Hraběnka

Hezká podívaná
Na rozdíl od většiny zde   komentujících musím říct,   že tohle zpracování od   Julie Delpy mi připadlo   nesrovnatelně lepší než   Jakubiskovo, přestože na   jeho filmu jsem byl dokonce v   kině, ale pokud bych neseděl   uprostřed, raději bych v   půlce odešel. Tento film   jsem viděl bohužel jen v   televizi a navíc s dabingem,   který každopádně kazil   dojem. Jakubiskovo   zpracování působilo spíš   jako parodie, které jsem ale   neměl náladu se smát,   protože od tématu jakým je   Čachtická paní bych   určitě nečekal všechny ty   legrácky v podobě   létajicích mnichů   zpodobněných šaškem   Polívkou a dalšími   postavičkami.
Naopak   zpracování od Julie Delpy   bylo určitě temnější,   obrazově i hudebně   zajímavější. To, že se   tam fabulovalo o tajné   lásce, která není   historicky ověřená, mi   připadlo určitě divácky   přijatelnější než parodie   Jakubiskova – a to nemluvím   o logičnosti příběhu –   Jakubisko, to byly v podstatě   videoklipy na téma Jakubisko   a jeho představa Bathory –   ovšem bez logické   návaznosti, zato xkrát   opakovaní některých   záběrů, ze kterých byl   evidentně narcisticky   fascinován, a tak je musel   vrazit do filmu ne jednou, ale   tucetkrát – směšné:   např. zakrvavená ruka   hraběnky.
Zatímco   „výklad“ možné   příčiny hraběnčiny   krutosti jak to podává tento   film byl pro mě   přijatelnější. Knížku   jsem taky četl, ale   vizuální stránku jsem si v   tomto filmu určitě užil   víc než při čtení knihy.   Lituji jen, že jsem film   nemohl vidět v originálním   zvuku. Nicméně znovu   upozorňuji, že i hudební   doprovod k filmu se mi velmi   líbil.

Ani Jakubisko ani tento film
Ani verze Jakubiska ani tento   film mne tak nezaujal jako   Nižnánského román. Když   slyším spojení Čachtická   paní, představuji si opravdu   krvavou hraběnku a to   nejlépe vystihuje právě   kniha a ani jeden film to   nevystihuje zrovna přesně.

Člověk se neubrání   srovnání s filmem Juraje   Jakubiska Bathory. A u mně   vítězí slovenský režisér   na celé čáře. Jeho film je   naplněný více napínavým   dějem a také humorem. Delpy   pojala svůj příběh o   krvelačné hraběnce komorně   a soustředí se na milostný   vztah Bathory a mladého   grófa Štefana Thurzy. Ten   tvoří polovinu filmu a   druhou snaha hraběnky   omládnout. S historickými   fakty Delpy nakládá ještě   volněji než Jakubisko, což   mi ale vadí nejméně.   William Hurt, opravdová   filmová star, se ve své roli   ztrácí. Připadá mi, že   roli přijal pouze z   kolegiality k známé   herečce.

Love story o hodné holce,   která se později věnobala   hygieně a údajně na to   zařvalo několik holek.   Koupelová pěna se z takové   každé holky vyždímala a   možná tak se přišlo na to,   že v každé z nich té krve   je tak cca 5 litrů.
A   nebo to všechno byly ve své   době Fake news a paní   hraběnka za to byla   ztrestána doživotním   uzavřeném v místnosti bez   oken a zrcadel.
Tenhle   film je spíše milostným   cajdáčkem, než hostorickým   thrillerem.

Len zo zvedavosti a kvôli   porovnaniu som si pozrel tento   film. Veril som, že francúzi   to spracujú oveľa lepšie,   keďže takmer všetky   historické filmy sa im   vydarili veľmi dobre. Avšak   bol som rovnako sklamaný ako   pri filme Báthory.
Ani   jeden z filmov sa mi   nepáčil. Môžem opäť len   potvrdiť, že knižné   spracovanie "Čachtická   pani" je o niekoľko   levelov vyššie.

