Kytice z tisíce a jedné noci

Snímek Kytice z tisíce a   jedné noci patří k dílům   jednoho z   nejkontroverznějších   italských režisérů. Vedle   mnohých explicitních scén,   které mohou pobuřovat má   úžasnou výpravu. Natáčelo   s v Orientu. V takových   státech jako je Jemen či   Irán. Dovolím si říci, že   se režisér pohádkami   orientu jen volně inspiroval.   Vytvořil pestrou paletu   osudů několika hrdinů.

Znovu už bych se na to   nepodíval, ale klasická   podívaná od tohoto   zvláštního režiséra.   Histricko - erotický film s   občasnými drsnými záběry,   který ale občas docela dost   nudí.

Završení trilogie nazvané   ´trilogie života´, což   jasně naznačuje, že to   není jen ucelený zábavný   aspekt filmu, ale že v tom je   také nějaká ta filozofie, v   tomto případě ve spojení s   mystikou. Specifikovalo se to   tak, aby se současný   konzumní divák dostal do   dávné minulosti, kdy lidské   tělo a lidské vztahy byly   ještě v daném realismu tak   nějak skutečné. Tak   skutečné, že se s celým   svým respektem dokáže   postavit právě proti   současné nereálnosti   konzumní společnosti.   Každá postava se prolíná s   mystickým odkazem na   literární dílo ´Tisíc a   jedna noc´ coby arabské   anonymní sbírky lidových   pohádek, představující   věrný obraz společenských   poměrů, mravů a zvyklostí   tehdejší doby. Poetika   příběhu zaznamenává   téměř nezvratný proces   ztráty kontaktu se   skutečným životem ve své   vážnosti. Sny a sexualita   jsou synonymem vyjádřením   sebe sama chápané v   širokém smyslu hledání v   neuvědomění smyslu života.   A jsme u jádra tématu. Smysl   života ve své nevinnosti.   Proto ta ohraničená   sexualita, která svým   vyobrazením vytváří   některými kritiky až   prohnaně erotickou oplzlost.   Dnes je to už zcela běžné,   ale ve své době byla nahota   ve filmu tabu. Obzvlášť,   když jsou u postav, tedy jak   u žen, tak i u mužů,   nasnímané také intimní   partie, jak se prezentuje v   tomto snímku. I tak je to   zpracováno s veškerou   opatrností, takže   překvapivě ani tehdejší   cenzoři nepovažovali   sexuální scény za   obscénní či morbidní.   Snímek je to spíše pro   náročného diváka, neboť,   byť to tak nevypadá, je   během sledování potřeba   také kapánek přemýšlel   kvůli správnému uchopení   celistvosti díla.

Báječné filmové   vypravěčství. Všechno   vypadá tak lehce - stačí   jen namířit kameru tam, tam   nebo tam a všude se odvíjí   nějaký podivuhodný   příběh. Pasolini potvrzuje   svůj talent velkého   filmaře.

Další italská bláznovina   od Pasoliniho, stejně   ztřeštěná jako ty   ostatní, hodně smíchu,   hodně satiry, ale bohužel   taky hodně perverze, ta už   mě začíná tak trochu   vadit, Pasoliny musel mýt   trochu jinou orientaci ale   nevím proč ji až tolik   prosazoval ve svých   filmech... Jinak ale   báječná pohodička a   skvěle zamotaný film, od   ostatních se liší tím, že   má o něco méně povídek   než jsem zvyklí, za to se   sebou všechny jaksi více   souvisí než v ostatních   filmech což beru jako plus,   prostě horkokrevnej film od   italů...