o jednu hvězdu a pokud zapomenu, že jsem viděla Apocalypto a navštěvovala hodiny dějepisu, vychází mně 60%.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 16.6.2013
Pro mě jen stvrzení mojí praxí ověřené teorie, že mladí idioti dospívají do starých idiotů, chudáčci do ubožáků, frajírci do nadutců, pokrytci do prospěchářů... a jen velmi zanedbatelné procento se nás posune dál :-). To bychom ale nesměli narazit na Hollywood, kde jsou všechny hrany pečlivě obroušeny a v podstatě až na jeden kousek se nijak zvlášť nevybočuje ze střihu podle šablony americké korektnosti, což dotváří celková jalovost dialogů, uváděných zaklínadlem "Oh, my gooood", které co chvíli zazní z bezradného scénáristického chaosu. Z herců stojí za zmínku pouze Channing Tatum - bych nevěřila, že to někdy řeknu... jinak nic, co by mohlo obohatit nebo pobavit.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 17.3.2014
Vše, co jsem se potřebovala o otrokářství dozvědět, si pamatuji z dějepisu, něco vím od Kunty Kinteho a zbytek od Scarlett O´Harové, tohle nucené plantážové dobrodružství pro mě vyznělo jen jako nabídka horkého zboží na pultech hollywoodského hokynářství, aby se na něj neprášilo na skladě zapomenutí, se zaručenou reklamou na lidské utrpení, ke kterému nelze mít z humánního hlediska námitek, a kdyby přece, umlčíme je dobře mířenými ranami bičem, a to by bylo, abychom neťali do živého! Jenže já mám vysoký práh bolesti, a jestli jsem snad na okamžik něco cítila, zítra už o tom nebudu vědět.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 28.4.2013
Že není Danny Boyle v mojí topce oblíbených režisérů? Tak to musím urychleně napravit, neboť jsem zpětně zjistila, že by se mi od něj líbilo i Tajemství hradu v Karpatech (pozn. autora - originál u mě slavil velký neúspěch). Naštěstí mi mou filmovou paměť osvěžil tento skvělý kousek s adrenalinovým Aronem, jež si rutinně pobalí pár nezbytností do skalisek v Utahu, mimo ten zatracený švýcarský nožík, který by mu (možná) ušetřil něco té bolesti a v duchu počítačových her si nabije nejmíň devět životů a nevidí problém sem tam nějaký postrádat, vždyť co se mu může stát v místě, které nazývá svým druhým domovem. Ukáže se - jemu i nám, že hodně... Může se zdát, že zdánlivě komorních 127 hodin času jednoho života nemá šanci udržet pozornost ani 94 minut toho filmového, opak je však pravdou. Neuvěřitelná kombinace Jamese Franca, fascinujících přírodních krás a halucinogenní hudby nemůže dát zapomenout na jednotlivé zážitky, připomínající naši bezvýznamnost a osamocení, zoufalství a naději i schopnost člověka neztrácet humor, a to za všech okolností! K plnému hodnocení patří i geniální scéna - a tou je pro mě "early morning tv show" samozvaného amerického superhrdiny, která mě zanechala načisto rozsekanou. A víte co? Myslím, že se ve společnosti mých oblíbených herců najde místečko i pro Jamese Franca :-).
