Společenství vlků

„To je vražda, napsala“ se zhoupnula v   křesle, poposunula si brýle na nose a přísně   se zadívala na vnučku: „Ti muži, ti   muži...“ Cynická pohádková babička pak   holčičku začala strašit srostlým obočím,   které nebohé dívence, nezkušené panně,   prozradí vlka ukrytého v tom chlapovi.   Vyprávěla jí o plachých, přesto však   krvelačných šelmách, majících podezřele   velké nejen ruce, uši a zuby, ale vlastně   úplně všechno. „A proč máš tak velký   ocas?“ diví se každá slušně vychovaná   Karkulka, když vidí vlka poprvé v akci. „To   abych tě lépe...“ Oops! Tak teď vážně.   Neil Jordan nás provází svým temně poučným,   až hororovým příběhem o tom, co vlastně vlci   chtějí od Červených Karkulek a kam to vede,   když nějaký vlk místo prostého sežrání   dívčiny i s jejím košíčkem (a věnečkem)   propadne jejímu kouzlu a ten vztah bere   skutečně vážně. Ostatní vlci z jeho smečky   ho opustí a on zůstane sám. Vystrašený vlk se   zlomenou tlapou, motající se po třech nohách   nebezpečně blízko plamenů rodinného krbu, až   mu jiskry lítají do kožichu a místností se   šíří puch pálících se chlupů (a zbytků   té paruky, co zůstala po sežrané babičce na   kraji ohniště). Zdálky je ještě slyšet vytí   vzdalující se smečky, která už je zase na   lovu, ale to vytí už je přehlušováno   vrzáním houpacího křesla, ve které se   kolébá vlkova Karkulka, dnes už babka se   stříbrnými vlasy a třemi bradami. A další   malé nevinné děvčátko s očima na vrch hlavy   poslouchá její strašidelný příběh o   vlcích, ukrývajících se v mužích a o tom,   kam to vede, když... Když si muž nedá pozor na   kočkovitou šelmu, ukrývající se ve všech   dívenkách. Ve všech, nejen v dívkách se   srostlým obočím! :-)

The Company of Wolves
Červená Karkula tak trochu jinak, musím   souhlasit, že tenhle snímek není pro každého,   ale spíše pro náročnějšího diváka.   Začátek filmu vypadal velmi dobře, film je   obohacen poměrně kvalitními triky na svou dobu   a opravdu to byla prvotřídní zábava, i když   zde bylo pár hluchých míst, myslím, že se to   dá odpustit, když se jedná o něco takového   jako je právě Společenství vlků. Já osobně   byla nadšená z Micha Bergese, škoda, že ho tam   nebylo o trochu víc. Ve filmu je hodně   depresivní hudba, která dodává na atmosféře.

Netradiční "Červená karkulka"
Měli jsme kdysi tenhle film nahraný na videu a s   bráchou jsme si ho často pouštěli a já se u   něj přestala bát snad až napotřetí.:-D   Opravdu to bylo dosti strachlivé a tajemné. V   noci se mi o tom pak kolikrát zdálo. Úžasná   atmosféra, po výtvarné stránce naprosto   unikátní film a nejen po té, škoda, že je ten   film nějak už zapomenutý.. Hodnotím 10/10.

Úžasně imaginativní film
Společenství vlků je skutečně prazvláštní   dílo a rozhodně není pro každého. Není to   horor v pravém slova smyslu a vlastně to ani   není film v pravém slova smyslu. Jde o spíše   jakési avantgardní, stěží uchopitelné   umělecké dílo, které si s divákem pohrává a   vyvolává v něm nejrůznější pocity. Postavy   jsou podružné, děj je podružný. Podobenství   příběhu o Červené Karkulce slouží jen jako   paleta pro rozmáchlé vizuální obrazy, které   diváka střídavě děsí, znechucují,   rozesmívají, šokují, ale ať už to či ono,   neustále ho nutí k přemýšlení a hlavně k   zapojování fantazie.
Fascinující scenérie   kloubící pohádkovou představivost s hororovou   mrazivou atmosférou - něco co se skutečně jen   tak nevidí. Naprosto unikátní filmové dílo.   Je nutné na něj koukat s otevřenou hlavou, bez   očekávání čehokoliv obvyklého a   oblíbeného, vnímat detaily a vstřebávat film   zcela pocitově. Doporučuji každému, kdo má   chuť na něco čistě uměleckého, velmi   netradičního a navíc s temnou atmosférou. U   mě za 10.

velmi povedené dílko jsem mile překvapen je to   velmi
pěkně natočené a i slušné   obsazení tohoto snímku je skvělé

Zaujimavy snimok,ten lepši čo sa tyka   vlkodlakov.Mňa zaujal svojim poňatim tematiky   vlkodlactva ako takeho. Velmi dobra vyprava do   europy v dobe,keď sa to tu vlkodlakmi len tak   hemžilo.Možem vrelo doporučiť na odlahčenie   horor,ktory poteši každeho.

Neil Jordan zde po evropsky vytváří svět, ve   kterém se fantasticky mísí kouzlo a hrůza. A   právě v tomto filmu Neil zavedl u filmových   dětí noci maskéry tolik oblíbené(zvláště   dnes) zářivě zelené/modré oči...

Hororová pohádka či pohádkový horor? Pro   diváka komplikovaný film. Má báječnou   výtvarnou stylizaci. Napínavý příběh o   dívce, která nosila červený pléd a tmavým   lesem šla za babičkou nesa v ruce košíček s   dobrou pálenkou a sladkým desertem. Už jako   malí jsme tento příběh slyšeli a jako velcí   máme možnost shlédnou jedno z jeho volných   zpracování. Film má své skandální stránky.   Je pln kvalitních triků a dokáže lehce   poděsit. Musím připomenout, že je spíše   vhodný pro náročnějšího diváka. Má   poněkud komplikovanější dějovou linii a   konzumenti komerčních filmů s laciným dějem   mohou být zklamaní.