Domácí péče

Silně lidský a silně   citový příběh. Herci   skvělí, dějově   ucházející. Vlastně není   v podstatě co dodat. Není to   moje sorta, ale tohle musím   ocenit i kdybych nechtěl.   Super, jen škoda tej   slivovice na koncu, herdek.

Na prvotinu velmi slušné,   přitom však ve mne   zůstával pocit   nedopovězeného. Někdy na   krátkém prostoru jasné a   rychlé moudro, někdy zas jen   takové okousávání okolo,   ale to je samozřejmě jen   můj dojem. Sebeobětování   za každou cenu nefandím,   Alena Mihulová však byla   velmi dobrá a uvěřitelná,   takové lidské typy taky jsou   v hojném počtu mezi námi,   hořké, sladké, vtipné a   smutné momenty se střídají   a závěr je pro mě stejný,   ke kterému jsem se sama   musela dopracovat po mnoha   letech. Z loňské české   produkce vychází Domácí   péče jako nadprůměr i na   drobné nedostatky.

Obětavá sestra Vlasta pro   domácí péči a rakovina.   Uvědomování si podstatu   věci, sebe sama a přístupu.   Po velmi dlouhé době se   opět na plátnech kin   objevila stále půvabná   ´sestřička´ Alena   Mihulová, která jakoby   navazovala na svoji   nejslavnější roli. Zde   obchází starší nemocné   lidi a pomáhá jim jak jen   může. Přitom také vidí   jak na tom během léčby jsou   a tak když se sama dozví   krutou diagnozu, obrátí se   raději na lidové   léčitelství. Říkal jsem   si jak by si s takovým   tématem poradil Karel   Kachyňa, ale nutno uznat, že   debutant Slávek Horák to   pojal neméně dobře a dá se   říci, že vypadá na   Kachyňovo pokračovatele.   Vážnost situace, reakce a   pochopení okolí, mírný   humor na odlehčení,   tragédie života. Kombinace   zde pospojovaná je velice   zodpovědně a navzájem si   nerušící. Citliví film   který nejvíce pochopí lidé   v podobné či naprosto   stejné situaci. Za rok 2015   naprosto nejlepší reálný   český film.

Konečně po nějaké době   český film, který si   nehraje zálibně sám v   sobě, ale jde po příběhu a   dostává se k skutečnému   životu. Také díky   dokonalému výkonu Aleny   Mihulové, ale vlastně i   Polívky a dalších. Oceňuji   silné symbolické scény a   skvělé vypořádání se s   problematikou léčitelství.

Průměrná hořká komedie   sice občas vtipná scéna ale   jinak na vážné a smutné   téma a to když vám doktor   řekne za kolik to   máte.Herecké výkony v   pohodě za podívání to   stálo.

Hluboký příběh o nemoci a   umírání, proložený   inteligentním humorem.   Výborný výkon Aleny   Mihulové i Bolka Polívky.

Smutná
komedie,tak jak má být.Na   jedné straně se smějete,na   druhou si uvědomujete,jak je   život pomíjivý a   trpký.Parádní a pro mě   trochu i překvapující   výkon Aleny   Mihulové,ostatní zahráli   svůj standart.Takže film pro   pobavení,ale i k   zamyšlení.A poznámka pro   ženy,které také žijí s   takovým Láďou:kdyby jste   měli doma jen romantika,tak   Vám takový   "praktik" jako je on   a nebo i já budou chybět:-)

Ale ano, ocenění dostal film   zcela zaslouženě. Život   Vlasty (Alena Mihulová) plyne   rychle a stejně rychle plyne   i film. Nastavení a   zamyšlení na sebou není moc   času. Velmi civilní a tedy   uvěřitelné herecké   výkony, klaun Polívka   nestrhává pozornost na sebe,   naopak. Komedie to fakt není.   Kde výborná Alena Mihulová   celá léta byla? Povedený   film.

Pozor, obsahuje spoilery!
Protivně   sebedestruktivní ženská v   hlavní roli, okolo ní   jednorozměrné postavy,   jednoduché - až   "lidové" -   odpovědi na složité otázky   a utvrzování stereotypů   (EU, zdravotnictví, pražáci   atd.) a často čistě   účelové scény. Vrchol   všeho, když jde zkušený   borec a vinař hledat   zakopanou lahev slívky   krumpáčem, aby se pak   zhroutil z toho, že ji   prorazil. Neříkám, že   snímek neměl světlé   momenty (při závěrečném   pěveckém vystoupení Aleny   Mihulové mi běhal mráz po   zádech), ale stojí mě dost   sil pochopit, jak se Domácí   péče mohla dostat ve Varech   do hlavní soutěže a hlavně   jak mohla mít takový   úspěch u kriticky   smýšlejícího publika.

