O rodičích a dětech

Je to jeden ze současně   lepších filmů . Když si to   vezmete co každej měsíc   přijde do kina   "šmejdů" a když   je z toho ještě 98 %   zahraničního brajglu je to   smutné . Buďme rádi za to   co máme

Otec, syn a vnuk
Velice příjemný film.   Doopravdy pohlazení po duši.   Josef Somr má snad po 40   letech opět hlavní roli.   Celý film je postaven na   konverzacích, filozofování,   životním bilancování.   Líbil se mi tento nádherný   a jemný humor vyplývající   ze životních zkušeností   hlavních hrdinů. Děj filmu   se v podstatě odehrává v   rozmezí jednoho slunného   dne. Nápadité jsou retro   odskoky do minulosti, kdy otec   se synem vzpomínají. Místem   společných procházek jsou   ulice, stezky, podchody v   hlavním městě Praze. Ze   záběrů téměř nepoznáte,   v jakém městě se film   odehrává. Filmaři si jistě   zcela cíleně vybírali   různá poetická zakoutí   pražských parků, pobřeží   Vltavy a železničních drah.

V celku velmi zajímaví a   dobrá režie se odrazila  
v dobrém na tom   to snímku. Skvělé je zde   obsazení a děj je moc dobrý   a po dlouhé době povedené   dílko .

Poněkud osobitá poetika   režiséra Vladimíra   Michálka mi zde padla celkem   do noty i když jsem se při   těch retrospektivách   chvílemi skoro ztrácel. Je   to velké herecké sólo pro   Josefa Somra a Davida   Novotného a ostatní jsou   víceméně stafáž. Při   této vycházkové road movie   děj i čas při sledování   pohodově a poklidně plynou.   Nevtíravě se tu střídají   veselé, smutné i groteskní   okamžiky a skoro pro   každého se tu NĚCO najde.   Je to určitě nadprůměrný   film a v kontextu naší   filmové tvorby nového   milénia je určitě hodně   světlým zjevem.

O rodičích a dětech
Dobrý český film, kde se mi   líbilo hlavně to, že   výborně vedený dialog mezi   otcem a synem je doplňován   pro lepší představu i   retrospektivními záběry.   Jak už to bývá, tak   některé historky byly docela   úsměvně, jiné byly zase   poněkud slabší.   Každopádně celý film   uteče v tak poklidném tempu,   že snad ani dějově ničím   nepřekvapí, na druhou stranu   ale působí hodně   neotřelým dojmem.

Mně se to celkem líbilo.   Nejvíc jsem se musel smát   při těch historkách ze   života, některý situace   byly naprosto typický pro   českou povahu ovlivněnou   přichozí svobodou po   komunismu a že vlastně s tou   svobodou nevíme jak naložit.

Zručná Michálkova režie,   stejně jako Štrbova kamera,   výtečné herecké výkony   Somra a Novotného... a   přesto tomu filmu něco   chybělo, abych mohl říct,   že byl výjimečný. Nebyl.   Byla to jen velmi zručně a   kvalitně odvedená   filmařina, skládanka   životních epizod tří   generací a zamyšlení nad   spletitostí vztahů, kterým   však jakoby schází   jakékoliv emoce.

Zklamání
Film, který opravdu stojí za   to nevidět! Naprosto nic   neříkající děj. Pokus o   hlubká zamyšení   vymykající se ději filmu.   Příšerná kamera a střih.   Velmi dlouhé nudné nic   neříkající konverzace,   které se jakoby snaží   vyplnit celých   neuvěřitelně nudných a   dlouhých 110 minut filmu. Co   dodat? Opradu tento film je   neuvěřitelným zážitkem,   ale pro mne bohužel   příšerným.