Přejezd Kassandra

Klasika spadající do   stejného ranku filmů jako   Aféra Concorde nebo Posádka   v ohrožení. Delší rozjezd,   jasná definice hodných a   zlých, efekty bez   počítačů, nadstandardní   hudba, velké hvězdy, dost   nesmyslů, hlavně co se   fyziky týče.
Při   posledním zhlédnutí tohoto   snímku mě napadla taková   myšlenka. Jak by se příběh   odvíjel v dnešní době,   kdyby bylo ve vlaku pár   mobilních telefonů.

Kvůli finále jsem na tom byl   kdysi vícekrát. Nevšiml   jsem si nesmyslů a ani   herců, jen efektů na konci.   Nu, staré krásné časy.   Herecké obsazení je   skutečně hvězdné, slušná   hudební kulisa, ale také   spousta nelogičností a   spousta chyb. Hlavně mapa, na   které vede trať   z Jablunkovska do Polska.   Ovšem i přesto dávám po   letech tu šedesátku a   přiznávám, že dvacítka je   z nostalgie, ale také jako   pocta, co se tehdy   natočilo.  
 
 

Katastrofický příběh o   virové problematice, který   je z dnešního pohledu   narvaný hereckými hvězdami.   Námět je empatický a na   svou dobu přívětivě   zpracovaný. Nepřehání se v   lecjakých monstrózních   akcích či nuceným dramatem.   Scénář pevně drží už v   základech a vlivem   postupného a hlavně   plynulého vývoje veškerého   dějství se už správná   atmosféra buduje sama. A   uspokojivé je, že se tato   vlastnost drží po celou dobu   stopáže. Mnohé postavy jsou   sympatické, mnohé dokonce i   zajímavé. Každý má v   příběhu své místo a jeden   nad druhým nevyčnívá. Což   i znamená, že nikdo není   středem zájmu, i když to   zdánlivě vypadá, že je to   Dr. Jonathan Chamberlain,   kterého si střihl Richard   Harris. Tedy jeden z   cestujících ve vlaku   snažící se zachránit co se   dá. Snímek je ze   sedmdesátých let a stal se   tak hluboce inspirativní, že   se určité dějové nápady   používají dodnes. Máme tu   nebezpečí ve vlaku, který   se úřady rozhodnou řešit   neadekvátní cestou. O co jde   už prozrazuje název snímku.   A jedná se o nejsilnější   okamžik, který však už po   tolika letech není po   technické stránce zrovna   evidentní. Umělost je hodně   vidět obzvlášť na   vagónech, které v určitých   úhlech spíše vypadají jako   malé železniční modely.   Zub času tedy již nějaké   své záděry zanechal. I tak   snímek ještě stále umí   zaujmout. Jedná se o silný   film, který ční nemalou   reálností, co se týče   událostí ve vlaku. Otázkou   je, jestli by bylo reálné i   dané řešení. Politický   nadhled v daném konceptu je   prostě všude. A tak se   jedná o film, který má v   rámci filmových klasik své   stanovené místo.

Vidět film tak před 25 lety,   asi by mě oslovil více, ale   i tak je to slušný   katastrofický thriller,   který má dobré herce,   napětí a slušnou zápletku.

Film se zajímavým námětem,   atmosférou i zpracováním.   Nelze si však nevšimnou   hloupých nesmyslů a   chvílemi to spíš vypadá   jako nudná přehlídka   herců. Takže z mé strany   trochu rozporuplný pocit a i   když osobně nedám filmu   vysoké hodnocení, rozhodně   bych ho ke shlédnutí   doporučil.

Jako celek lze film hodnotit   pozitivně, včetně zřejmě   hlavní myšlenky, co vše si   může americká vojenská   administrativa v evropských   podmínkách dovolit, včetně   předstírané úcty k   lidským životům.

