Vyšší princip

Vrchní komisař gestapa v   podání herce Hannjo Hasse by   mě pasoval do filmu Atentát   jako Reinhard Heydrich.Byl mu   víc podobný.

VRAŽDA NA TYRANU NENÍ ZLOČINEM
Bohužel velmi rychle jsme   zapomněli na morální   principy, které z nás tehdy   dělaly silný národ s   národní hrdostí jak ukazuje   tento film o zbabělém   vraždění dětí   fašistickými tyrany   založený na skutečné   události.Takových   sklutečných příběhů o   vraždění a mučení dětí   jsou z války tisíce. Ačkoli   je to starší velmi kvalitní   film a tím pádem se obejde   bez morbidních krvelačných   scén je i tak plný napětí   a při uvědomění si, že je   to skutečný příběh pak   závěr vyvolává přímo   mrazení v zádech. Postava   profesora v podání pana   Smolíka v sobě nese   poselství národní hrdosti,   která už dnes neexistuje.   Dost bych si přál vědět co   by pan Smolík řekl na   dnešní "vyšší   principy" A nejsem si   jistý zda film při dnešním   otřesném překrucování   dějin kdy se z fašistů   dělají chudáčci a z   Hitlera málem osvoboditel   neskončí někde v nějakém   hlubokém trezoru.

Jedním z námětů filmu je i   historie Gymnázia v Roudnici   nad Labem, kde bylo přímo ve   třídě zatčeno později   umučeno 9 studentů.   http://old.gym-rce.cz/o_skole_   historie.html ,   http://skolakemvprotektoratu.p   amatnik-terezin.cz/index.php/1   07-uilit-a-jine/perzekuce-mlad   ee/1067-odkaz-1-p571

Jeden z nejlepších českých   válečných filmů. Podobně   jako třeba i v případě   Sequensova Atentátu, se ani   tady do filmu příliš   nepromítla doba, ve které   byl film natočen.

vynikající film,musíte   ovšem skousnout jeho   stáří. jeden z mnoha filmu   který se zabývá jedním z   mindráků tohoto národa.

"..vražda na tyranu není zločinem."
Neúspěšný student v   posledním ročníku gymnázia   není připuštěn k   maturitě, a proto se pomstí   tím, že skupinu tří   spolužáků, kteří se   podílejí na nevinném   žertu, udá v červnu 1942   Gestapu (tajná státní   policie nacistického   Německa). Děj je zfilmován   na základě skutečných   událostí s dob Protektorátu   Čech a Moravy, když byl na   Reinharda Tristana Eugena   Heydricha, zastupujícího   říšského protektora,   spáchán atentát v květnu   1942. Film vyznívá pravdivě   smutně. Výběr herců,   skvělá režie a kamera spolu   s hudebním podbarvením   ztvárňují přesvědčivou   autentičnost této těžké   doby.

Film, který je o obyčejných   lidech ve zlé době. Po   atentátu na Heydricha se   život změnil v jeden velký   strach a hrdinství nabývá   jiný rozměr. Advokát Skála   má strach o sebe a svoji   rodinu, možná je zbabělec,   ale jak to posoudit. Naivní   profesor Málek se svými   citáty má odvahu, ale jeho   akademický rozhovor s   velitelem gestapa je jen   zdvořilostní. Poprava tří   studentů v něm přece jen   vzbouří malou   revoltu...vražda na   tyranu,není vraždou. Musím   se zmínit o nejhnusnější   postavě němčináře   Richtera, protože její   takzvaná loajalita je   zrádcovská. Vynikající   drama!

Solidní zvoleným tématem a   hereckými výkony, velmi   působivé zakončení, ale   přeci jen rok 1960 je tu   znát, pro mně chvílemi moc   pomalé a trošku upovídané.

Zbabělost českého národa
Film opět vykresluje   zbabělou povahu českého   národa. Studenti namalují   oslí uši říšskému   protektorovi a přes   intervence některých   profesorů se hrozně diví,   že je gestapo zatkne a   popraví. V Jugoslávii, či   Polsku by tito samí studenti   odkráglovali místního   velitele gestapa a pak by   jejich poprava měla nějaký   smysl-oko za oko, zub za zub.   Ale Češi jsou samá sranda,   grilovat, chlastat pivo,   švejkovat......a když   náhodou narazí, tak se   hrozně diví....

