Hraběnka

POZOR SPOILER!!!

Právě narozené holčičce Erzsébeth je přiřčen manžel Ferenc. Ona sama je od narození vychovávána k tvrdosti. Vzhledem k této „výchově“ třeba zahrabe do hlíny živé kuře. Pak se diví, že nevyrostlo. V pozdějším věku se spustí s poddaným, který je za to vpleten do kola a zabit. Později hraběnka hromadí majetek, a to velmi dobře. Tak dobře, že může půjčovat všem v okolí a dokonce i králi. Její manžel bojuje proti Turkům a ona sama založí nemocnici pro chudé. Ač protestantka, věří kacířským myšlenkám. A má důvěrnici Darvulii.

Ferenc přichází ke králi Matyáši žádat o výplatu za poslední rok válčení. Polovinu chce ve zlatě a polovinu v tolarech. Jenže se už nedočká, protože doma umírá. A tak hraběnka odjíždí i s dětmi do Vídně. Zde se velmi dobře baví a také jí zde nabízí sňatek Juraj Thurzo. Je však odmítnut. Zato na jednom plese pozná hraběnka jeho syna Istvána, se kterým se vyspí. Na jiném plese pozná hraběte Dominika Vizányho. Ten jí vypráví o tureckém zvyku pít lidskou krev, aby ten ,kdo ji pije, omládl. Juraj Thurza požaduje důkaz o Erzsébetině šílenství, o kterém se doslechl, a obstarat ho má Dominik. Ten k hraběnce přijíždí a nechá se od ní bičovat. Hraběnka začíná věřit, že stárne. Když jednou ztýrá služku a chce si z obličeje utřít její krev, zdá sejí, že se v zrcadle vidí mladší. Ona služka je panna, a proto je přivázána na židli a je jí pouštěno žilou. Hraběnka sama sebe utvrzuje, že právě krev ji dělá jinou, ale Darvulia jí to vyvrací. Proto je vyhozena. Erzsébeth zkouší nový stroj, jsou to pásy oceli a mezi nimi jiné s hřeby dovnitř. Tak oběť celá vykrvácí. V okolí hradu, kde hraběnka žije, je nalézána spousta mrtvol. Místní duchovní chce dalším obětem zabránit a vysílá posla ke králi. Aby nebylo mrtvých málo, zavraždí Dominik jednu prchající dívku. A na hrad jsou přiváděny i šlechtičny, náhodou i bývalá milenka Istvána Thurzy. Ihned je zabita a krev odchycena. Mezitím je u krále Matyáše (bratr Rudolfa II.) přednesena stížnost na hraběnku a je mu také naznačeno, že je čarodějnice a že když král potvrdí ortel, zmizí tak věřitel dluhu. Král tedy podepíše. Hraběnku zradí i děti, třesoucí se na majetek. A na hrad se blíží dva jezdci. Jeden z nich je István. Má nalézt důkazy vražd. Mají s hraběnkou pohovor, ve kterém si vyjasní falešný dopis a zmizení dopisů pravých. István chápe, že to vše udělal jeho otec. A tak v noci prohledá hrad a nalezne smrtící stroj. Hraběnka je zatčena. Pak probíhá soud s jejími pomocníky, popravy a ona sama končí jako zajatec ve svých komnatách.

Elisabeth Bathory byla bezpochyby výjimečnou ženou, protože její osud ani po stovkách let nedává lidem spát. Juraj Jakubisko je přesvědčen, že všichni ti, kteří ji označují za nejkrutější ženu v historii, nemají pravdu a natočil kvůli tomu i svoji verzi Bathory (2008), kde se hraběnka stala takřka nevinnou obětí nešťastných okolností. Francouzská herečka a režisérka Julie Delpy by svým filmem The Countess měla potěšit všechny ostatní, tedy příznivce krvavých historek o bezcitné upírce, která se kvůli kráse koupala v lidské krvi a nepohodlné sloužící odstraňovala jako na běžícím pásu, díky čemuž si vysloužila zápis v Guinessově knize rekordů.