Tři muži vniknou do   mezinárodního   zdravotnického centra (či   něčeho podobného) v   Ženevě s cílem vyhodit to   tam do povětří. Jenže při   konfrontaci s ochrankou dojde   k průstřelu nádoby s   izolovanou bakteriální   infekcí. Jeden muž je mrtev   na místě, druhý umírá   během několika málo hodin v   nemocnici, ale třetímu se   podaří uniknout a dostat se   do mezinárodního rychlíku   na trase Ženeva –   Stockholm. Infekce je velmi   nakažlivá a tak se americká   vláda rozhodne jednat. Pod   vedením plukovníka   MacKenziho a za vydatné   asistence několika   cestujících z vlaku –   slavného lékaře   Chamberlaina, jeho bývalé   ženy, průvodčího a   starého Hermana se povede   teroristu objevit, než však   dojde k jeho transportu   vrtulníkem pryč, muž   umírá…Vrtulník tudíž   odváží pouze jednoho   nakaženého baseta.   Plukovník má plán vymyšlen   dopředu – v Basileji se   vlak odkloní od běžné   trasy a bude pokračovat přes   Norimberk, kde se provedou   některá nutná opatření,do   polského Janova. Všechno to   má ale ještě jeden háček   – před cílem cesty čeká   na rychlík jakási prověrka   osudem – je jím přejezd   Kassandra – železniční   most, který se nepoužívá   už od roku 1948 a místní   čekají že každou chvíli   spadne…
Nemám   příliš v oblibě   katastrofický filmy,   většinou mají úžasný   (nebo alespoň slušný)   vizuál a hrozně plytkej   příběh, mizerný dialogy,   vlastenecký kecy a spoustu   patosu kolem. Maximálně je   tak ještě zachraňuje   hvězdný herecký obsazení.   Možná jsem trochu   předpojatej, ale prostě to   vidím takhle. Přesto mě   tahle postarší věc   neskutečně zaujala. O   obsazení nemá moc cenu psát   – jména jako Richard   Harris, Sophia Loren, Ava   Gardner nebo Martin Sheen   mluví sami za sebe.   Překvapilo mě, že jsem se   bavil hned od prvních minut a   od prvních záběrů na   nemocného si film začal   budovat velmi dobrou   atmosféru, která se   stupňuje ve vlaku při   pátrání po druhém, kdy   nám kamera ukazuje kde a   okolo koho se dotyčný   pohybuje a já si jenom řikal   – aha, tak ten/ta sou   mrtvý…Atmosféra stoupá s   přibývajícími nemocnými a   tak nějak vrcholí v   Norimberku při nástupu   bílých zakuklenců do vlaku,   potom se to trochu láme a   další nárůst nepokračuje,   naopak v tomhle směru filmu   dochází trochu dech, ovšem   objeví se trochu akce, se   kterou jsem opravdu   nepočítal, ale naštěstí   dobře zapadá do celý   situace psychicky napjatých   cestujících vydaných   napospas vojákům, kteří   nepřemýšlí, pouze plní   rozkazy. Ono vůbec příběh   je velmi podstatný důvod   proč mě to tak zaujalo a   naštěstí jsem se nedočkal   žádnýho masakru stovek   lidí, čehož jsem se docela   obával – naopak, ač je   vize tohohle příběhu   mírně apokalyptická, zemře   opravdu málo lidí, asi tolik   co v mírnějším akčním   filmu což je netypický, ale   taky jednoznačně klad.   Maličkej problém mám   akurát s asi pěti minutama   při nájezdu na most –   zklamalo DVD, takže nevim jak   to pořádně proběhlo, ale   opravdu pochybuju že by to   byla taková bída, která by   mě donutila filmu snížit   hodnocení…Akorát bych   přivítal na konci   přidaných ještě tak pět   minut s pokračováním   celýho toho dění, páč po   Kassandře film vlastně   končí, scéna přepne do   velícího ústředí a já se   tudíž těšil alespoň na   plukovníkovu sebevraždu,   leč nedočkal jsem se ani   demise…Ale to sou opravdu   jenom nepříliš podstatný   detaily na jinak téměř   dokonalém filmu…

americano nebo italiáno ?
Film se mě líbil,ale kdyby   tam nebyla Lorenová, tak to   bylo ještě lepší. Když si   vzpomenu jak na konci   umírají cestující a druzí   nasazují životy druhým,   vyleze z vagónu   Lorenová,která se   rozhlíží,sundává   sluneční brýle,   nepoznává, jestli je v Las   Vegas nebo v Saint Tropez,v   obleku,jako by šla hrát   ruletu a nebo Black Jack.