Silné téma, které znám   hned několikrát a z   několika úhlů pohledu. Fimu   se dá vytknout trochu   zdlouhavosti a trochu je   chaotický, ale možná to tam   patří. Zažil jsem   nesmírně hodné   sestřičky,tupé doktory,   které zajímají jen peníze   a kolik sajrajtu do člověka   nacpou je jim jedno, ale i   šamanky, které jen žvanily   a žvanily a co najednou se   životem, a kam se pak   člověk má obrátit o pomoc.   Tuhle bezradnost filmaři moc   vyjádřit nedokázali, ta je   ve skutečnosti nepopsatelně   strašná. Velké plus je   samozřejmě Alenka Mihulová,   ze které skutečná dobrota a   láska vyzařuje do všešch   stran. KOnečně máme také   zas jednou film, který není   dle vzoru fekalní kultury,   ale přeci jen zas hlavně   náš.

Domácí péče je film,   který řeší vážné   problémy - nevyléčitelné   nemoci a smrt. Bohužel ale   musím dát nízké   hodnocení, protože film na   mě působí amatérsky   natočený. Je šitý horkou   jehlou. Ocenit lze jedině   přirozený a velmi dobrý   herecký výkon Aleny   Mihulové.

Komedie, která není k zasmání
Zaznamenal jsem na tento film   několikero kladných   recenzí. A jelikož mám   slabost pro českou současnou   kinematografii, stáhl jsem si   ho a teď i pustil. Trochu   jsem očekával, že to bude   „další komedie s   Polívkou“. Byl jsem tedy   trochu překvapen. Bolek   Polívka je tu víceméně   kompars a film je daleko víc   hereckým koncertem Aleny   Mihulové. Navíc film není   až tak komedie, natož   nějaká „řachanda“. Je   to vlastně docela výrazně   hořkosmutný příběh. Ale   přestože je o smutných   věcech života, o stáří, o   nemohoucnosti, o tristní   situaci v české zdravotní   péči, tak jeho pohled na   toto téma, má pozitivní   nadhled. Takže vyznění   filmu je příjemné, ba   skoro, až happy endové,   přestože..., ...přestože   nakonec všichni umřem Dejve.

Co tohle mělo být? Tupá   bezduchá hloupost, která   není vůbec výpovědí o   tom, jak fungují zdravotní   sestry vykonávající   domácí péči, ale jedná se   o plytkou reklamu na   všelijakou sebranku   vydělávající na lidské   naivitě. Takových   pomatenců, kteří vytahují   z lidí prachy a říkají si   léčitelé, to by bylo. Á   propos - kombinace Mihulová a   Polívka, nic horšího už   asi fakt nebylo. Tohle se fakt   nedá ani dokoukat. Další   důkaz, kde se octnul českej   film...ano, přesně TAM!

Protože jsme měli doma na   péči dlouhá léta babičku,   tak jsem na film ze   zvědavosti šla. Já vím,   že je to taková hořká   komedie, ale ve skutečnosti   všechno vypadá trochu jinak.   Alena Mihulová ale hrála   dobře, vlastně jako jediná   z celého filmu se mi líbila.   Monotónní projev B. Polívky   patří asi spíš do   Dědictví, ale tady byl   úplně mimo. Poslední   výtka, proč jsem si film   tolik neužila, patří hodně   slabému postchynchronu,   který zněl dutě a   nepřirozeně.

více úrovní
Je to hodně moudrý film a   přitom veselý! Vůbec není   o umírání ale o životě.   Není důležitá kvantita   života ale jeho kvalita.   Umět prožívat radost a   potěšení v každém dnu.   Nezanedbatelným sdělením je   názorné zobrazení   nesmyslnost zdravotnického   systému, který většinou   moc nepomůže, ale ničí, co   ještě dobré zůstává. Ta   moudra zaznívají přímo ve   filmu. Hlavní hrdinka žila   sama pro sebe   kontraproduktivně, ale   odešla chápající a   smířená. Tohle medicína   neumí, zato jiné možnosti   to dovedou.
Vzkaz   režisérovi: Jste super   chlap. Věřím, že jste   točil o věcech, které   přijímáte a jste na ně   naladěný. Mějte se krásně   a točte takto skvělé filmy   dál!

Domácí péče - všední téma v nevšedním podání
Téma umírání na   nevyléčitelnou nemoc není   ve filmu ničím neobvyklým.   Zde je to ale nezvykle   okořeněno množstvím   malých (a povedených)   "gagů"   každodenního života a   podpořeno kvalitními   hereckými výkony nejen Aleny   Mihulové.