Hraběnka Erzebet Bathory z jedné z nejmocnějších uherských rodin se jako devětatřicetiletá vdova zamiluje do jedenadvacetiletého šlechtice z nižšího rodu Istvána Thurzo. Jeho otec Georgy Thurzo, kterého Erzebet odmítla, syna násilím pošle pryč, a veden touhou zmocnit se hraběnčina obrovského majetku rozehraje hru plnou intrik a zrad; hraběnka se domnívá, že jí István zradil a hledá útěchu u úchylného masochisty Vizakny, nastrčeného Georgym Thurzem. Ten v ní provokuje její nejhorší pudy, a zoufalá žena postupně propadá šílenému bludu, že jí mizející mládí a uvadající krásu vrátí krev nevinných panen. Georgymu Thurzovi pak už jen stačí počkat na příhodný okamžik, a napovědět králi, že se může zbavit se mocné šlechtičny, která je jeho velkou věřitelkou. Hraběnka Bathoryová je odsouzena k pomalé smrti, zazděna v jedné z komnat svého hradu, Thurzo shrábne její majetek.

Zdroj: TV Barrandov

Príbeh o živote Alžbete Báthoryovej rozpráva Štefan Thurzo, ktorý ju poznal i tej z lepšej stránky.

Po prvý krát ho Alžbeta videla, keď ho krstili. Potom ich osud na skoro dva desaťročia rozdelil. Rodičia Báthoryovci ju vydali v 15 rokov za najbohatšieho grófa Uhorska Františka Nadasdyho, ktorý sa preslávil hrdinstvom proti Turkom. Nakoniec zomrel po dvoch desaťročiach manželstva. Nezachránila ho ani čarodejnica Darvulia. Alžbete po manželovi ostali tri deti a veľký majetok. Vo Viedni sa stretla s mladým Štefanom Thurzom, obaja sa do seba vášnivo zamilovali. To sa nepáčilo jeho otcovi Jurajovi. Pomocou intríg ich lásku rozdelil. Ani to nebol dôvod, aby sa Alžbeta z ľudskej bytosti začala meniť na krvavú grófku. To sa začala meniť až príchodom temného grófa Dominic Vizakna. Ten ju pomalinky začal zasväcovať do tajov krutosti. Najprv sa nechal bičovať /sadomaso/, potom ju naviedoL, aby smrťou potrestala starú ženu, ktorá jej skrížila cestu. Ukrutnosť začala naberať, po tom, čo ju slúžka nešťastnou náhodu hrebeňom zakvakala za vlasy. Slúžku kruto udrela.

Keď Bathoryová pred zrkadlom zbadala, že krv jej robí akosi dobré. Začala najprv nešťastnému dievčaťu púšťať žilou až kým nevykrvácalo. Potom už dievčatá začala rovno zabíjať. Hodinársky majster jej zostrojil železnú pannu na zabíjanie dievčat. Toto veľmi potešilo palatína Juraja Thurzu. Napokon on bol návodcom. Lebo Dominic Vizacna bol jeho človek. Poveril ho, aby v Alžbete vyvolal zlo. A tak mal zámienku zatknúť ju a zhabať jej majetok pre seba. Palatín Thurzo sa rozhodol poslať svojho syna Štefana do Čachtíc. Mal ju nachytať pri čine. Bathoryová mala ešte v sebe trocha ľudskosti. S naivitou nechala vpustiť svojho byvalého milenca na hrad. Ten, v noci vstal z postele a pustil vojakov. Urobil tak po tom, čo našiel telá zavraždených dievčat v podzemí hradu.

Prefíkaný palatín Thurzo ju neodsúdil za čarodejníctvo, lebo tak nechcel prísť o šancu získať veľké majetky.

Európa, začiatok 17. storočia. Grófka Erzsebet Bathory je považovaná za najmocnejšiu ženu v krajine. Je krásna, inteligentná a nechce akceptovať, že vláda vo svete je výsadou mužov. Pri jednej slávnosti sa zoznámi s mladým šľachticom Istvánom Thurzom. Obaja podľahnú vášnivej láske. Ich šťastie má však krátke trvanie. Gróf Thurzo, Istvánov otec, vymyslí konšpiračný plán, aby syn odmietol Erzsebet kvôli značnému vekovému rozdielu. Kvôli tomu si grófka vsugeruje bizarnú myšlienku, že panenská krv jej pomôže zachovať večnú mladosť. Nanešťastie, stále viac mladých žien prichádza o život...

Známa francúzska herečka a režisérka Julie Delpy sa dlho zaoberala sfilmovaním „známeho-neznámeho" príbehu Čachtickej panej. V porovnaní so spektakulárnou verziou Juraja Jakubiska zvolila iný pohľad, vcelku známy a konvenčný. Konfrontácia dvoch protikladných obrazových i myšlienkových koncepcií môže byť zaujímavá, hlavne pre slovenského diváka, pre ktorého je známy mýtus nepochybné príťažlivý...

ZDROJ: katalog 17.ArtFilmFestu 2009/68