Velice pěkně natočený   snímek na svou dobu.   Hvězdné obsazaní Sophia   Loren,Richard Harris,Martin   Sheen dává filmu strhující   náboj v boji o přežití ve   vlaku se smrtícím virem.

Tento film patří k těm   snímkům, které ve Vás ve   svém průběhu vyvolají   různé vlny postojů.   Přejezd Kassandra je   považován za jeden z   výborných počinů v oblasti   katastrofického filmu.   Přiznám se, že k jeho   sledování jsem se   odhodlávala poměrně dlouho.   Hlavním důvodem byla   přítomnost Sophie Loren,   kterou jako herečku   příliš nevyhledávám, tedy   i filmy s ní. Když jsem se   konečně odhodlala, zprvu   žádné velké nadšení.   Akční úplný začátek   (útěk nakaženého jedince)   a pak dlouho nic...milostná   tlachání dvakrát   rozvedených manželů   Chamberlainových až   příliš rozvleklá a nudná.   Stejně tak afektovaná madame   Dresslerová a její   "zajíček". Pokud   bych hodnotila film jen podle   jeho první třetiny, bylo by   to na s bídou na 70 procent   se zavřenýma očima.   Posléze se však konalo   stále větší překvapení.   Přítomnost viru ve vlaku je   odhalena dr. Chamberlainovi,   pasažéři jsou vystaveni   tvrdé realitě -   zapečetění vlaku a   naprostému odříznutí od   světa pod hrozbou smrti. Ve   výsledku neustále se   přibližující přejezd   přes dávno nepoužívaný   železniční most Kassandra,   který zřejmě přítomnost   drážního tělesa staticky   nevydrží...ta úplně   poslední třetina filmu je   fantastická! Napětím a   udržením koncentrace diváka   srovnatelné s fenomenálním   katastrofickým snímkem   Skleněné peklo. Vlak   nemilosrdně odpočítává   další kilometry, pekelný   přejezd se blíží...za   každé stéblo naděje na   záchranu cestujících se   vyplatí bojovat i před   samopaly hlídkového komanda   v dezinfekčních   kombinézách...po   neúspěšném proniknutí do   strojovny vlaku a pokusu o   jeho zastavení se jako   jediná šance jeví odpojit   část vagónů, aby na   železničním mostě   nevznikla tak obrovská   zátěž. Šokující a dech   beroucí konec, lítost a   vztek na vedení   zdravotnického výzkumného   střediska v Ženevě, které   nechalo celou věc dojít tak   daleko a obětovali životy   nevinných pasažérů i   přesto, že virus moru se   nakonec podaří zvládnout.  

Dávám 9   bodů, za tu druhou půlku   filmu a zejména její   poslední fázi, protože tam   katastrofický film skutečně   splňuje svůj účel. V   kontextu dalších událostí   mi pak přestala vadit i   Sophie Loren se svým   příšerným bezchybným   účesem, schovívavě   odpouštím filmařům i   některé efekty, které   vypadají přespříliš   trikově (Navarro na stěně   vlaku), dávám body za   šokující konec,   fascinující stavbu   železničního mostu   představujícího přejezd   Kassandra, dávám body i za   to, že nakažený pes   přežije a uzdraví se -   přesto to zdaleka není   kýčovitý happyend. Posudťe   sami...

Vcelku napínavý film o vlaku   plném nevinných lidí,   kteří jsou bez milosti   odsouzeni k smrti a jeho   cestě Evropou. Z   filmařského hlediska je to   bezesporu slušný kousek, z   toho   "nádražáckého"   ale naprostý nesmysl.