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 14.8.2013
Převládají rozporuplné pocity - předně se o ně zasloužil sám Sam Riley, který má po celou první třetinu výraz strávníka ve školní jídelně před konzumací koprovky, špenátu, červené řepy, fazolek na smetaně... (každý nechť si vybere dle vlastního odporu), dále "důležité" (ne)herectví Jasona Stathama, znásobené směšným tralaláčkem, Mickey Rourke, plnící úlohu slizouna se jménem, jehož postava je pro žánrový status zřejmě neodmyslitelná a v neposlední řadě kolísavá úroveň snímku, kdy nezáživný rozjezd končí úvodem do hry, aby se po jejím odmávnutí pokusil o návrat v mírně tragikomickém dojezdu... Opačné dojmy prezentuje nejluxusnější část snímku, kdy už sjíždění bohatých supů na akci, o které se na veřejných plakátových plochách nedočtete, smrdí hřbitovem a u diváka způsobuje nedokrvenost končetin z očekávání věcí příštích. A že se tam děly věci! Riley díky nim konečně našel uplatnění pro svůj výraz a Michael Shannon pro svůj talent - jeho ďábelský moderátor a hlavní rozhodčí ve hře o život a sázky byl největší hvězdou mého večera... A nakonec poučení pro pořadatele podobně laděných soutěží - pozor na elektrikáře, jsou totiž na napětí zvyklí :-)
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 3.6.2014
Rychlený scénář psaný na koleni někde ve vlaku, s dialogy poníženými na žvanění... jako kdybych sledovala špatnou buddy movie z osmdesátých let na VHS s nezvykle ostrým obrazem, co se táhne jako poslední hodina pracovního týdne a kde nevěřím půlku slova Wahlbergovi, co vypadá jako svůj táta (natož, že dělá na někoho oči, prosím vás, jaký??) a s ním naprosto nekompaktnímu Washingtonovi, ostatní úděsné vedlejší postavy nestojí za hnutí prstem po klávesnici, a jelikož nejsem blázen do výbuchů všeho druhu a skřípání nárazníků, nejlíp mi z toho vychází pouze ústřední píseň... Baltasare, vrať se na Island!
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 19.9.2014
Za dveřmi je sebevrah... a teď hádej hádej hadači, který z šesti zoufalců má pádnější argument! K dispozici máš nápovědu ve formě hromádky docela hnusných věcí, začneme se v ní společně hrabat - TEĎ! Je to pěkný svinčík, jen co je pravda, některé kousky jsou však poněkud uměle naaranžované, na jiné je třeba gumových rukavic a ne po všech zůstane čisto, nicméně, na každý z nich existuje čistící prostředek, chyba je, že ačkoli film působí ze všeho nejvíc jako výuková pomůcka školního psychologa, nabízí pouze volání po úklidové četě, žádný tip na přípravek k odstranění skvrn, jen konstatování - páni, tady je ale bordel!... Pak už nepřekvapí ani obrácené pravidlo hry... přihořívá, přihořívá,... samá voda!
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 28.4.2013
Roland Emmerich kašle na kritiku, vesele si točí, co chce a zdá se, že přes veškeré pohrdání diváků slušně vydělává a je stále lepší (co se týká katastrofických spektáklů)... tak mě napadá, proč vůbec největší odpůrci sledují jeho nové filmy? Taky nejsem Emmerichova obdivovatelka, ale dokážu uznat, když se mu něco povede, tak, jako v tomto případě. Efekty zkázy planety jsou dechberoucí, četla jsem na toto téma několik knih a moje představivost se ani vzdáleně nepřiblížila filmovému ztvárnění. Jasně, děj je plný rodinných trablů a nedorozumění, kterým se pod vlivem okolností obrušují hrany, ale bez příběhu by to nešlo a vzpomeňme si, jak na sebe dokážeme být ve vypjatých situacích hodní :-), a to nám nejde o život. Potěšil i značný úbytek patriotismu a nelogické náhody a řekněme, štěstí, dokážu rovněž překonat, vždyť jak bychom si mohli užívat jednu každou pohromu z jiného pohledu, než těsně za zády hrdinů. Nejslabším článkem přesto zůstává příběh a osoby, vyjímaje šílence v podání W. Harrelsona, jehož mohu nazvat šťastlivcem, který si umí naplno užít i konec světa :-).
