FDb.cz - filmová databáze

Přišel jsem o 3 hodiny svého   života, které jsem mohl   strávit něčím smysluplnějším,   např. koukáním do zdi. Bohužel   ty 3 hodiny mi už nikdo nikdy   nevrátí.

Vrah sedící v cele smti ve   washingtonské státní věznici   odpočítává už jen hodiny   zbývající do jeho popravy. Než   ale zemře chce se pomstít   foreznímu psychiatrovi a   univerzitnímu profesorovi   Jacku Grammovi, který ho   pomohl usvědčit z brutální   vraždy. Ten se při jednom   telefonátu dozvídá od   neznámého hlasu, že už mu   zbývá jen 88 minut života.   Závod s časem začíná.

Klutovní klasika. Skepticizmus   Scullyové, naprosto   odzbrojující Mulderův smysl   pro humor a k tomu pár záhad a   máte celkem povedený seriál.   Jak už to tak bývá, v seriálu   se střídají horší díly s těmi   lepšími, avšak celkově se dá   říct, že se jedná o jedno z   nejlepších sci-fi. Doporučuji   každému, kdo si myslí, že   PRAVDA JE TAM NĚKDE VENKU.

Bitva o výběžek, jak se jí   také říká, vás zavede do   mrazivé zimy roku 1944, kdy   Němci stojí vstříc   nevyhnutelné porážce.   Američané se pokouší vyhnat   Němce z Belgie a pomalu přejít   do Holandska a poté vpadnout   do Německa. Porážka Německa je   již opravdu jen otázkou času.   Němci se však ještě nevzdávají   a nadechují se k polsední   mohutné ofenzivě na západní   frontě. Toto přes tři hodiny   trvající válečné drama poměrně   realisticky ukazuje začátek   poslední fáze druhé světové   války v Evropě; dočasný ústup   amerických jednotek, zmatek za   frontovou linií způsobený   infiltrací německých agentů v   uniformách MP, zoufalá německá   snaha zmocnit se zásob s   pohonými hmotami Američanů...

Opravdu povedený britský   historický snímek, který   popisuje britskou královskou   posádku v Jižní Africe na   konci 19. století v bojích   proti válečníkům z místního   kmene Zulu. Přibližně 130   britských vojáků se brání   proti jasné přesile 4000   válečníků, a přesto dokážou   zvítězit s minimálními   ztrátami. Film je natočen   podle skutečné historické   události. Přidejte si k tomu   ještě excelujícího Michaela   Caina a máte film, který   opravdu stojí za to vidět.

