Poslední mohykán

Trochu ukřičené, vtipné dialogy, moc se mi   líbí scény v blázinci, které hlavního hrdinu   "vyškolí". V druhém plánu smutné,   kolik lidí musí lítat, jak tatínek píská   nebo spíš řve, přitom by si mohli v klidu   žít.

Viděl jsem to již několikrát a nikdy   nekomentoval. Nicméně musím říct, že mě   Poslední mohykán vždycky baví. Jaroslav Marvan   byl opravdu skvělý herec a zde exceloval. Jemu   ty role protivných pedantů a následných   proměn v lepšího člověka prostě sedí. Film   Nebe a dudy nebyl vyjímkou.

Klasika českého filmu, srovnávám s   „Posledním mužem“, ten je takový   veselejší. Odpočinkový filmík, který snad   každý zná.

Starožitník Kohout řídí domácnost podle   svého včetně manželky a života svých dětí.   Až přítel jeho dcery inženýr Bečvář   odhalí jeho komplex všechno řídit a změní   svého budoucího tchána, tak jak potřebuje.   Vynikající výkon J.Marvana, zvláště jeho   vystoupení ve lví kleci. Klasická záměna dvou   zcela rozdílných bratrů.

Předělávka celá ukřičená a rádoby   zmodernizovaná. Ani Marvan ve své dvojroli, kdy   jako jeden skončí v blázinci a jako druhý   ráčkující mu nabídne, aby v přestrojení   poznal pravou tvář své rodiny. Tato zábava je   tak křečovitá,že spíš než o komedii jde o   thriller, kdy má být potrestán tyran. Snad   jedna ze zajímavostí pro mě, vidět paní   Sonˇu Červenou.

Videl som aj film Poslední muž (1934) s Hugo   Haasom, ktoré sú obsahovo identické, musím   však povedať, že tento film sa mi páčil   oveľa viac. Je to jeden z najlepších filmov   Jaroslava Marvana a českej kinematografie vôbec.   Hugo Haas bol tiež výborný herec, avšak   Jaroslav Marvan má v tomto filme jednoznačne   navrch. Film naozaj, ako keby ušitý Marvanovi na   mieru. Zvláštny rodinný typ Napoleona, kde   jedine on má vo všetkom pravdu a všetci musia   na slovo poslúchať. Raz povedal Ing.   Bečvářovi, že veľmi rád by videl svoju   rodinu z pohľadu, keď nie je medzi nimi (ako   keby nejakou skrytou kamerou), aby ich mohol   pozorovať, ako všetci makajú, ako sa snažia,   ako všetko funguje a beží ako namazaný stroj.   Vtedy netušil, že taká možnosť sa mu neskôr   naskytne. Pravda však bola krutá. Otvorene sa   dozvedel, čo si o ňom jednotliví členovia   rodiny myslia. Nakoniec to však dobre dopadlo.   Uvedený film bol nielen výborná komédia z   množstvom rôznych zápletiek, komických   situácií, ale zároveň aj poučný, čo ešte   zvýraznilo jeho hodnotu. O celkový výborný   dojem z filmu sa okrem Jaroslava Marvana   zaslúžili aj členovia jeho rodiny Kohoutových,   ktorí ho výborne dopĺňali.

Ať je výkon Jaroslava Marvana jakoliv   excelentí, jak se tu rozplývají všichni   kolezi, na Posledního muže Hugo Haase nemá. Pro   každého herce není snadné překonat takového   velikána jako byl Haas a samozřejmě ani   Marvanovi se to ani zdaleka nepodařilo. Proto   jsem rád, že se remaky v naší kinematografii   narozdíl třeba od amerecké, dnes už i   francouzské, neuplatnily. Byla by škoda   devalvovat umění jinak skvělých herců.

Škoda Bečvářova mladého života...
Nevím už pokolikáté jsem se opět pobavila u   staré dobré klasiky 40. let - cholerický   despota, žijící v mylné představě, že   "jeho slovo je zákonem a jeho přání   rozkazem" jak trefně poznamenal mazaný   nápadník mladší dcery Zdeňky. V této   báječné komedii velikán českého filmu   Jaroslav Marvan opravdu zazářil- nejvíc mě   vždycky pobaví scénka v blázinci, kdy   vyděšený starožitník pomáhá simulujícímu   Viktorovi s imaginárním šitím a stejně mu moc   nejde, vrtákovi jednomu... Přesto, že od   uvedení tohoto oddechového snímku uplynulo již   víc než 60 let, jeho oblíbenost u diváků ani   léty neztrácí, což se -bohužel- o mnohých   komediích, natočených nedávno říct nedá.

Jako milovník starých českých filmů s panem   Marvanem, Plachtou a Burianem nemohu jinak, než   říci - nádherný film. Je to krásná komická   parodie na podivínský názor o tom, jak má   vypadat správná rodina. Dvojrole pana Marvana je   okouzlující. Až despotický otec rodiny musí   jednou přijít na to, že není vše tak, jak si   myslí a jak to vidí. Dostane se mu   příležitosti uvidět své chyby a to, jak moc   trápí svou ženu i děti. Poučí se a to je   hlavní.
Je to jeden z opravdu povedených   filmů své doby a na podobné filmy se podívám   raději než na některé současné.

Báječný film se vším všudy
Ne vždy se povede remake nebo výraznější   předělávka literárního díla, ale v tomto   případě výjimka potrvrzuje pravidlo. Je   škoda, že se autor námětu a divadelní hry   Poslední muž - František Xaver Svoboda (rodák   z Mníšku pod Brdy) nedožil tohoto úžasného   zpracování svého díla. Jistě by byl nadšen z   hereckého koncertu mistrovského projevu   skvělého Jaroslava Marvana a jemu zdatně   sekunudujícího Františka Hanuse. Další z   filmů, kde stupnice 10ti bodů je málo, dala   bych daleko víc:-)) Zdalipak víte, že jádrem a   námětem příběhu byla skutečná událost? V   době svých studií v 2. polovině 19. století   působil F. X. Svoboda v jedné významné   pražské rodině, která velmi respektovala hlavu   rodiny a skutečně došlo k podobné situaci, kdy   se zde objevil nápadník dcery v době   nepřítomnosti otce. Místnosti bytu byly však   uspořádány do čtverce a vzájemně propojené,   takže se podařilo propašovat   "nevhodné" osoby bez úhony ven.   Později Svoboda tuto historku rozpracoval do   divadelní hry (dnes neprávem našimi   divadelními scénami zapomenuté) a nakonec se ve   30. letech (ještě za autorova života) dočkala   výborného zfilmování s Hugo Haasem. Byl   skvělý, ale Jaroslav Marvan ho ještě svým   výkonem překonal. Všimněte si krásné Dagamar   Frýbortové v roli Zdenky, jejíž herecká   kariéra byla nástupem komunismu zakázána.   Velká škoda - šlo o krásnou, nadanou herečku,   která bohužel pak velkou část svého života   strávila jako úřednice ve Strojexportu.   Všechny role jsou jinak výborné, neméně Soňa   Červená v roli Heleny nebo Meda Valentová jako   poslušná manželka pana starožitníka. Z filmu   i po více než 60ti letech dýchá pohoda,   uvolnění, dobrý humor a vůbec vše, co dělá   dobrou komedii nesmrtelnou!