Ztracený víkend

Ako si spraviť krásny víkend
Nezainteresovaným to príde   možno ako sci-fi, ale   bohužiaľ takáto je často   realita. Krásne pomalý pád.   Schovávanie fľašiek kade   tade, všade zákaz   nalievania, zháňanie   drobných a ak nič z toho nie   je, tak sa chodí ako bludná   duša a premýšľa sa, čo   kde zohnať. Iná možnosť   neexistuje. Kradnutie 10   dolárovky od dámy, aby mal   na útratu, keď treba predať   písací stroj, len všetko je   zatvorené. Nočná mora   každého alkoholika. Po   kolapse sa dostáva na   záchytku a tam to je   bezkonkurenčne vrchol filmu,   ako ten chlapík dostáva   delirium tremens. Dosť   realistický príbeh ako sa   dá stratiť víkend pitím.   Alebo skôr sebazničením

Musím ještě něco psát,   když už to všechno napsala   mat.ilda níže?
Za mě   tedy jen to, že si budu   dlouho pamatovat depresivní   soundtrack, myš ve zdi a že   bych to na místě Donovy   snoubenky dávno vzdala.

Jó, barmani vyslechnou tolik   románů, co kdejaké   nakladatelství nestačí   vydat za celý rok, chyba, že   ač je každý z nich   originál, stejná romantická   zápletka dvou hlavních osob   (vypravěče a lahve) a ve   většině případů i   stejný konec, se časem mohou   stát poněkud nezáživnými.   I Don Birnam se pouští do   vyprávění, když už   nemůže psát - o tom, jak   vyměnil víkend s milujícím   bratrem, svou láskou a šanci   na opuštění uzavřeného   kruhu, jehož je zajatcem, za   starou dobrou párty o třech   kumpánech - Dona opilce, Dona   spisovatele a levné   režné... A Billy Wilder nám   jeho příběh vybavil   obrazem, doplnil kvílivým   zvukem hry na pilu a obsadil   výborným Rayem Millandem,   který k večeru s alkoholem   přistupuje jako k noci s   vytouženou milenkou a jeho   šťastný úsměv z   vlastnictví plné lahve   předčí i ten dětský,   štědrovečerní... Pravda,   bylo by lepší, kdyby si v   okamžicích pohnutí herci   nepomáhali trháním hlavy a   dialogy nevedli tolik   divadelnicky (čestnou   výjimkou je skvělý   ošetřovatel Bim), i tak se   toto drinking drama může   směle rovnat těm dnešním,   co chytnou a nepustí až do   typického - The End...

Skvělé drama, které ve své   době mělo stejně výbušný   potenciál jako dnes   Trainspoting. Ani se nechce   věřit, že je starý více   než 60 let. Skvěle zahrané,   vynikající byla i režie a   kamera. No a jedna hvězdička   dolů za ten závěr, ten je   jako facka.

Solidni snimek. Ke konci   zobrazene delirium tremens je   dobrym varovanim kazdeho, kdo   nedokaze poznat, kdy ma dost.

Ožranov som nikdy nemal rád,   tu je jeden z dôvodov, prečo   tomu tak je. Nie sú hodní   žiadnej ľutosti, iba   opovrženia. Inak obdivujem   trpezlivosť priateľky   hlavnej postavy, samozrejme   pôsobí nereálne.

Poněkud přemrštěné drama   o zápase s   nejrozšířenější   společensky přijatelnou   drogou by snad bylo skvělou   varovnou a očišťující   tragédií, kdyby se hlavní   antihrdina nakonec přece jen   zastřelil. Ale protože se tu   zjevila všemocná láska v   podobě divadelního boha na   mašině (což bylo mimochodem   předvídatelné už od   samého začátku), bylo   tímto zázračným happy   endem všechno dobré na tomto   filmu definitivně pokaženo.   Konec špatný, všechno   špatné. V tomto případě   však: konec dobrý - všechno   špatné.