Give me what I want and I'll go away!
Když jsem se jednoho zimního   večera hrozodl, že se na film   konečně podívám, trochu jsem   se bál, že to bude zase nějaký   podprůměrný rádoby   "horor". Nicméně   Stephen King, to už něco   znamená, ne? Taky že jo. Tento   více než 4 hodinový trhák mě   naprosto uchvátil. Chvílemi   jsem dokonce i bál a když já   se bojím u hororu, tak už to   něco znamená. Děj filmu se   odehrává v 80. letech v jednom   malém zapadákově v americkém   sátě Maine. Do jinak   poklidného města, kde se každý   z každým zná a kde panuje   přátelská atmosféra, jednoho   dne dorazí cizinec André   Linoge, patrně z Francie.   Tento záhadý muž na sebe hned   upozorní vraždou místní   stařenky svou vycházkovou holí   s vlčí hlavou. Z místa činu,   ale neuteče, jak by asi bylo   obvyklé, nýbrž si dá horký čaj   a počká na policii. Místní   policsta Mike Anderson, který   ve městě vlastní i obchod s   potravinami, se však po   upozornění jednoho místního   obyvatele a následně i   starosty Robbieho Bealse   (Jeffrey DeMunn), vydává do   onoho domu, zatknout vraha.   Vrah je převezen na místní   improvizovanou policejní   stanici zrovna v době, kdy se   město připravuje na obrovskou   sněhovou bouři. Tajemný   cizinec navíc vyděsí obyvatele   tím, že několika z nich řekne,   o mnoha špatnostech z jejich   skoro už zapomenuté minulosti.   Z mnoha obyvatel, včetně   samotného starosty Bealse a   policisty Andersona, se tak   stávají podvodníci,   cizoložníci a lháři. V této   době ve městě dochází také k   několika dalším vraždám a   sebevraždám, kdy oběť nebo   vrah napíší na zeď krví nápis:   "Dejte mi, co chci a já   odejdu", což velmi často   opakuje i zadržený cizinec.   Nikdo však neví, co tím myslí.   Postupně začnou mizet i   někteří obyvatelé. V druhé   polovině filmu se lidé   dozvídají, co cizinec   požaduje, ale zdráhají se mu   to vydat. Cizinec je nakonec   přesvědčí, když slíbí, že   potom z města odejde. A tak se   nakonec i stane, jenže život   ve městě už není takový, jaký   býval. Policista Mike Anderson   opustí svou ženu a odjíždí   autem z Maine až na západní   pobřeží do slunné Kaliforie,   aby zde začal nový život,   avšak ani zde ještě není všem   pekvapením konec. Závěr filmu   je poměrně nečekaný, trochu   děsivý a hlavně smutný. Musím   říct, že film se mi opravdu   líbil a pokud chcete vědět, o   co zmiňovanému cizinci šlo, na   film se určitě podívejte!   Stojí to opravdu za to. Nemůžu   dát jinak než devět...,   vlastně pardon deset   hvězdiček.

Velmi slušná americká   gangsterka s Jamesem Cagneyem   a Humphreyem Bogartem v hlavní   roli, která pojednává o   prohibici v USA ve 20. a z   kraje 30. let. Na podobných   starých filmech je nádherné   to, že byly natáčeny v době,   kdy se jejich děj odehrával, a   proto dokáží poměrně přesně   zachytit atmosféru té doby.

Prohibice v USA už dávno   skončila a tak je teď na čase   vymyslet nový způsob jak dál   vydělávat a bohatnout. Ano,   řeč je o hazardu. No a tak   vzniklo Las Vegas. Toto drama   popisuje životopis gangstera z   konce slavné éry prohibice,   Benjamina "Bugsyho"   Siegela, který v polovině 40.   let vymyslel způsob, jak dál   vydělávat potom, co zlaté časy   v New Yorku a Chicagu   skončily. Jedná se o perfektně   zpracované drama z prostředí   organizovaného zločinu v USA.

Stará dobrá klasika z   prostředí amerického jihu nás   zavede do 70. let do doby, kdy   se v jednom malém městečku v   Alabamě odehrává válka mezi   členy Ku-Klux-Klanu a místní   černošskou komunitou. Jedná se   o zajímavý pohled na   problematiku rasizmu v té   době. Jedna z věcí, které mě   přinutily se na film podívat,   bylo i hvězdné obsazení v čele   s Lee Marvinem. Musím říct, že   jsem rozhodně nelitoval.

Nemůžu si pomoct. Dalton se na   tu roli prostě hodí. Tohle je,   řekl bych, jedna z   nejpovedenějších Bondovek.   Sice mi tam trochu neseděl ten   až příliš milostný vztah.   Nicméně film je plný akčních i   vtipných scén. Hrozně se mi   například líbilo, jak rakouští   pohraničníci koukali, když   Bond a jeho nová přítelkyně,   utíkající z Československa,   podjížděli hraniční závoru do   Rakouska, přehodili přes ní   cello a oznámili, že nemají   nic k proclení.

Silné, velice depresivní,   psychologické drama   odehrávající se v Anglii v 2.   polovině 20. století. Richard   Burton coby nebezpečný   šílenec, který dokáže pouhou   myšlenkou přivolat katastrofu   obřích rozměrů a proti němu   dva policisté Michael Caine a   Lino Ventura, kteří se ho   snaží za každou cenu včas   zastavit. Napínavé a   strhující.