Snímek naprosto autenticky   přenáší tíhu a atmosféru   dnů, které následovaly po   antentátu na RH. Nic   dalšího nemá smysl   komentovat. Pro mne se jedná   o dílo, které v dějinách   české kinematografie jen   těžko hledá konkurenci.

Po atentátu na Heydricha   stačila Němcům maličkost,   aby popravovali. Tři studenti   gymnázia se stali obětí   této zvůle, podle povídky   J.Drdy natočil tohle   vynikající dílo režisér   Krejčík a bohužel tenhle   film je často opomíjen při   výročí této události -   stejné jako Atentát. O   třídu lepší než všechny   moderní verze.

Tento film mě jedním slovem   uchvátil.Surovost filmu by se   dala krájet,skvělé herecké   obsazení.Velmi se mi líbil   František Smolík v roli   profesora Málka.V závěru   filmu jsem měl co dělat   abych neuronil slzu.Velmi   kvalitní snímek

Čím víc filmů   pojednávajících o   událostech během   "protektorátní   éry" vidím, tím víc   si říkám, že nejlépe   pomáhá dokreslit tehdejší   atmosféru černobílé   provedení.

Film sice není přímo   podle samotné povídky,   spíše bych to viděla tak,   že je "na motivy".   Základní myšlenka,   obsažená v povídce, ale   zůstává - "Z hlediska   vyššího principu mravního   vražda na tyranu není   zločinem!"

A dovolím si jen ocitovat   závěrečnou pasáž z   povídky, která na mě   zanechala hluboký dojem,   stejně jako stejná scéna z   filmu:

„Také   já... schvaluji atentát na   Heydricha!“

Cítil, že bylo vyřčeno   všecko. Obrátil se proto ke   katedře, usedl a začal   zapisovat do třídní knihy.   Ale sotva se dotkl perem   stránky, ozval se z lavic   povědomý hluk. Vyšší   princip zvedl pomalu oči ke   své třídě. Dvacet   septimánů stálo před ním   v pozoru, se zdviženými   hlavami, s očima planoucíma.

Film, ktorý musí každého   upútať. Mimoriadne hodnotný   film z obdobia II. svetovej   vojny, keď bol spáchaný   atentát na Heydricha.   Podrobne popisuje ako fungoval   fašizmus v praxi. S ľudmi sa   zaobchádzalo ako so zvermi.   Bezprávie, bezcitnosť,   arogancia, pomstychtivosť a   bezohľadnosť, skrátka   desivá atmosféra strachu.   Napriek krutému deju je   nutné vyzdvihnúť famózne   výkony najmä Františka   Smolíka, Ivana Mistríka a   Jany Brejchovej. Tento film by   mali povinne premietať v   školách, na výstrahu, aby   mladá generácia nikdy   nezabudla, čo znamenal   fašizmus.

Je to nepopiratelně kvalitní   film "o něčem", se   školou jsme na něm byli v   kině a vzdor pubertě si z   něj asi každý z nás něco   odnesl, ale dívat se na něj   při každé repríze při   významných výročích fakt   nemusím...

Klasické dílo. Jak   literární, tak i filmové.   Je to jeden z filmů, který   navodil takovou atmosféru   protektorátu, až jsem měl   pokaždé při jeho   sledování pocit, že v něm   jsem a žiji. Profesora   Matulku měl původně hrát   Jindřich Plachta a film se   měl natáčet už někdy na   počátku padesátých let.   Film se natáčel až o deset   let později a roli profesora   latiny vytvočil František   Smolík. Samotný film patří   do Zlatého fondu   československé   kinematografie.

Tento válečný thriller, kde   se neválčí, je atmosféra o   to děsivější. Vynikající   ztvárnění, herecké výkony   jsou ztrhující a myšlenka,   že příběh je podle   skutečných událostí,   ikdyž film je trošku   upraven, i po každém   sledování jde mráz po   zádech...

