V kůži Johna Malkoviche

Jedno je u tohoto snímku jasné. Rozhodně to   měl se svou osobitou vizí natočit Tim Burton.   Charlie Kaufman svým scenáristickým počinem   vytvořil dílo plné nápadů a myšlenek, ale po   vizuální stránce to zůstalo někde v půli   cesty, což je ohromná škoda.. Pro Spika Jonze   to sice byla režijní celovečerní prvotina, ale   je vidět, že si vzal na bedra dost těžký   úkol, který ne úplně dobře zvládl. Příběh   o loutkoherci, který tuto profesi bere tak   vážně, že se snaží naplnit definici ideálu   loutkářské profese a tím je vášeň být v   těle druhého a myslet jinak. A jistou okolností   se mu poštěstí být v těle slavného herce   Johna Malkoviche. Umělecký dojem celého snímku   je neodvratitelný. Odhaluje umění, které   napodobuje realitu a skutečnost umělce   spočívající ve snu. A takový sen je pouze   mostem v uměleckém procesu ve svém naplnění.   Loutky se tak stanou čistým médiem. Je to   taková, dalo by se říct, obnova vlastní   fantazie v rámci porozumění prostřednictvím   fikce. Prodlužuje se tak okamžik, který již   skončil. Zahájení snu je, něco jako, výstelka   reality. Odhaluje existenciální a umělecké   zpochybňování a prostřednictvím snu jej   přivede k životu. Tohle není snímek jen tak   pro leckoho. Divák očekávající pouhou zábavu   se u tohoto snímku doslova a do písmene unudí k   čirému zoufalství. K pocitu umění je potřeba   přistupovat zodpovědně a s určitým druhem   fantazie. Snímek se tak stane nádherně   vynalézavý, chytrý a pobuřující zároveň.   Ve svém smyslu je jedinečný, naprosto   nepředvídatelný a tak nějak zvláštní.   Zkratka je celý koncept hodně surrealistický s   přesahem do poetiky v zábavné i tragické   formě. Snímek je tak jen pro náročné diváky   mající v oblibě klasiku moderní doby.

Keď vás pred manželom musí zachrániť šimpanz
Pre poriadok treba povedať, že ide o slušne   originálny a zároveň šialený a uletený   snímok. Nemyslím, že niečo podobné sa len tak   dá vymyslieť. Ústredná dvojica hipíkov začne   byť z čarodejnice či diabla na Zemi dosť mimo   a časom nejde len o šialenú zaľúbenosť, ale   prechádza to v posadnutosť. A aby boli s ňou,   zneužijú k tomu aj celkom vtedy už známho   herca, ktorý hral zlodeja klenotov, Johna   Malkovicha. No a to putovanie mysľou mi neprišlo   príliš vtipné, keďže je ako žáner aj   uvedené "komédia", prišlo mi to   chvíľami dosť desivé. Film celkovo, hlavne ku   konci a samotný koniec príliš nepozdával, ale   uznávam jeho originalitu a bizarnosť. Vrcholom   všetkého však bol, a to bola brutálne vtipná   vsuvka, Charlie Scheen a tie jeho neskutočné   hlášky. "Jo, jo, jasně, byl jsi   zkouřenej?" - "Jo, jo, byl jsem   zkouřenej." A potom Charlieho sexistiké   kecy. Pecka

Being John Malkovich
Originálna komédia,ktorá má pár skvelých   momentov a hlášok.Má to ale jeden alebo možno   dva háčiky.Prehnaná stopáž a mnoho nudných a   hluchých miest.

V kůži Johna Malkoviche
Jsou filmy, na které se kouknete a řeknete si   něco jako bomba, tohle stálo za každou korunu z   té vstupenky. Pak jsou tu filmy, po jejichž   shlédnutí chcete jít přemluvit promítače,   aby to pustil ještě jednou. A pak je tu V kůži   Johna Malkoviche, při jehož sledování se nedá   říci nic jiného než What the fck a po   závěrečných titulkách zůstat s otevřenou   pusou a nevědět co si vůbec máte myslet.   Zároveň ale tušíte, že na tenhle zážitek   už do smrti nezapomenete, i kdyby se Vám   "Muži v černém" pokoušeli vymazat   paměť.
Na to že Cameron Diaz moc rád nemám a   jediné co mi vyvane na mysli když slyším její   jméno je velký přitroublý úsměv, který   používá v každé situaci, tak tady mi vůbec   nevadila. O režisérovi Spikeovi vůbec nemusím   mluvit, každý kdo viděl aspoň jeden jeho film   musí uznat, že je to prostě génius. A John   Malkovich? To je Pan herec, do jehož hlavy bych   se rád podíval a trochu o ovládl. Ale možná   že jako jeho komzument už o částečně   ovládám. A nebo on ovládá mě? Asi si to budu   muset pustit znovu...

Výborný filosofický film zabývající se   problematikou vědomí a dichotomie těla a   mysli. Tak nějak nemám slov, nevím, co k tomu   říct... snad jen že jsem se během   shlédnutí cítil jak na pořádné dávce   LSD.

Malkovich,Malkovich.....-zpíváte si stále   dokola!Senzační nápad,jak se vidět sama sebe v   kůži jiného a ovládat jiného!To nemohl hrát   nikdo jiný než MALKOVICH!!!PARÁDA!!

Popravde receno uz jsem videl hromadu filmu, ale   tohle je ten nejbizardnejsi. Kdyz se Malkovich   dostal do sve vlastni hlavy pomoci portalu a   setkaval se tam s tisice ruznych a presto stejnych   podob, dostla jsem uplne neuveritelnej zachvat   smichu. Je to ta nejvic ujeta vec, co jsem kdy   videl.

Opravdu fascinující film. V programu čtu:   Komedie. Pak šokovaně koukám na film, kterému   se nesměju, který je tak neuvěřitelně   absurdní, že mi zůstává rozum stát. Chvilku   se zapřemýšlím, jestli jsem se právě na   tohle chtěla dívat, ale člověka tenhle film   postupem času prostě strhne. Ten nápad je   prakticky geniální: dostat se někomu dohlavy,   začít ho ovládat a do toho všechny ty   chaotické milostné vztahy. Přes 100 minut film   - něco mezi sci-fi, thrillerem, a tragi komedií   - překvapuje diváka různými zvraty, a když   běží titulky doprovázené tak trochu   schizofrenní hudbou, máte pocit, že jste   viděli dokonalý film, který rozhodně stojí za   zhlédnutí, klidně i víckrát ;)

Fascinující výlet do světa našich představ,   tajných přání a tužeb. Rychlé až překotné   tempo vyprávění s mnoha nečekanými zvraty   táhnoucími už tak dost šílenou zápletku   daleko za hranice absurdity. Přitom to není   samoúčelné. Nezdá se, že by autoři hráli s   divákem falešnou hru, snaží se nám sdělit   cosi o skrytých komnatách našich myslí, které   nás ovládají víc, než si připouštíme.   Především je to ale film zábavný a   strhující. Jako jízda na tobogánu plná   krkolomných zákrut, o níž nevíme, kde nás na   konci vyplivne. Třeba zrovna na dálnici do New   Jersey...

Absurdni, ale dokonale promyslena komedie   postavena na jednom zatracene neotrelem napadu.   Bohuzel film, na ktery se clovek podiva jen   jednou.