Dvanáct porotců, kteří mají v   civilním životě nejrůznější   povolání, a kteří mají zcela   odlišné charaktery, rozhoduje   o vině v případě mladíka,   který byl postaven před soud   za vraždu a hrozí mu, že   skončí na elektrickém křesle.   Zpočátku jsou snad všichni v   soudní síni přesvědčeni o jeho   vině, ale dost možná, že se   všichni mýlí. Jedná se o   výborné justiční drama, které   se téměř celé odehrává v jedné   místnosti, a tím je naprosto   unikátní. Tím ale neztrácí na   své dokonalosti, spíše naopak.   Tvůrci filmu dokázali, že   výborné obsazení (jednoho   porotce si zahrál i Jiří   Voskovec), vynikající hudba a   dobře napsané dialogy mohou   stačit k natočení úspěšného   filmu. Snímek byl navíc   natočen v 50. letech a možná   právě to mu dodává tu skvělou   a nepopsatelnou atmosféru.   Nemůžu jinak než za 10.

Film nás dostává do doby těsně   po válce, kdy se v   Československu připravuje   proces se státním tajemníkem   za dob protektorátu K. H.   Frankem. Jelikož se nikdo   nechce ujmout jeho obhajoby,   vybírá advokátní komora svého   obětního beránka a tím je   doktor práv Kamil Resler. Ten   se tomu však už od začátku   brání, protože si tím jednou   pro vždy zničí pověst a   kariéru a bude nadále žít s   nálepkou kolaboranta. Film je   to pěkný, ale přecejen bych   vytknul dvě věci. Za prvé mohl   být delší a za druhé mohl   ukazovat trochu více ze   samotného procesu.

Vcelku vydařený, poutavý   příběh ze starého dobrého   amerického jihu. V jedné z   hlavních rolí naprosto   excelující Gene Hackman, coby   agent FBI bojující na straně   dobra a pár vesnických   policistů a obyvatel,   nacházejících se na opačné   straně. Mezi nimi pár   afroameričanů žijících ve   státě Mississippi, kteří se   stávají terčem rasistických   útoků, ze strany svých   spoluobčanů. Každému, komu se   líbil například Člen klanu,   vřele doporučuji film   shlédnout; jedná se trochu   jiný pohled na problematiku   rasizmu.

I don't want to be buried in a pet sematary...
...I don't want to live my   life again

Tak   takhle nějak by měl vypadat   slušný horor. Musím říct, že   jsem se chvílemi docela bál,   což je u dnešních hororů   hotová vzácnost. Nevím, co mě   děsilo víc, jestli legenda o   starém Mikmackém pohřebišti,   kocour nebo malý oživlý   spratek přeřezávající   achillovku skalpelem.

Vynikající satirický seriál z   prostředí britské politické   scény. Jeden trošku naivní   ministr vlády Jejího   Veličenstva, ctihodný James   Hacker, potom tajemník   ministra Sir Humphrey Appelby,   mistr v mlžení, profesor   intrik a vynikající   manipulátor. Dále je tu vtipný   a veselý stálý tajemník   ministerstva pro   administrativní záležitosti   Bernard Wooley, který rád   vnáší do konverzace zmatek a   neustále někoho nemístně   opravuje. Pro milovníky   jemného, suchého, kousavého   britského humoru: Určitě se na   to podívejte, stojí to za to.

Neméně povedené pokračování   sitcomu Jistě, pane ministře.   Na scéně je opět naše slavná   trojka komediantů. Nemůžu   jinak, než za 10.

