Broučci [TV seriál]

Vzpomínám si, že broučci   byly jedna z mých prvních   knížek. Televizní loutková   podoba se mi taky vždycky moc   líbila. Beru ji jako   nostalgii, vzpomínku na   dětsví. A hlas Karla Högera   je nezaměnitelný. A nevím   proč, ale místy mi pohádka   přijde i lehce bizarní:)

A bylo jaro.Všechno   kvetlo,ale pravšechno...a   plejáda krásných českých   hlasů .Tenhle byl první a i   když byl ČB,stejně byl   nejlepší a krásně laskavý   jako Janinka.

Kouzelný svět Broučků
Tenhle seriál, přestože je   "jen" černobílý,   má svoje jiskrné do tmy   louky zářící kouzlo.   Myslím, že je lepší než   broučkovské pozdější   zpracování. Poctivá   filmařina, povedené loutky a   do detailu udělaná krajina   ze skutečných trav a toho   "co les a příroda   dá". Příběhy   broučků jsou i veselé i   smutné tak jak to v   přírodě i v životě   chodí. Výborné jsou hlasy   vypravěčů. Nedávno ho   dávali na ČT ku   příležitosti výročí 60   let České televize, takže   svoji nepopiratelnou filmovou   i historickou hodnotu seriál   má.

Pokud jste   ho ještě neviděli, vřele   doporučuji ke zhlédnutí.

Každý máme na filmy jiný   názor. Mě se tato pohádka   líbila v tom, jak byla   výborně animovaná a také   měla vynikající příběh,   ale nelíbil se mi tam   Zlatohlávek. V pohádkách (a   zvláště v těch   animovaných) by měly být   postavy kladné. Tudíž   nechápu, proč hrál   Zlatohlávek takového   zrádce. A taky mě tam   zamrzelo to, jak klučina   přizabil Broučka.

Musím dát za pravdu   některým předchozím   komentářům, které   poukazují na to že tato   pohádka pro úplně   nejmenší asi není. S tím   souhlasím. Osobně bych ji   spíše doporučil už   školním dětem kolem druhé   až třetí třídy. Na děti   předškolního věku to   může působit trochu   depresivně. A ono to i   trošku depresivnější je.   Působí to na mně tak nějak   smutně, melancholicky.
Určitě jde o pěknou   pohádku, ale jak říkám,   spíš pro odrostlejší   děti.

Musím přiznat, že neustále   se modlící a polívčičku   papající Broučci mě nikdy   moc nebavili - ani jako   knížka, ani jako televizní   večerníček. V TV to bylo   ještě navíc umocněné   tím, že loutkové filmy jsem   také zrovna 2x nemusela.   Dodnes bych na prstech   spočítala ty, co se mi   opravdu líbí - leda snad   Švejk.

Přiklonila bych se ke komentáři lynn...
...Broučci jsou sice klasika   a nic proti nim v globálu   nemám, ale...jak už   správně napsala lynn - je v   nich cosi nedětského, není   to taková ta typická   pohádka, na kterou by se   dítě těšilo a   bezstarostně si ji   vychutnalo. Knihu jsem byla   schopná přečíst až někdy   v jedenácti letech.   Broučkové žijící a   chovající se jako lidé jsou   podle mě záležitostí   spíše pro starší děti,   pro ty nejmenší tam toho moc   nevidím, je to příliš   vážné, složité...Jedná   se samozřejmě o   karafiátovskou klasiku, ale z   těch našich animovaných   projektů není nad veselého   a jemného Krtečka:-)

Měla to být sice pohádka   pro děti, ale jako dítě   jsem z tohoto večerníčku   měla silně depresivní   pocity. A ani dnes netoužím   po dalším shlédnutí tohoto   filmu.