Tak tenhle film mě celkem   zklamal, očekávála sem   úplně něco jiného. Úplně   rozdílný film od Bathory od   Jakubiska, ale ten mě taky   nějak nezaujal. Nevím proč   film nebyl zpracován podle   knižní předlohy, to bysme   se měli na co koukat

Porovnávala som tieto filmy.   Ten a Bathory od Jakubiska.   Jednoznačne bol lepšie   spracovaný od Jakubiska / i   ked postava hlavná bola   skreslená /.
Tento   film bol nudný.
V   tomto filme bola Bathoryová i   lesbička. Darvulia tu bola   mladá a tiež lesbička.   Darvulia tak ako v   Jakubiskovom filme bola   liečiteľka a nie zlá. Tu   Darvulia zomrela na chorobu,   kým v Jakubiskovom filme vo   väzení.
Postava   Juraja Thurzu tu bola   škaredá a stará, kým v   Jakubiskovom filme ho hral   priťažlivý Karel Roden. V   tomto filme má Juraj Thurzo i   syna ŠTefana, ktorý sa   zamiluje do Bathoryovej. On ju   tu zradí. Kým v Jakubiskovom   filme to urobia Alžbetiny   zaťovia. V tejto veci zrade,   mal Jakubisko pravdu. Alžbetu   Bathoryovú zradili jej   zaťovia, nie jej milenec.
V tomto filme Bathoryová   trávi drvivú väčšinu   svojho života v Cachticiach.   Ale ona žila striedavo na   svojich panstvách po celom   Uhorsku, kde vraždila   dievčatá.
A palatín   Juraj Thurzo nebol vdovec. Mal   manželku a najmenej 5 detí.  
V tomto filme bol   Bathoryovej milenec nejaký   Dominic Visacna? V   Jakubiskovom filme to bol   nadaný taliansky umelec, jej   životná láska. V   skutočnosti mala Bathorička   milenca, či milencov / kto   vie koho /.
V tomto   filme na konci Bathorička   hovorí, že ona spáchala v   porovnaní s mužmi menšie   zločiny než ona. Akoby bola   vražda desiatok dievčat v   poriadku. Bathorička zabúda   na skutočnosť, že je   masová sadistická vrahyna.  
Film je podľa môjho   názoru zmätočný. Na   začiatku rozpráva Stefan   Thurzo, že ženu ktorú   miloval, ohovorili. Stefan   Thurzo ju vykresľuje ako   ženu citlivú, dobrú a   zamilovanú, neschopnú   niekomu ublížiť. Potom sa   Stefan Thurzo vráti domov a   počúva chýry o tom, že   Bathoryová zabíja dievčatá   pre krv, ktorú pije. Otec   Thurzo ho pošle do Čachtic,   aby vpustil vojakov dnu. A   predtým než to Stefan   urobí, presvedčí sa o jej   zločinoch. Je to čestný   muž. Potom mne nie je jasné,   či si ten Stefan Thurzo /   rozprávač o Bathoryovej /   neodporuje.
Z   historického hľadiska bol   tento film pravdivý, než   Jakubiskov. V tomto filme   Bathoryová je zo začiatku   cítlivá dáma, o nič   krutešjia než iní   šľachtici. Jej rodičia   nechajú popraviť sedliaka,   len preto že ju miloval.
V tomto filme je dobre   spracovaný prechod od   normálnej ľudskej Alžbety   do jej zvrhlej podoby.   Alžbeta je vdova, má tri   deti, ktoré vychovavajú vo   Viedni. Po manželovej smrti   sa zamiluje do Stefana. Jej   neopätovaná láska jej   naruší jej psychickú   rovnováhu. Zo začiatku je z   toho chorá. Potom stretne   individum Visacnu, ktorý ju   zasvätí do tajov sadomaso a   pomalinky v nej prebúdza   zvrhlé a satanské chuťky.   Ked je Alžbeta takto   premenená, predsa čosi   cíti. Dievča, ktoré jej   doviedli, vyženie preč.   Nechce ho zabiť. Zo strachu o   svoju mladosť začína   dievčaťu nechať púšťať   žilu, až nakoniec vykrváca.   Potom už necháva chytať   dievčatá a zabíjať ich. To   sa deje postupne.
Dokonca i jej zločiny v   tomto filme sú zhodné so   skutočnosťou: nezabíja len   dievčatá, ale dokonca ich   mäso trhala svojími ústami.  
Francúzsky reziser tu   zrejme skopíroval i lásku   Thurzu k Bathoryovejl.   Jakubisko do scenára zahrnul   Juraja Thurzu do Bathoryovej.   A preto všetky tie intrigy a   zločiny páchal proti nej.   lebo ju nevedel dostať. Z   pomsty a lásky. Francúzsky   reziser to prevzal od   Jakubiska. No do scenára   zahrnul mladého Stefana   Thurzu. Lenže ten nezačal   robiť ingtrigy z nenaplnenej   lásky.
V skutočnosti   sa Alžbeta ku krutosti   naučila najmä od   čarodejnice Darvulie. A ani   jej manžel František   Nadaždy nebol žiadne   neviniatko. Ak bola Alžbeta   krutá od detstva. Tak sa tej   krutosti, lepšie povedané   sadickosti podučila od   manžela Nadaždyho. Ten ako   trest na slúžky použil,   zobrať nožík a prerezať im   miesto medzi prstami. A aj   mučiť nepriateľov.
Historická Bathoryová   bola   "dôveryhodná"osoba   . Bola praktická v   spravovaní majetku.   Zriadovala nejaké nemocnice.  
Zo začiatku zmizlo   jedno dievča, potom druhé. A   počet nezvestných dievčat   narástal. Najmä sa to   prevalilo, ked začali   miznúť šľachitcké dcéry.   To ani Alžbetina   "dobrá"povesť nič   nezmohla. Lebo kto ju poznal   bližšie, vedel aké je to   monštrum.

