Pět lupičů a stará dáma

Chudák slečna   Wimmerforceová, má radost ze   svých nájemníků. Zbožně   poslouchá čtveřici svých   nových nájemníků, jak   secvičují klasické skladby.   Netuší, že hudba zní z   gramofonu a dženlmeni se   zabývají přípravou   loupeže. Komedie byla   natočena v ateliérech ve   Ealingu, které byly koncem   roku 1955 uzavřeny.

Je to už hodně dávno, co   jsem tento film viděl. Zcela   náhodně jsem s mým   starším bratrem zůstal doma   bez dohledu rodičů. Díky   ČST jsem viděl svou první   černou komedii naplněnou   úžasným anglickým humorem.

Kdepak, na paní   Wilberforceovou nikdo nemá.   Ani parta lupičů, která si   přijde do jejího domu   spřádat plány, kde má   pronajmutý pokoj jeden z   přívrženců. A protože se   u paní domu představil jako   profesor hudby, musí ve   vlastním zájmu všichni   dělat, že přišli zkoušet.   Přesto je jim to houby   platný. Výborně zahraný   dobře napsaný scénář,   který je také výborně   zrežírovaný. Zábavná   klasika nám krapet zestárla,   ale pořád baví.   Komediální styl 50. let má   své charizma a svoji   nezaměnitelnou dokonalost.   Britský humor je stále   přitažlivý, zvlášť když   je dobře podán těmi   správnými herci. A tak   snímek patří tak trochu   mezi klenoty.

Další z filmů, jež čas   převálcoval... Ač jsem   měla výhrady k remaku s   Tomem Hanksem, stále mi   vychází o třídu výš -   díky jižanskému   prostředí, hrubším   karikaturám, směšnějším   gagům i povedené hudbě -   tady jsem se opravdu nebavila.