Vynikající britsko-americký   válečný film. Skupinka pěti   britských a jednoho amerického   vojáka, kterou vedou Richard   Burton a Clint Eastwood   dostane za úkol proniknout v   přestrojení za nacisty do   ostře střeženého orlího hnízda   Schlöss adler, kde mají za   úkol zachránit zajatého   amerického generála Carnabyho.   Když jsou však všichni kromě   majora Smitha a poručíka   Schaffera zajati a oba hlavní   hrdinové se dostávají do   samotného zámku, zjišťujeme,   že hlavní hrdinové mají zcela   jiný úkol než zachraňovat   amerického generála - odhalit   německé špiony v řadách MI6.

Kult
Poprvé jsem film viděl, když   mi bylo asi 13 let a musím   přiznat, že do té doby a možná   ani potom jsem neviděl něco   tak úžasného jako je Kmotr.   Film pojednává o osudech New   Yorské mafiánské rodiny   Corleone, která v New Yorku ve   40. letech soupeří s dalšími 4   rodinami o moc. Později se   toto soupeření zvrhne v pravou   mafiánskou válku. Tuhle   kulovní gangsterku jsem viděl   už snad 100x a vždycky se rád   podívám znovu.

Kult
Celá série Kmotr je vysoce   nadprůměrná záležitost, ale   jak už to bývá, nejlepší je   stejně vždycky jednička. Druhý   díl vypráví příběh Vita   Corleona, malého sicilského   emigranta, který začátkem 20.   století uprchne ze Sicílie do   Ameriky, protože mu doma hrozí   smrt. V Americe se z Vita   Corleona stává mafiánský boss.   Druhá dějová linie nám pro   změnu přibližuje aktivity   mafiánské rodiny Corleone v   současnosti (asi v 60. - 70.   letech) v Nevadě, kde   provozuje kasino a řadu   dalších ne úplně legálních   činností. Rozhodně doporučuji!

Kult
Do třetice všeho nejlepšího.   Don Michael Corleone, ketrý se   po smrti svého otce Vita   dostal na pomyslný trůn a stal   se tak hlavou rodiny, se   pokouší zlegalizovat všechny   rodinné obchody a jednou pro   vždy tak opustit podsvětí.   Jenže to s sebou nese řadu   potíží. Navíc ale zjistíme,   stejně jako hlavní hrdina, že   minulosti se prostě utéct   nedá. Nakonec se příběh vrací   zpátky na Sicílii, kde před 70   lety začal a kde posléze   zlomený Don Corleone umírá.

Výborný americký sitcom z   prostředí Války v Koreji.   Personál americké polní   nemocnice M*A*S*H* 4077 v   akci. Máme tu párek povedených   kapitánů, 2 puntičkářské a   problematické majory, jednoho   srandovního plukovníka a   spoustu poddůstojníků, mezi   nimiž vyniká hlavně Radar   O'Reilly, který si svou   přezdívku získal tím, že   dokáže předvídat, co se v   nejbližší době stane; a potom   nesmíme zapomenout na   desátníka Maxe Klingera, který   rád nosí večerní saténové   šaty. V průběhu seriálu   několik postav odejde a   několik jich zase přijde, ale   pořád se drží určitá   rovnováha.

Docela pěkný válečný film   ukazující závěrečnou fázi 2.   světové války. Američané se   snaží dobýt jediný most přest   Rýn, který ještě stojí, most u   Remagenu. Hitler vydá příkaz   most zničit, protože jeho   obsazení Američany by   urychlilo postup spojeneckých   armád na Berlín. Důstojník,   který dostane demolici na   starost ho odmítá strhnout,   protože by tím odřízl   ústupovou cestu německým   jednotkám na druhé straně   řeky. Film se natáčel částečně   v Českoslovesnku, a to v době   srpnové okupace. Ve filmu   hrají i čeští herci.

Obyčejný chlapík Ed Crane   pracuje coby holič a žije se   svou ženou v jižní Kalifornii   naprosto obyčejný a ničím   nezajímavý život. Vše se však   změní v okamžiku, kdy je jeho   žena obviněna z vraždy. Celý   film má velice pomalý průběh,   ale konec byl, alespoň pro mě,   dost nečekaný.