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 28.4.2013
Jelikož jsem viděla "Stvořeni pro lásku", slibovala jsem si od 2046 dost. Ale bohužel jsem se nemohla dočkat konce. Snímky mají společnou jen krásnou hudbu, za kterou také dávám dvě hvězdy. Jinak se nedají srovnat příběhem, atmosférou, obrazy ani hereckými výkony. Pravda je, že sci-fi není můj oblíbený žánr, ale toto byla vědecko - fantastická slátanina.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 28.4.2013
No nevím, tak mně to přijde jako všeho moc - moc vypočítané na efekt, moc drsné, moc temné, moc spletité a nakonec mně toho málo zůstalo v hlavě, určitě bych snímek chtěla vidět ještě jednou, možná jsem i moc očekávala. Moc dobré jsou určitě herecké výkony.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 28.4.2013
Velmi zajímavý film, založený na dialozích, napínavý až do konce. Nevšední, téměř divadelní atmosféra, proto se mi zdály zbytečné flashbacky, které jen potvrzovaly, co už divák z filmu stejně pochopil a vlastně jen rušily. Pěkný příklad jak lze bez efektů a zástupů hvězd udělat slušný film.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 18.6.2014
Vysokoškolská Mahábhárata aneb novodobý epos, ve kterém je nutno mimo kulturní šok překonat nástrahu v podobě stopáže a nesynchrovanosti titulků se zvukem i obrazem a povznést se nad mísení žánrů, kde sice vítězí komedie, ale jinak zahrnuje téměř všechny, včetně literárních, chybí jen horor a bajka... ale výměnou za trochu té tolerance lze s třemi (a více) idioty strávit vskutku příjemný večer, jen připomínám, že vlastnit barevný televizor je vyjma záběrů z domácnosti Raja nezbytností :-)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 3.3.2013
Předně vás musí téma lapení Usámy bin Ládina zajímat a pak už jen vydržet dobrou hodinu instruktážního videa pro elévy na Guantánamu, poté tempo začíná přidávat na obrátkách a vtahuje do zmatku téměř osamělého pátrání po škodné, která už pomalu upadla do zapomnění a kdoví, jestli si jen neužívá zaslouženého odpočinku, podobně jako kdysi hoši z Argentiny a za provázky mezinárodního terorismu netahá někdo jiný, ale nakonec ani na tom nezáleží, protože Amerika složku s nevyřízenými účty ještě neodložila ad acta. A tak se divák stává svědkem nepreferované akce s nejistým výsledkem, kdy by se zrovna hodilo pronést ono známé "děláme jen svou práci", nikdo to však nevysloví, z prostého důvodu - je to zkrátka vidět - jak se Maya dívá na momentálně uvolněné vojáky, kteří už nemusí spatřit úsvit dalšího dne, za něž nese svým přesvědčením odpovědnost a já mám dost za ně za všechny... A opět se zásluhou ženského vidění gradující závěr oprošťuje od stylu predátorských misí s chlapáckou muzikou a sprostými vtipy, převažuje soustředěnost, pokora a profesionalita a při samotném zásahu ve vile i jakási pieta, což na mě spolu s úžasnou hudbou rozhodně zapůsobilo, stejně jako výkon Jessicy Chastain, umocněný lahodným zvukem jejího neopakovatelného hlasového projevu.
Celkový dojem ve mně zanechal podivný smutek nad dobou, v níž žijeme a s kým ji sdílíme a přivedl mě k myšlence, že kdyby šlo psát do ozonové vrstvy vzkazy pro návštěvníky, nemělo by tam stát "Welcome", ale "This is a hostile planet"...