Je to velmi dobře natočeno  
a slušně obsazeno ale   zbytečně dlouhé a   roztahané jinak mně se to   líbilo

Čistě katastrofický film o   smrtící epidemii, za   jejímž řešením stojí   vysoká politika. Jak jinak:-)   Film s přímo tísnivou   klaustrofobickou atmosférou.   Dobré herecké obsazení,   pěkná Goldsmithova hudba,   nezapomenutelné scény   stejně tak jako pohled na   evidentně zničený a   vyřazený most. Film   nepostrádal ve svém žánru   ani vtip, což bylo docela   veliké plus, no, prostě i po   těch letech i přes některé   studiové efekty a   nesmyslnosti (Robby Navarro na   vagónu vlaku a lezoucí   podél vagónů vlaku, to by   museli být vyloženě blbí,   aby ho skrz okenice někdo   nezpozoroval, a nakonec se tak   i stalo ale nicméně jemu   stejně už o nic nešlo) se   jednalo o pěknou napínavou   podívanou s trochu   otevřeným koncem, ale co   každému jen po jeho chuti.

Zdařilý, napínavý avšak   hodně zdlouhavý thriller.   Hodně dlouho trvá než se   vůbec něco začne dít a   když už vše konečně   prokupne stejně se většina   věcí vyřeší slovně než   nějakou "akcí".   Ale rozhodně stojí film za   vidění díky své   klaustrofobické atmosféře,   dobrým hercům a   překvapivému konci.

Sophie Loren mně jako   herečka k srdci nepřirostla   a přesně si pamatuji onen   ukřičený film, kvůli   kterému mi vlastně začala   vadit . Ovšem na kriminál v   Pozzuoli, kde nedobrovolně   strávila nějaký ten čas,   koukám kdykoliv jedu kolem   :-))). Ale zpátky k filmu.
!!! Možný spoiler !!!   Teroristi ve filmu byli tehdy   ještě švédové ( dnes   blonďatého teroristu   člověk ve filmu už   stěží potká) jen ti   Američané nedodržovali   mezinárodní smlouvy jako   obvykle ... „ Je s podivem,   že jste si k nebezpečným   pokusům vybrali cizí zemi“   a lhali taky jako obvykle   ... "Žádné nebezpečí   nehrozí. Opakuji. Nehrozí   nebezpečí, že by se s   vlakem něco stalo“ a potom   ta úchvatná podívaná na tu   obrovskou hromadu šrotu,   kterou drží pohromadě snad   jen zbytky barvy a rez   („Polská vláda oznámila,   že vydala jen za dva roky na   opravy mostu víc, než stála   ta zatracená stavba   původně“) , ale pyšní se   honosným názvem přejezd   Cassandra ...
V žánru   katastrofických filmů (i   přes některé nelogičnosti)   určitě nadprůměr a to i   díky té Sophii Loren :-).

Drama, napínák! To bývaly   filmy! Sedmdesátá léta nám   přinášela psycholické   snímky s politickým   podtextem. Film Přejezd   Kassandra je dramatem skupiny   cestujících v jednom   transkontinentálním vlaku.   Právě v tomto vlaku se   ukryje uprchlík, který je   infikován smrtelným virem.   Státní a vojenský úkol je   jasný. Nic nesmí vyjít na   světlo. Nikdo nesmí z vlaku   ven. Vlak místo do Stockholmu   jede do polského Janova.   Trať vede přes starý most   stojícím nad hlubokou   roklí. Rozjíždí se drama,   kde jsou v sázce tisíce   životů. V průběhu   příběhu poznáváme   jednotlivé postavy děje.
Přes výborná náměť i   poměrně zdařilé dialogy   má film své slabiny. Místy   film zabrusuje do   nepřirozeného vývoje děje   a poněkud úsměvně působí   západní pohled na druhou   stranu "Železné   opony".