Tento den je opravdu velmi   dlouhý, něco přes 3 hodiny.   Nicméně je to jeden z opravdu   dobrých válečných filmů s   naprosto skvělým obsazením;   John Wayne, Bourvil, Sean   Connery, Richard Burton, Henry   Fonda a další. Tento film   ukazuje, a to se mi velmi   líbí, přípravy na invazi v   Normandii nejen z britského a   amerického pohledu, ale také z   pohledu Němců a francouzských   odbojářů. Němcům je naprosto   jasné, že spojenci chystají   invazi, jen nevědí, kdy ani   kde k ní dojde. Generál   Rommel, vrchní velitel   Normandského valu,   předpokládá, že operace se   uskuteční až mnohem později, a   to díky velmi špatnému počasí.   Skoro měl pravdu, protože   spojenci opravdu vážně   uvažovali o odkladu invaze.   Nicméně invaze přichází, a to   pro Němce ve velmi nevhodnou   dobu, když je Rommel a řada   dalších vyšších německých   důstojníků na dovolené.

Je i horší úděl než smrt.
Na podobných filmech se mi   líbí ta jejich jedinečná   hororová atmosféra; ta byla u   filma ještě umocněna tím, že   snímek byl natočen černobíle.   Je fakt, že z filmaři si tady   se spousou věcí hlavu příliš   nelámali, ale na to, jak nízký   to mělo rozpočet, musím říct,   že se jim povedlo natočit   kultovní trhák. Jenom mě,   jakožto milovníka zombie   hororů, trochu iritovaly   kostýmy a primitivní efekty ve   filmu; na druhou stranu,   leccos by člověk dovedl i   odpustit s ohledem na stáří   filmu.

Nejedná se o vůbec špatný   remake. Oproti původnímu filmu   je tady dost znát, že film byl   natočen v jiné době. Vezměte   si už tu úvodní scénu na   hřbitově. Ten první zombík   vypadá asi jako můj odraz v   zrcadle každé ráno, těsně   potom, co vstanu. Masky a   kostýmy jsou perfektní. Do   toho všeho nebojácná a sexy   Patricia Tallman, která zde v   roli Barbary dostala trochu   víc prostoru než předtím její   předchůdkyně Judith O'Dea.   Nezklamal mě ani Cooper, je to   ještě možná větší hajzl než v   původním filmu. Konec filmu je   taky docela zajímavý, přestože   byl trochu pozměněn. Ale   přesně jak to má u takového   správného hororu být, žádný   happy-end.

První část filmu, odehrávající   se ve výcvikovém táboře na   Paris Islandu byla poměrně   zdlouhavá a chvílemi nudná.   Jinak ale naprosto skvělý   výkon zde podal R. Lee Ermey,   který si zahrál uřvaného   seržanta. Když se naši nováčci   konečně objevili v dresech   námořní pěchoty ve Vietnamu,   začalo pomalu přituhovat a   film nabíral obrátky. Nejlepší   byla ale stejně závěrečná   půlhodinka filmu.

Hodně jsem nad svým hodnocením   přemýšlel. Došel jsem k   závěru, že se jedná o nejlépe   zpracovaný film o   heydrichiádě. Sice i tady to   mohlo být o chlup lepší, ale   film mě rozhodně nezkalamal. S   přihlédnutím k výběru obsazení   dávám 8 hvězdiček.

Rozhodně nejde o špatný film,   právě naopak. Film se mi líbil   a myslím, že patří k nejlepším   válečným filmům, natočených   poslední dobou. Jediné, co se   mi trochu nelíbilo, bylo   líčení Hitlera, coby ve své   podstatě dobráka, který to   všechno myslel s každým dobře,   ale dopadlo to špatně. To, že   ho vykreslili jako zlomeného a   unaveného chudáka, budiž.   Nemůžu jinak než za 9.