Obsah filmu Stříbrný vítr
Písek, 90. léta minulého století: mezi septimány místního gymnázia je i Jan Ratkin. Citlivý chlapec se bouří proti omezeníma zákazům, kterými ho spoutává škola a nepřiměřeně tvrdá rodinná výchova. Touží po svobodě a chtěl by poznat skutečnou lásku. Nerozvážně podléhá starším spolužákům a hrozí mu vyloučení z gymnázia...
Adaptace románu F. Šrámka byla v 50. letech mimořádným uměleckým činem, jemuž ani léta neubrala na významu. Neopominutelná hodnota české kinematografie.
Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu
Citlivý mladík se bouří proti omezením a zákazům, kterými ho spoutává škola a despotický otec. Touží po svobodě a...
Písek, 90. léta minulého století: mezi septimány místního gymnázia je i Jan Ratkin. Citlivý chlapec se bouří proti omezeníma zákazům, kterými ho spoutává škola a nepřiměřeně tvrdá rodinná výchova. Touží po svobodě a chtěl by poznat skutečnou lásku. Nerozvážně podléhá starším spolužákům a hrozí mu vyloučení z gymnázia...
Adaptace románu F. Šrámka byla v 50. letech mimořádným uměleckým činem, jemuž ani léta neubrala na významu. Neopominutelná hodnota české kinematografie.
Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu
Citlivý mladík se bouří proti omezením a zákazům, kterými ho spoutává škola a despotický otec. Touží po svobodě a skutečné lásce. Nerozvážně podléhá starším spolužákům a hrozí mu vyloučení z gymnázia
Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora
Příběh citlivého gymnazisty Jana Ratkina, jenž se bouři proti ztuhlým mravům a nečitelnosti, které uplatňuje jak škola, tak rodinná výchova Na své cestě za poznáním, za opravdovou láskou však různě bloudi, hrozí mu vyloučeni ze studil. Lyricky zjemnělý přepis Šrámkovy prózy vyvolal ve své době rozpaky a dva roky čekal na svou premiéru. Z tvorby 50. let patři k dílům, která byla nejméně postižena deformacemi své doby.
Autor/Zdroj: /Letní filmová škola < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 15.3.2021
Filmová adaptace slavného románu Fráni Šrámka. Asi nikdo by v té době tuhle látku nedokázal zfilmovat lépe než právě Václav Krška a myslím, že i samotnému Šrámkovi by se to asi líbilo. I herecky je to dobré (tedy většinou) a povedla se i výprava. Já si ale na tenhle žánr vůbec nepotrpím a tak dokážu ocenit jen něco a něco mi přijde tak nějak..... Ale věřím, že spoustě lidí se to i po skoro 70 letech bude líbit - a proč ne. Filmařina je to určitě dobrá.
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 11.11.2019
Film by v roce 2019 nešel natočit. Je silně lirycký, o ničem. Jeho děj lze zkrátit pod 15 minut. K dovršení nezajímavosti filmu chybí již jen dialogy ve verších. Ale chápu, že v době vzniku mohl mít úspěch ...teď už je spíš k smíchu.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 28.2.2017
Velice, dobrý působivý film s Cupákem a Rybářovou, na který se čas od času podívám. Jako kluk jsem byl do Jany Rybářové dětsky zamilován, byla to v 50. letech nejhezčí kočka, než ovšem přišla Jana Brejchová. Rybářová při natáčení dvou filmů v Bulharsku se zamilovala do mnoho let staršího pěvce, a když poznala, že se nerozvede, spáchala sebevraždu. Má malý hrobeček nalevo Olšanského hřbitova...
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 30.6.2013
Některé české filmy nevznikaly za příznivých podmínek, tohle je jeden z nich. Přes technické i omezující dobové podmínky, vzniklo vzácné dílo, které by mělo být chráněno i jako poklad čské kultury.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 6.3.2013
Na můj vkus dost naivní a přehnaně patetické. Ovšem E. Cupák v roli kluka, zmateného diktátem prudérní doby i svojí pubertou naprosto perfektní - "V Boha nevěřím a ženská mě už dostala..." Kdo z nás něco takového kdysi nezažil?
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 14.7.2011
Zub času hlodá. Forma, ač úžasná, se již přežila a místy působí naivně. Obsahově nadčasové - rozpor mezi touhami mládí a skutečným životem dospělých. Obdivuji dokonalé nasvětlení scén, dialogy, celkovou buřičskou atmosféru. Profesorský sbor je vykreslen obzvlášť odpudivě a přesně odpovídá dětskému pohledu.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 30.4.2011
Po všech stránkách mistrovské umělecké dílo, plné vznětu, poetiky a lyriky, které do určité míry překonává i samu literární předlohu. Režisér neměl totiž k dispozici jen slovo a obrazotvornost, jako básník, ale i obraz a hudbu. Už jen nasvícení interiérů je báseň jako od vlámského mistra šerosvitů. Proč se dnes už takovéto filmy nedělají, proč nevznikají a proč už nikdy nevzniknou? Nemáme už ani typ takového extatického herectví, jaký s nadšením obdivujeme ve Stříbrném větru. Buď je chyba v dnešních lidech, anebo je to ta nejvýmluvnější obžaloba doby, která nepřeje takovýmto filmovým básním a která nemá pro ně pochopení, protože se v poezii nemůže zrcadlit - tedy zase zpátky chyba lidí, kteří tuto dobu stvořili. V době prvního uvedení Stříbrného větru do kin přišly na něj tři milióny diváků. Kolik by to bylo asi dnes?
Výborní jsou všichni herci. Např. na projevu Jany Rybářové hned vidíte nejen její až sebevražedně citlivou duši, již zraní a zahubí i zdánlivá maličkost, ale i její nesmírný herecký talent, kromě její tělesné krásy, kterou podle svědectví pamětníků obdivovali všichni tehdejší mladí mužové.
Hodnocení:
Přidáno: 25.2.2009
Film jsem poprvé viděl když mi bylo 15 let.Hudba Jiřího Srnky nejokuzlující imprese začátku 20.století,její lyricko-poetický cit,hraje tak citlivě na strunu duše a přesně vystihuje stříbrný vítr-naději mladých lidí kteří se nechavají unášet přírodnímy barvamy a světli které rozehravají v pubescentech ztaženýma puritánským katechismem,který je sám amorální,touhu po svobodě symbolem je motyl.Dej te nám křídla mooto celého filmu,který kritizuje svět dospělích zatížený materialismem,mamonem,karieristy či vojenským životem.Ratkin-Eduard Cupák na mě udělal velký dojem,byl hlasatelem toho co toužil vyjadřit režiser Krška a celá generace co v buržoázní době nemohla e vyjádřit tak kriticky.Krška použil město Písek jako své rodiště které bylo rodištěm i Jiřího Srnky.Film je plný defetizmu,anrchie a buřičské zpurnosti na dobu v které byl točen až příliš otevřený jak lásce tak sexu,taky že byl zakazaný soudružkamy z kulturních vedení.Ratkin na konci filmu jako 17 lety přichází o panictví s prostitutkou,nenalezne lásku mezi dívkami,jen ve svých veršech jí poznavá jako sám sebe.Myslím že tvurci filmu režiser či představitel Ratkina,chtěli jít dál,vyjadřit lásku kterou se pojmenovat netroufá když odpovím Wildeovskou odpovědí.
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film