Třetí muž

Mno, měla jsem s tím co dělat, takže se opět   rozejdu s nadšeným davem, neboť jsem   několikrát bojovala s pokušením jít umýt   nádobí, abych se kapku osvěžila, což se mi   opravdu často nestává... Faktem zůstává, že   z většiny vídeňských zákoutí by vyšly   skvělé fotky, to však samo o sobě ještě   dobrý noir nedělá, že. A tak, když nebylo   jaksi koho nenávidět, ani komu držet pěsti,   logicky mě kapitola - obsaďte všechny   kanálové poklopy, zlotřilec na útěku - musela   minout větším obloukem, než když tomu   nevýraznému brakovému pisálkovi oddělali   jediného fanouška... Ocením ještě úplný   závěr, který si možná zapamatuji na stejně   dlouho, jako Callowayův ocupkovaný kabát. A jo,   co ta hudba? Tak ta by si určitě zasloužila   lepší kulisu.

Poctivá práce
Dokonalý scénář, skuteční herci, věrohodné   výkony. Člověk si jen uvědomuje, kam uhnula   současná kinematografie.

Carol Reed natočil film v originálním   prostředí - v obsazené a rozdělené Vídni.   Oblíbený hudební motiv skladatele Antona Karase   "Harry Line", hraný na citeru, dokonale   dotváří chmurnou atmosféru obrazu. Navíc   Orson Welles ztělesňuje zlo s krutou   přesvědčivostí.

Jeden z mála čistě noir filmů, který jsem   viděl a překvapivě se výborně bavil. Film   pracuje s jednoduchou zápletkou, kdy muž hledá   v cizím městě svého přítele, který podle   všech zemřel při nehodě, avšak pravda je   úplně jinde. Film vyniká výbornou atmosférou,   kterou podporuje bezchybná kamera snímající   temné kouty Vídně ve vší kráse a   samozřejmě nemohu opomenout znamenité herce. A   Wellesův nástup opravdu nemá chybu.

Nádhera !!! Graham Greene tak nějak (vždy)   donutí člověka k zamyšlení, jestli je   větší chyba být zadobře s těmi nesprávnými   lidmi a nebo být v konfliktu s těmi   „správnými“ A jestli toho o kom si myslíme,   že ho známe máme i poznat, protože ...   „Člověk se nezmění jen proto, že se o něm   dozvíte víc.“ Graham Greene se prostě ve   všem nimrá. A já to jeho nimrání ...   zbožňuji !!! Nádhera, ale to už jsem říkala,   no nevadí ... nádhera.

Film ukazuje ztrátu iluzí o vlastním příteli.   Ačkoli vypadá trochu jako vymyšlená historka,   vyniká především kafkovskou atmosférou   těsně poválečné Vídně.