Dellamorte Dellamore

Dellamorte Dellamore - smrt láska
... je zvláštní, jak v italštině jsou si tato   dvě slova blízká

Horor, současně komedie a   drama - alespoň takhle se to uvádí v   informacích k filmu. Dost zvláštní snímek a   těžko zařaditelný do jakékoli žánrové   škatulky. V prvním sledu bych ho charakterizoval   jako bizarní, symbolický, zvráceně poetický i   erotický. Právě v symbolice i přes kýčovité   hororové scény (které spíš než ke strachu a   hrůze vedou spíše k úsměvu) lze hledat   určitou nevyřčenou otázku na hranici mezi   životem a smrtí. Oživlé zombie se sápou na   živé bytosti s tím, že chtějí jíst.   "Co je na tom špatného, že mě chtěl   jenom jíst?" říká zoufalá truchlící   matka na hrobě svého tragicky zemřelého syna   ve chvíli, kdy on povstane z mrtvých a hledá,   kým živoucím by se nasytil. Celým filmem se   kromě života a smrti prolíná také láska ve   všech jejích možných absurdních podobách.   Dellamorte Dellamore je dílo neotřelé,   zvláštní, nelaciné, mnohovrstevné, občas na   hranici normálnosti a šílenství. O   symbolickém poslání by se dalo asi hodně   diskutovat - buď jak buď, film stojí za   zkouknutí i za následnou debatu s přáteli u   piva, vína nebo "laku na rakev".

"Nejkrásnější živá žena, kterou jsem   kdy viděl..." pronese okouzleně Francesco   Dellamorte při pohledu na rajcovní, čerstvou   vdovu... mno, ne že by po její smrti nějak   prudce změnil názor... ale znáte to, kdo s   čím zachází... Poněkud cynická, hodně   morbidní, kapku perverzní a dost zábavná   zombie alegorie s přesahem pro zasvěcené, mezi   něž se nemohu úplně počítat, přesto se   určitě nejedná o promarněný čas.

Vizuálně dost zajímavé a tím nemyslím jen   druhotné pohlavní znaky. Dějově je to také   dobré, jen závěr se mi zdál zbytečně   složitý a zbytečně pomotaný. Je to dobrý   horor s komediálními prvky. Není špičkový,   ale své oblíbence si jistě najde.   2014101810030/10426

Cemetery Man je složitý a pro mysl diváka velmi   výživný film. Nabízí toho spoustu k vidění   i k přemýšlení. Řadí se k těm, které jedni   milují a druzí ani neví, o čem jsou. Není   jednoznačně srozumitelný, a tak asi ani určen   pro širokou masu.

Ááách...ten..."Soavi - znalý mág",   velice plodné italské hororové školy. Jsem   uhranutá tím místem "Buffalora",   dokáže navodit slastně dráždivý pocit,   fascinuje mě ponurý hřbitov za noci, přes den   téměř idilycký. -)) "Francesco   Dellamorte"...semknutý poutem věčným,   zadumán, vzápětí plný života posílá   "mrtvé" zpět kam patří, udivující   vážné hovory se "SMRTÍ"...i   okouzlení jedinou bytostí, tak žádoucí, je   totiž dokonalá..."ONA"...stále   vracející se. -)) "Gnaghi"...věrný   pomocník, nazývaný hlupákem(pozvracet   starostovu dceru,jak směšně stupidní), ale v   skrytu obohacený čímsi zprvu nedefinovatelným,   co ti ostatní nevidí, jeho jediný hřích   obžerství, je pro něj způsobem zapomnění,   útěk před zhoubou temnoty, která čiší z   každého koutu, stačí jen otevřít,   vstoupit...do mrazivé, obestřené pavučinami,   čpící zatuchlostí, přitom tak   lákající..."KOSTNICE"...ano...je to   tady, již navždy...lapena.

Úžásná kamera, ta upoutá velice brzy,   povedená hudba, bezva nejedna bizarní erotická   scéna, a taky realistická dopravní nehoda,   režisér se s tim ne*ral. Škoda že hlavní   téma není prostě originální ( i když jak se   to vezme, něco mezi Nocí oživlých mrtvol a   Sedmou pečetí:)

Komedie
Ze začátku jsem měl pocit, že jsem se vybral   špatně. Námět je opravdu hrozný, ale ve   druhé polovině filmu jsem se přesvědčil, že   když je výborná kamera, film je najednou   koukatelný a ani nelituju toho času. Navíc jsem   se i párkrát zasmál.
Film se odehrává   převážně na hřbitově, kde mladý hrobník se   svým pomocníkem likvidují oživlé mrtvoly.