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 29.4.2013
Snímek je ušitý na míru dnešnímu divákovi, uvyklému velkolepým efektům a módním komiksovým adaptacím. Oku opravdu lahodí, ale záhy otupíte a čekáte, že se bude něco dít. Tedy ono se děje, boje a křiku je tu dost - jenže mně nestačil jen pohled na dokonalá těla bojovníků v akci, postrádala jsem příběh, emocionální napětí, herci se zdáli být nevýrazní a dost jsem se nudila. 40 % dávám za nevšední zpracování zpomalených bojových scén a dvourozměrné kapky krve :-)
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 29.4.2013
Neoriginální a nudná gangsterka. Costnerovi jsem nevěřila ani na okamžik gaunera a už vůbec ne Elvise (nebo opačně?), vím jen, že vypadal děsně v obou případech a role mu nesedla. Kdyby se mě jednou někdo zeptal, o čem film byl, vzpomenu si asi jen na to, že tam hrál Costner s Russellem, možná ještě na to, že Coxové to tam slušelo, ale jinak jsem si jistá, že moje paměť zůstane děravá jako sám scénář.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 1.9.2013
Jó, život je transglobální děvka, někomu dá, druhého obere... Náladové drama, při kterém jsem odhalila svou slabost pro sexuální devianty a ruské mafiánské bodyguardy :-)
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 29.4.2013
Depka až na půdu..., aneb neveselé připomenutí dob temna. Snímek, který musíte sledovat téměř bez vydechnutí a v stupňovaném napětí, obdivovat nevídanou obětavost Otilie a zatínat pěsti nad nehoráznou lehkomyslností Gábiny. Nejhutnější složkou je zde však atmosféra, ponurá, bez hudby - jen s tíživými zvuky socialismu.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 6.4.2014
Moment vrhnutí zvratkovitého slizu do obličeje kapitálního přešlapu současné vylučovací komedie pokládám za osobní urážku, která zároveň pohřbila poslední naději, že zavádějící by mohl být snad název. R.I.P.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 30.8.2013
Spravedlivý šílenec z lidu vykonává svůj úřad za přihlížení více či méně narušených rodinných příslušníků a zároveň se tím chystá vyhrát svou nejdůležitější šachovou partii - parťák, který bude mít rozhodně o co hrát, mu naběhl do plánu sám... Drama s prvky thrilleru (na horor rovnou zapomeňte) bez napětí, zato s mysteriózními záblesky, které jsem nepochopila.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 29.7.2013
Zkratkovité podání vlekoucí se alegorie jako protijedu na zkratkovité jednání, způsobené zkratkovitými informacemi o zkratkovitých činech, v důsledku našeho zkratkovitého vnímání... Netušila jsem, že krásný název Hanekeho snímku zůstane z jedenasedmdesáti fragmentů tím jediným, co mě zaujme.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 2.6.2013
Titulkový úvod mně nasliboval divočinu, při které jsem natěšeně poposedávala, div jsem si nemnula ruce, po chvíli jsem se však musela zabavit sama - přemítáním, zda matka s babičkou, při vší úctě ke španělským ženám, nebudou předvojem travesti show, které musí zákonitě následovat... tak nebyly. Rozjela se přehlídka opilecko-chlapáckého chvástání za doprovodu pestrobarevného mumraje divoko-západních karikatur a já se ztotožnila jen s jedinou hláškou hlavního hrdiny: "...je třeba využít přestávek mezi průsery"... bohužel, jelo se bez nich, s jedinou výjimkou, která nastala v 1,20 hod. a skončila podáním telegramu v 1,33 hod. filmového času. Ještě by se slušelo vyzdvihnout jeden geniální záběr anfas - profil, ten však spolehlivě zazdí jeden z nejtrapnějších konců, co jsou k vidění. Věřím tak jedině tomu, že se celý štáb při natáčení dobře bavil, škoda, že já nemohu říci totéž...
