U konce s dechem

V šedesátých letech mne tento film doslova   uchvátil a plakát s Belmondem jsem tenkrát z   kina přemístila do své skříně.Dnes se na   tento příběh dívám spíš s nostalgickou   vzpomínkou, která trochu vyšuměla, ale i tak   je tento černobílý snímek pořád dost dobrý.

Každý má o svém životě představu a takřka   většina má tendenci zjednodušovat věci kolem,   včetně jejich místa a pohybu v čase a   prostoru. Připadá mi proto dosti povrchní   očekávat vždy od filmu příběh, story a   také, aby film něco hnalo kupředu a nebyl   fádní. Každé takové zjednodušující   kritérium především poškodí toho, kdo se   takto chová a jedná. Film U konce s dechem je   velmi vážným filmem, generačním pohledem do   vlastních řad. Bez zbytečných okázalostí   předvádí ničím nepodloženou suverénnost a a   bezohlednost v krystalické podobě. Všechny   zkratky a zkraty, které nakonec nekončí jinak,   než-li pozdním prozřením. Belmondo rozvíjí   svou přirozenost v profilu filmového hrdiny   Michela Poiccarda, včetně schopnosti ponechat   dostatečný prostor pro rozvinutí dalších   postav.

Ještě v dobách, než se proslavil jako drsný   detektiv, šarmantní dobrodruch a hlavně   neuvěřitelný kaskadér zahrál si Belmondo   cynického mladíka prchajícího před zákonem.   Příběh je sice svým způsobem o ničem a film   nemá žádnou gradaci nebo něco co by ho hnalo   kupředu ale díky Belmondovi, který je od svých   novějších hrdinů k nerozeznání je film   lahůdkou, která sice nezachutná všem ale   náročnější diváky jistě potěší.

Mladý rebel Michel se živí prodejem kradených   amerických aut. S ničím si příliš hlavu   neláme, rovnou jedná a tak není divu, že po   něm začne šmátrat ruka zákona za vraždu   policisty…
Tak nevim. K tomuhle filmu jsem se   dostal hlavně kvůli zmínce v jedné z mých   nejoblíbenějších knih (Mládí v hajzlu) a   opravdu nevím jestli byl nejlepší nápad si ho   pustit. Mladý Belmondo stejně jako Jean Seberg   jsou velmi dobří i uvěřitelní, hudba skvěle   podbarvuje filmové dění, ale něco tomu chybí.   Že by pořádný příběh? Námět je to jistě   zajímavý, ale film založený zvláště na   dialozích, či spíše jediném dlouhém dialogu   mezi Patricií a Michelem by měl mít trochu   zajímavější samotný scénář. Chápu že v   době, kdy to bylo natočeno to mohlo být(a bylo)   interpretováno jako „nová vlna“ nebo   „pomsta mladé generace“, ovšem že to tak   fungovalo tenkrát neznamená že film nezestárl.   Některé snímky zkrátka překonávají propast   doby, ale tenhle snímek mě určitě   nepřesvědčil, že by měl patřit mezi ně. Do   jakéhosi zlatého fondu francouzské, potažmo   světové kinematografie zřejmě patří, u mě   však neuspěl. Co mohlo působit před půl   stoletím pohoršivě, novátorsky nebo jinak   originálně, mě dnes zaujalo snad jenom z   hlediska historie filmu, hereckých začátků   Belmonda a dobré kamery. Taky jsem četl něco ve   smyslu že film má ďábelské tempo. Ano, je tak   ďábelské, že jsem ho ani nepostřehl.   Každopádně díky nepřílišné délce,   půvabné Jean Seberg, kameře, několika   solidním dialogům, Belmondovi jemuž role   opravdu sedla a hudebnímu doprovodu jsem tuhle   věc vydržel aniž by se objevila nuda, neřkuli   znechucení.

Film mě ve své době fascinoval. Obrazové a   zvukové střihy a zvraty, střídající se v   prudkém tempu, otevírají divákům stále nové   pohledy na hlavní postavy. Vsunuté rozhovory,   filmové citáty a dokumentární scény   vytvářejí plastický obraz tehdejší Francie.  
Tímto snímkem se J.L.Godard stává vůdčí   postavou francouzské "nové vlny". Na   produkci se s ním spolupodíleli další dva   zakladatelé nové vlny - Claude Chabrol a   Francois Truffaut.

detektivka má převážně svižné tempo,michel   kriminálník ztvárněný debutantem belmondem je   ústřední postavou,po boku je mu milostná   partnerka pro kterou je ochoten při útěku do   itálie zavraždit i policistu,právě ona jej   nakonec zradí a vydá spravedlnosti,
jean-paul   belmondo a jean seberg ztvárňují pár mladých   milenců
co pro vztah jsou ochotni ustoupit i z   tradičních hodnot,film je na svojí dobu točen   novou metodou,a dává více prostoru hercům,což   se v tomto případě jistě vyplatilo , kdo tento   snímek neviděl a má rád belmonda,tomu jej   doporučuji

Učebnicová klasika francouzské kinematografie!
Velice zajímavě pojatá "detektivka" s   velmi jednoduše vyprávěným příběhem a   typicky francouzskými motivy. Moc dobře se mě   dívalo na mladého Belmonda kterému teno žánr   sluší mnohem víc než stereotypní komedie   pozdějších let...