Páni mají radši blondýnky

Pobavil jsem se a pokochal. Za   to mohou obě představitelky,   Technicolor a něco co bylo   před Dolby, teď nevím co.   Film vnímám jako povedenou   muzikálovou komedii plnou   barev a precizně padnoucích   kostýmků. Líbí!

Pro mě to nebyl film, který   by mě upoutal. Možná je to   tím, že jsem nikdy neměl   radši blondýnky ale určitě   je to tím, že jsem byl   vždycky mírně řečeno   velmi vlažný k půvabům a   hlavně pak k herectví   Marilyn Monroe (ostatně jsem   se v tomto smyslu jasně   vyjádřil na jiném místě).   Technicky je to dost dobře   natočené a jen díky tomu   jsem to schopný považovat za   průměrný film.

Barvy. To je to, co mě na   tomhle filmu zaujalo   především. Srovnejte s   našimi výtvory let 70. a   80., kdy se na nás z filmů a   televize valilo cosi   šedozeleného. A tady, ve   filmu starém víc než   půlstoletí, se to na vás   třpytí sytým kolorem.   Příběh plytký, dialogy   nevtipné, možná hudba...   Těžko říct, možná že v   tom roce 53 to mohla bejt   bomba, jenže člověk je   dneska ovlivněnej vším, co   v muzikálu a komedii   následovalo, takže nelze   než nahlížet přísným   pohledem roku 2008. Ale   Marylin byla kočka jak   sviňa, vo tom žádná!:-)

Howard Hawks prezentuje   sexuální přitažlivost   dívky Lorelei v podání   Marylin Monroe zajímavým   způsobem: dívka vítězí   nejen díky ženským   půvabům, ale i proto, že je   dokáže náležitě využít.

Za obdiv stojí jen krásné představitelky...
...hlavních rolí - Jane   Russell a Marylin Monroe.   Celkově mě tento film velmi   zklamal. Chápu, že s ohledem   na rok svého vzniku jsem   musela očekávat po   choreografické a hudební   stránce něco docela   odlišného od současných   muzikálových trendů,   nicméně i tak se jednalo o   velkou porci nudy. Oproti   daleko lépe   propracovanějšímu   Zpívání v dešti ze stejné   doby je tento film velkou   slabotou. Pěvecké a   taneční výkony nijak   nezaujmou, snad kromě   vizáže hlavních   představitelek, jejich   dokonalých make-upů a   nalíčení. Pravda, jedna   taneční scéna s Marylin v   růžových šatech se mi   líbí, ovšem zcela barbarsky   přiznávám, že jen díky   tomu, že ji výborně   napodobila ve svém videoklipu   Material Girl moje oblíbená   zpěvačka Madonna. Marylin je   Madonniným vzorem, byla   opravdu krásná a snad měla   žít v pozdější době. Do   té své se svou   "moderností" a   nekonvenčností ani příliš   nehodila. Je téměř   nepředstavitelné, že by   této krásné ženě bylo   již více než 80 let...