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 29.4.2013
Mé podezíravé já nedůvěřivě sledovalo poetický déšť, děvočku na vokzale, točící se bez příčiny a halasné pokřiky mladých branců, kteří od zápalu div nevyhazovali ušanky ... mé shovívavé já srovnávalo ruský vojenský výcvik s americkým a zjistilo, že v duchu obrázků "najdi deset rozdílů" poněkud vyčnívá jen větší zacházení do extrému a ořvanější ksichty Yankeeů ... mé usmívající se já přicházelo na chuť slovanskému mixu radosti i smutku a některým slovanským typům (Bondarčuk, Čadov, Serebrjakov)... mé užaslé já tajilo dech nad silou napětí, lstivostí Afgánců, hrůzou bojů i krásou obrazů ... a mému nadšenému já nezbývá než dodat, že šlo o jeden z nejlepších válečných filmů, co kdy vidělo.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 22.11.2014
Svírajících devadesát norských minut, temnějších než Mordor. I tak můžeme žít... i když v některých případech je slovo žít docela nadnesené. K jednotlivým příběhům se vyjádřím následovně - možná by se slušelo zeptat, zda partner sdílí stejné nadšení pro dobrovolný odchod... je třeba zabít tyrana aneb takových já nelituju... a konečně, rodina má být pohromadě - za všech okolností... Odtažitě podaná deprese s krutým zakončením, kterou nebudete chtít vidět dvakrát.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 14.1.2014
Bonjour, milí spotřebitelé, právě jsem se vrátila z kokainového tripu, kde jsem "zachraňovala svět akceptováním nudy"... Takové veselé "Requiem za přesycení sny", které byly dávno splněny... nebo že by ne? Životní styl zde žaluje francouzský mix mladého Bartošky s Jirkou Macháčkem, v neokoukaném mišmaši forem a dvěma konci, z nichž jeden je lehce proveditelný - všichni tam musíme, a druhý jen těžko realizovatelný - všichni tam nemůžeme. Tož dobré to bylo.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 4.11.2015
"Nejlepší je odpanit se sama, nechtěla bych, aby se někdo vychloubal, že mě dostal první"... pronesl dvanáctiletý pucek, aniž by tušil, jak blízko je splnění své touhy... nicméně, jsou známy i příjemnější způsoby, ne však pro pragmaticky založenou Anaïs. Nerovné sesterské soupeření v chladném a neosobním podání a první sexuální zkušenost za použití všech mužsky protřelých "naléhajících" klišé... a jedno velké finální zaskočení, snad jako odškodnění za předešlý pocit ztraceného času.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 16.3.2012
Deprese, bolest, osamění a strádání... Takové pocity vyvolává tento komorní snímek, natočený na základě posledních tří dopisů Boženy Němcové. Zvlášť bolest je prostoupena celým příběhem v takové intenzitě, že jsem při sledování kula plány na dlouho odkládanou návštěvu gynekologa v co nejbližší budoucnosti :-).
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 16.3.2012
Stálo mě nadlidské úsilí dostat se přes 44 minutu a netřást se přitom vzteky nad čtyřkou prototypních mamlasů - chytrákem, krasavcem, debilem a obřím černochem, bez kterých by to akčně-béčkový svět mohl rovnou zabalit a nad jejichž chudobou ducha, slovní zásobou i chlapáckými činy - za všechny jmenujme grilování steaků na střelném prachu - se tají dech, ovšem ten zástavový..., ale byla jsem statečná a vytrvala, už proto, abych zvěděla důvod, proč se takového projektu musel zúčastnit Liam Neeson. Po jeho kremaci vidím možnost ve skutečnosti, že po Leslie Nielsenovi už jenom on má kůži z azbestu a jazyk z baseta, faktem je, že v tomto místě se karta obrátila a dál už to bylo jenom lepší - jenže, kdo mi vrátí třičtvrtě hodiny života, po kterou jsem vyplavovala adrenalin bez boje a útěku?
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 29.11.2013
Krabici s kapesníky si k projekci neberte, vozíčkářská road movie bude všechno, jen ne dojímavá - dva sousedé, kteří se díky své nesnášenlivosti stali imobilními, jsou pro absenci lítosti vhodnými objekty, těžko hledat méně sympatickou dvojku, která dokáže s ochrnutými končetinami v naprosté lehkosti nakopnout veškerá klišé, spojovaná s tragikou nenadálého handycapu, vyjma jednoho rčení, které praví, že neštěstí spojuje, a i to zde platí spíš účelově. Největšího popření se však dostává nepsaným pravidlům chování, která v korektně vtipném podání neporušuje sobectví a nevšímavost zdravých, ale neomalenost a drzá samozřejmost postižených. Pomalý rozjezd svádí k jisté ukolébanosti, ale nenápadným přidáváním plynu dokáže tento zdánlivý outsider vjet do cílové rovinky jako překvapivý vítěz a tím si vás naprosto získat. Odměna žádá trpělivost a pozornost, což je, přiznávám, poněkud ztíženo řvavou přítomností jednoho z nejdebilnějších sportů - motokrosu, ale možná i to byl v rámci použitých bizárů záměr :-)