5 pekelných mužů

Typický válečný příběh   o malé jednotce skládající   se tentokráte z pěti mužů   snažící se proniknout do   centra německého   velitelství avšak v   typickém italském   provedení. Nevím jestli by   bylo vhodné použít   přívlastek ´Spaghetti´,   ale je fakt, že motivů ze   Spaghetti westernů tu je   více než dost. A nejen to.   Dnešní divák to sice už   tolik nerozpozná, ale je tu i   spousta odkazů či citací na   různé snímky své doby. Asi   nejznámější je   ´Angelika´. Ano, zní to   podivně, ale je to tak. Jeden   záběr jakoby byl z Angeliky   přímo vystřižený. Který   to je? To bych už prozrazoval   moc. Dále je na příběhu   patrný ledabylý humor   známý spíše z francouzské   kinematografie. Takže co z   toho nakonec vzniklo?   Zajímavý snímek bohužel   velice těžko uchopitelný,   neboť dnešní divák má   ohromný problém pochopit   cíl tvůrců takového   ražení. Má se to brát   vážně nebo s odstupem, jde   o zábavu či komedii nebo se   to jen prostě nějak   nepovedlo? Každopádně   snímek značně zestárnul,   takže ony citace z různých   snímku už tolik nevyniknou a   tak mnohé scény již   vypadají nejen podivně, ale   i značně až amatérsky. Za   shlédnutí však ještě   stále stojí, už z principu   historie Itálie v době   války a jejího pohledu na   americkou armádu v 60.letech.

Tento italský film by spíše   měl být označen jako   dobrodružný. Ta válka je   jen jakousi kulisou k   nevěrohodnému příběhu.   Ač se filmu účastní i   hvězdy stříbrného plátna,   je to béčko. Kinski zde   hraje zase dalšího   záporňáka a taky tak   nakonec skončí. Napřed si   však užije.

Obával jsem se nudné   podívané ale film mě docela   překvapil. Nejedná se o   žádný trhák ale rozhodně   se jedná o snímek, který   dokáže zabavit. Ústřední   pětičlenná parta je   sestavená ze samých   sympaťáků Klaus Kinski jako   jako německý kapitán taky   docela ujde. A navíc   závěrečná přestřelka dá   vzpomenout na tupé   bezmozkové akčňáky 70. a   80. let a ty já rád.

Celkem souhlasím s   komentářem od Faye, snad   bych dodal, že jde o slabší   odvar filmu Tucet špinavců a   pod. Ale to už je pro   italské   "válečné" filmy   konce minulého století dost   typické. Snad jenom Klaus   Kinski stojí za zhlédnutí v   tomto filmu.

Parta pěti pekelných mužů   s trampolínou ( a ta   trampolína je snad jediná   originální věc v tomhle   filmečku) poskakuje po   Itálii, aby vybrala   skopčákům sejf. A jelikož   Němci jsou naštěstí (   naštěstí pro těch 5   cirkusáků) úplně   pitomoučcí a naprosto   neškodní ... „Hej,   knedlíci ! Buďte hodný,   hodný „ …. mohou naši   udatní amíci hrdě nosit na   nepřátelském území i   svoji uniformu :-))).
P.S. V hlavičce filmu   bych žánr válečný spíš   nahradila slůvkem parodie.

Talianska paródia , veselohra   ? Pripomína mi to sovietske   filmy z mojich študentských   čias keď dvaja mužíci   vystrieľali zo skrýše v   kukurici celú nemeckú   divíziu.Ešteže tvorcova sú   odborníci - talianska armáda   bola jednou " z   najstatočnejších " ,   vyprášili ich ešte aj málo   ozbrojení domorodci z   Abesínie (Etiópia)

Dlouho jsem přemýšlel, kdy   jsem naposledy vidě něco tak   naivně přitroublého.   Zkrátka je to jedeno z   béček, které wsi   přivlastnilo válečnou   story. Ztracený čas se   jmenuje Five for Hell.

z italských válečných   archivů byla vyjmuta   příhoda, kdy se pětice   vojáků snaží dostat k   ceným informacím z plánu   "k", jenž jsou   uloženy v sejfu nacistické   vily Verde; stručný nástin   děje, na jehož základě   vzniknul koncem 6o. let film 5   pekelných mužů. Prostinký,   ale skutečný námět z   historie filmaři však na   filmovém pásu zcela   promrhali. určitě zajímavý   příběh ale autoři   převedli v nezáživné   snímání pětice vojáků   tak, že diváka zaujmou snad   pouze scény s použitím   minitrampoliny. Protože   hudebním motivem   zmiňovaného vojenského   kvinteta je jakási variace na   cirkusovou znělku, je   výsledný efekt v   konkrétních scénách zcela   opačný. Film 5 pekelných   mužů, postrádá pekelný   spád a pokus o záchranu   činí posledních zhruba 3o   minut, kdy kinski coby hlavní   fašoun nechá popravit ženu   s níž strávil celou noc,   protože mu asi dojde, že je   špionka, i když to si musí   divák domyslet sám; a kdy   většina hlavních hrdinů za   svůj úkol zaplatí životem.

Hloupoučké, naivní,   dětské. Chvílemi jsem měl   pocit, že sleduji komedii   nebo parodii. Ale zase musím   přiznat, že to mělo švih a   o akce není nouze. Mimo to se   ale také na diváka valí   nesmysl za nesmyslem. Ale   protože jsem se bavil,   nedávám nulu i když vím,   že snímek již podruhé   nevyhledám. Tak to dopadne,   když člověk zahne   oblíbenému žánru. 31102010