Vyšší princip
Jana Drdu moc rád nemám. Co   si budeme nalhávat, byl to   komunista jako vyšitý.   Přesto má ale něco do sebe.   Ve své době psal to, co   lidé chtěli číst.   "Němá barikáda"   (též zfilmována, jeho díla   se prostě straně líbila. A   přitom taková blbost,   mladík, jak jinak než z   dělnicé třídy, vezme   poprvé v životě bazuku a   sestřelí tank), sbírka   povídek sepsána těsně po   válce (1946) byla hitem. Jak   už pro čtenáře, tak   později i pro rudou   vládu.
Vyšší   princip je jedna z povídek   Němé barikády. A přesto   že celá je pouze na   několika málo stranách,   filmařům se z ní povedlo   vytvořit velmi obstojný   celovečerák. Patos s   dělnickou třídou, s   odsuzováním buržoazní   třídy, to si prostě   odpustit samozřejmě nemohli   (rok výroby, hlavně tedy   DOBA výroby je opravdu   znát). Naštěstí to vše   neubírá zas tolik na   kvalitě a v globálu můžeme   pak s klidným svědomím   zařadit Vyšší princip do   Zlatého fondu české   kinematografie. A to nejen pro   skvělý výkon Františka   Smolíka. Toto dojemné drama   z druhé světové války   táhne i v dnešní době...

K tomuto filmu nemám slov.   Zachycuje dobu Heydrichiády   bez přiklašlování.
Jsem ráda, že jsem měla   možnost ho vidět.

Bez pochyby nejlepší snímek   z dob Heidrichiády v podání   bezkonkurenčního režiséra   Jiřího Krejčíka. Skvělé   herecké výkony (Jana   Brejchová, Ivan Mistrík),   které byly přesvědčivé. I   v dnešní době dokáže film   navodit hlubší myšlenky a   donutí diváka nad věcí   alespoň trochhu uvažovat.   Další důkaz toho, že   totalata, režim, nadvláda,   je odporná věc.

Docela pekny film.
A   pekna role Frantiska Smolika.

ten to film je TOP10 skvěle   zvolené téma a skvěle  
natočeno a   herecké obsazení je též   skvělé

Tento film právem patří do   Zlatého fondu naší   kinematografie.Příběh o   lidské zradě ,závisti a   morálce člověka z období   heydrichiády je velice   smutný ale pravdivý.Velmi   vysoká herecká úroveň s   řadou kvalitních   aktérů,výborná řežie na   tuto dobu/1960/.Po shlédnutí   zjistíte,že se stejnými   vlastnostmi některých lidí   se setkáváte i v dnešní   době.Takže stále   aktuální.....

Atmosféra protektorátu je   opravdu vynikající téměř   po celou dobu filmu, chvílemi   mi bylo dokonce mírně   fyzicky špatně. Naprosto mi   ale nesedí manipulativní   styl režie, nedokázala na   mě přenést v   nejvypjatějších momentech   emoce postav a věřit jim -   kvůli své přílišné   agresivitě a slzoproudosti.   Vygradovalo to v závěrečné   části filmu, kdy jsem se   téměř modlil, aby už   skončil, nebo přijdou   další trapné chvíle. Mnoho   dobrého je tímto zbytečně   pohřbeno, raději bych   uvítal nějaký   decentnější konec. Také   neocením chvílemi až   přespřílišnou   schematičnost. Nevyrovnaná   je rovněž úroveň herců -   což bylo to poslední, čeho   bych se bál - zatímco   Smolík a většina   profesorského sboru jsou   dobří, civilové a studenti   jsou o poznání horší,   naprosto nepřesvědčiví.

Smutný příběh o studentech   a profesorech za doby   nastolení Heydrichiády.   Studenti musí na smrt pro   malou recesi, pro hloupost   svého zaslepeného   spolužáka a nepomůže   vůbec nic, nic nezachrání   život nevinných hochů na   začátku života.
To   i profesora, který je tělem   i duší humanista donutí   změnit svůj názor a uznat,   že někdy je nutno se   postavit zlu a bojovat s   ním.
Krásný,   dojímavý, ale velmi   drastický a smutný   příběh, a horší na něm   je to, že je pravdivý, to mu   dodává hrůznosti

Tak o tomto filmu jsem vůbec   nevěděl...až do dne kdy   jsem ho viděl ve škole v   hodině českého jazyka a   hned mě dostal.
Výborný a mrazivý   příběh.

