Temno

Z mého pohledu opravdu velmi zdařilé filmové   zpracování klasiky od Aloise Jiráska. Dobré   provedení, povedená výprava a ve většině   případů to má i velkou hereckou kvalitu (při   pohledu na obsazení se ani není co divit). S   přihlédnutím k tomu, že se psal rok 1951 a   lecos materiálně ani politicky nebylo možné   dosáhl režisér Karel Steklý určitě maximum   možného.

Nevím, nevím, zdá se mě film ubohoučký, jak   bratislavský pondělek.Příběh však   přináší poselství o našich předcích,   kteří otročili na šlechtu a boží pány, a za   práci dostávali zaplaceno ranami karabáčem.   Pokud mohu herecké výkony rozčlenit, tak   herecky si zdatně vede Ladislav Boháč. Mladí   Cupak a švarná Švorcová, slabý scénář a   děj již nezachránili. Vávra zde vede o   koňskou délku před Karlem Steklým.   Nejsmutnější na ději je, jak nenechali   pánové svým poddaným trochu té četby, ikdyž   věřím tomu, že zase tolik lidí nebylo, že by   uměli číst. A to máme začátek 17. století,   popravovali se kacíři a odrodilci, dnes by za to   byl trest pár měsíců. A víte, co děláme my   dnes?

Jó, jó:
Boží zákon sráží na kolena   rouhače
Trestá hlavně ty, kterým se nechce do   práce
Očistný plamen ohně zas lidi, knihy   pálí
To je to náboženství, co ti mozek   kalí.
Jó, jó: Koniášové jsou zde stále, i   dnes. Slyšel jsem od kolegyň z práce, že prý   za čtení časopisu se tu dává dvoutisícová   pokuta. Nevím, co je na tom pravdy (možná že   nic) a za kolik se trestá četba knihy,   zvláště hodnotné knihy, ale rozhodně to   možné je. Tady ano. Tady v tom temnu bych tomu   věřil. Bavit se může každý s každým podle   libosti, na to nikdo nikomu nic neřekne,   nenapomene ho, ani když telefonuje - ale běda,   když se chceš ve volné chvilce pobavit s   přítelem nejlepším, to jest s dobrou knihou!   To je pak hned zle, hned nastupují samozvaní   koniášové temna fabrik, aby ti zakázali číst   a moudrým být.
Další takoví koniášové se   dnes už nezaštiťují katolictvím, nýbrž   autorskými právy, a neslídí po zakázaném   pouze v knihách, ale hlavně ve filmovém   umění, a proto třeba docílí toho, že ti   smažou nějaký film na YouTube, nebo zcenzurují   vulgární hlášku, zakážou film kvůli nahotě   a tak dál...
Temno zdaleka ještě neskončilo.

Nádherná česká klasika, co dodat?? I v   dnešní době aktuální téma, mimo pálení   knih tedy. Skvělí herci, dobrá kamera, snad jen   nějakou linii měl film udržet. Škoda více   hluchých míst v kolem poloviny filmu,   šmidlání na housle šlo jistě zkrátit.   2011112210347/10347

Jedna z mnoha adaptací milovaného i   nenáviděného Aloise Jiráska. Film jsem viděl   až dnes prvně, ale knihu jsem četl za svých   studiích na průmyslové škole, a když jsem   odevzdával souhr přečtené literatury, nikdo mi   nevěřil, že jsem knihu opravdu četl. Četl a   moc se mi líbila, i když musím přiznat, ač   jeho obdivovatel, román je poznamenán svým   časopiseckým původem. Některé pasáže jsou   sice zajímavé, na druhé straně, rozvolňují   rytmus knihy. Jirásek nesporně patří k našim   velkým spisovatelům a jeho díla byla útěchou   národu v jeho těžkých chvílích. Bohužel, za   minulého režimu byl tak glorifikován, až se   mnoha lidem zprotivil - hlavně díky Zdeňkovi   Nejedlému (ministrovi kultury), jeho vášnivému   milovníkovi, pod jehož patronací, vznikali jeho   adaptace (někdy i pod přísným dohledem).   Filmový přepis je poznamenán dobou vzniku,   veškerá vrchnost, cizinci, katolíci a   přisluhovači jsou vypodobněni jen v těch   nejhorších barvách, zatímco lid tížen svým   poddanstvím, je spravedlivý, vlastenecký a   oddaný myšlenkám husitským (samozřejmě,   nechápáno v náboženské rovině). Mnoho věcí   z románu, nikoliv nelogicky, je vynecháno,   přeci jenom do jednoho filmu nelze nacpat   všechny události, proto by knize více slušela   seriálová podoba, jako u F.L. Věka. Jak se na   státní zakázku sluší, film je odveden na   velmi dobré řemeslné úrovni, kostýmy, kulisy,   herecké osazenstvo, přesto tomu všemu chybí   trochu více citu.

I když je Ladislav Boháč uvedený v hlavní   roli, v rámci útěku zmizí ze scény před   polovinou filmu a objeví se až na konci. Celá   tíha příběhu tak leží na jeho „dětech“   – mladičké Jiřině Švorcové a Eduardu   Cupákovi. A zvládají to obstojně. Příběh je   trošku těžkopádný, zaplněný předválečnou   hereckou generací, zaujala mě také propojenost   mezi jednotlivými postavami. Samozřejmě,   vždyť Praha byla tenkrát taková větší   vesnice. Co ale dokázal zahrát Martin Růžek v   roli pátera Koniáše v pouhých několika   scénách, před tím smekám.

Období deseti let 1947 - 1957 ve filmové tvorbě   hodně svědčilo dílům natočeným podle   předlohy Aloise Jiráska. Či alespoň se jeho   pracemi inspirovaly. Alois Jirásek byl   oblíbeným autorem tehdejšího ministra kultury   Zdeňka Nejedlého. Výsledkem je, že   historických snímků lze napočítat téměř   deset. Temno je jedním z nich. Vypráví o   těžké době českého lidu v době   pobělohorské. Samozřejmě je hodně poznat   doba, kdy film vznikl a velký důraz se dávý na   pracující a prostý lid. Církev to odnáší   docela slušně. Knihy pálí jenom barbaři.   Legendární je účinkování Martina Růžka v   roli pátera Koniáše. Ta role byla sehrána tak   dobře, že jej český lid současný téměř   nenáviděl. Před Růžkem si na ulici dokonce i   odplivávali. Tak tedy praví pamětníci. Film   Temno se už hodně dlouhou dobu neobjevil na   televizních obrazovkách. Nyní se tento   nedostatek snaží naplnit kabelové televize.