Hraběnka
Z historického hlediska   možná trochu přesnější,   než Bathory, ale taky je tam   spousta nesmyslů. Palatin   Thurzo byl o sedm let   mladší, než hraběnka, tedy   žádný stařec. Jeho syn,   jediný syn, se jmenoval   Imrich, ne Štefan a v roce   1610, kdy hraběnku odsoudili   k domácímu vězení, mu bylo   12 let, takže žádný   milenecký vztah se nekonal.   Thurzo netoužil po   hraběnčině majetku a taky z   něj nic nedostal, naopak,   tím, že ji odsoudil k   vězení a ne k popravě,   její majetek zachoval rodině   a zabránil obrovskému   skandálu. Nemám ani pocit,   že ji zradili zeťové,   protože napsala závěť a s   majetkem se naložilo tak, jak   si to přála. Většinu   zdědil syn Pavel, zbytek obě   dcery. Nikdy taky nebyla   obviněna, že se koupala v   krvi, nebo tu krev pila.   Všichni svědkové při   výslechu mluvili   "pouze" o mučení a   vraždění mladých dívek a   žen.

Na Jakubiskov film   nesiaha..ani z ďaleka......   Všedné spracovanie, ktoré   nemá šťavu. Do kina by som   na to nešiel.

Červená knihovna hadr.   Dialogy přesně na této   úrovni. Ale zase musím   uznat, že se mezi nimi občas   objeví i skvostná myšlenka.   Tempo vyprávění je dobré k   usnutí. Vizuálně je to   totálně mrtvé, scénář   prachbídný. Těžko   posoudit, ale já to podruhé   vidět nemusím a nechci. Pro   mne film k ničemu.   201501259059/9523