Film se silným příběhem,o   lidské zradě a podlosti,v   čase 2.světové války,kdy   si nikdo nemohl být jistý   svým osudem,natož tak   životem.Skvělý snímek.

Kdysi to byl povinný film pro   školáky (taky jsem musel   jít) a to z něj dělalo   něco nechtěného, ale   opravdu nádherný film.

Herecký koncert Františka Smolíka.
Další z řady nesmrtelných   českých filmů, hluboce   lidských i krutě   otevřených ve výpovědi,   jak hrozná věc je válka a   kterak zasáhne do   bezstarostného života   prostého člověka, v tomto   případě mladých studentů,   jimž byl vymezen na základě   lidské zrady tragický osud.   Povídka vznikla na základě   skutečné události, která   se stala v příbramském   gymnáziu. Jan Drda ji   přepracoval do krátké   povídky, z níž filmoví   scénáristé udělali   rozsáhlý film. Vůbec však   nevadí, že oproti   původnímu textu je film   rozvedený do osudů několika   postav. Naopak - původní   povídka by ve zfilmovaném   provedení působila příliš   stroze a jakýmsi holým   dojmem. Filmový scénář se   zaměřil na niterné   prožitky zúčastněných,   odhaluje nám bezcitnost a   krutost třídního zrádce,   zbabělost Janina otce a   tragické utnutí klíčící   lásky Jany a studenta   Ryšánka...ano, nesmím   zapomenout na osobnost pana   profesora, který je mistrně   představován Františkem   Smolíkem, je přesně tím   Vyšším principem, kterého   měl Jan Drda na mysli při   psaní povídky. Není nic   pravdivějšího nežli ona   pověstná pravda,   že..."vražda na tyranu   není zločinem!" Na   základě jednoho z   předchozích příspěvků   bych ještě ráda dodala k   osobě autora - ano, Jan Drda   byl komunista, ale on sám   zakusil útlak ze strany   těch, k nimž příslušel,   vyslovil se pro nesouhlas se   sovětskými vojsky a tím nad   sebou podepsal ortel   zavržení. Jeho dílo, které   zanechal, je hodnotné a má v   naší literatuře své   místo. Svůj věčný sen   spí na dobříšském   hřbitově.

Mrazivý film, ktery i pres   svou stisnenost dokaze   zatlacit do sedacky a zadrzet   az do konce filmu. Tak to je.

Komunistický škvár
Jan Drda byl komunista a   přestože byla ke   zfilmování vybrána   (pomineme-li Němou barikádu)   nejméně ideově zatížená   povídka, beztak je výsledný   efekt slabý.
Postavy   se chovají iracionálně,   zatčení studenti se   nepokusí o žádný fyzický   odpor, neřkuli o útěk, jdou   jako ovce na porážku,   závěrečný doják o tom,   jak zabijí i matku, je   prostě pitomost na efekt.
Chcete li kvalitní film z   2. světové, zkuste   Schindlerův seznam.

Brutálně syrový český   film, z období heydrichiády,   o době která obnažovala   lidskou morálku, kdy   malicherná nenávist   zabíjela a pravda byla   smrtelným proviněním. V   této atmosféře strachu se   našel jediný člověk,   který se odvážil zeptat se   proč a pokusil se zachránit   ty, za které cítil   zodpovědnost.

Silný dramatiský příběh z   války, v hlavní roli   fantastiský Franta Smolík.   Při ději jsem cítil, že   jsem přímo v tom filmu.   Prostě něco úžasného.

Krásný a krutý film, který   ukazuje, jak i v té   nejhorší době, kdy by měli   lidé stát při sobě, se   najde někdo, kdo zradí   přátelství, důvěru,   ukazuje na to, že vlastně   nikomu nelze věřit. Přesto   jsou lidé, kteří odvážně   hájí bezpráví a řeknou   svůj názor, i když vědí,   že je to může stát život.   Kdo neviděl, určitě by   vidět měl.

Skvělí výkon Fantiška   Smolíka v roli profesora   Málka v době pro náš   národ nejhorší.