Nebezpečná metoda

Šlápnutí vedle
Nebezpečná metoda je jeden z těch filmů,   který sice naťukne téma, které je zajímavé,   ale zůstane jen u toho naťuknutí. Což v   případě příběhu Spielrein, Freuda a Junga je   stěží odpustitelné. Celé vyprávění   vyžaduje aspoň základní povědomí o   problematice - paradoxně ne ale o samotné   psychoanalýze jako spíš o historii vzájemného   vztahu a útržků ze životních osudů tří   psychoanalytiků. Film se psychoanalýzy sice sem   tam dotkne ale činí tak buď příliš   účelově, jednoduše (vykreslení   počátečního vztahu mezi Jungem a Spielrein)   anebo příliš násilně a prvoplánově   (některé dialogy Freuda s Jungem a Spielrein).   Režisérovi se navíc nepodařilo   "oprostit" od divadla (řada scén má   vyloženě divadelní postupy), přitom ale   nedokázal využít jeho potenciál, takže   většina emotivních scén vyznívá silně mimo.   Ze scén, ze kterých mohl film oproti divadlu   těžit, se nevytěžilo nic. Výsledkem je   jakási mozaika, která je vztahově plochá. Je   paradoxní, že film o legendách psychiatrie a   psychologie nemá vlastně moc prokreslené   chraktery, má těžko uvěřitelné emoce i   odtažitost.Škoda pro tvůrce i diváky, ti   první měli zřejmě Oskarové ambice , my   ostatní jsme (naivně)čekali dramatický   neřku-li až thrillerový příběh.

Skvělé obsazení a neskutečná Keira Knigthley   v příběhu z doby vznikající kontroverzní   metody psychoanalýzy. Osobně bych uvítal víc   filosofie, víc jiskření mezi Freudem a Jungem.

V tomto snímku se sešlo od všeho trochu, tak   jsem měla v hlavě kolotoč a chvíli mi trvalo,   než jsem našla jakous takous stabilitu v tom kdo   je kdo. Nezávidění hodná role byla pro Keiru   Knightley pořádný oříšek a konec filmu je   spíš bez konce. Ale zajímavé téma a otázka   problému zvaného přenos mezi pacientem a   lékařem dělají film docela atraktivním.

Nevím, jestli to bylo tím, že jsem si poprvé   pustil film v originále bez titulků nebo tím,   že mi spolubydlící sbalil po 10 minutách   repráček a já všichni najednou začali   šeptat, ale prostě mě to nebavilo. Řada   dějových linek, vy nevíte, jakou dřív   sledovat, tlachání pro ty, kteří nefandí   psychoanalýze, o ničem a slabý herecký výkon   Keiry. Snad za ty její líbezná prsa zavírám   obě oči a dávám 6*.

"Never pass an oasis without stopping to   drink"...a tak se Cronenberg vzdal   svéráznosti a místo toho nám naservíroval   nudné, vybledlé, nicneříkající,   šablonovité drama s těžce přehrávající   rytířkou v hlavní roli. Hell yeah.

Je to měkké a splihlé.
Jako reklama na doutníky působivé, jako   výukové video psychoanalýzy je to měkké a   povislé, řekl bych přímo hanebně ochablé.   Nudný retro výlet do hlubin lidské mysli.   Hledání svatého grálu psychoanalýzy v   některém z tělních otvorů. Ve světě podle   Freuda je totiž vše jasné jako facka. Války se   nevedou o ropu, náboženské rozpory či jen tak   z plezíru, kvůli zbytnělému egu, ale o   strategické zásoby rákosek, vibrátorů a   gigantických rolí toaletního papíru. Já si   však dovolím Freudovi oponovat slovy doktora   Junga: „Ve vesmíru přece musí být víc než   jeden ústřední bod.“

I když   například představa naší galaxie, Mléčné   dráhy, ve tvaru dámského přirození, ta není   úplně marná. Jak do jejího středu letí v   raketoplánu nadržení psychoanalytici, řeší   problémy technického rázu s defekací ve stavu   beztíže, a doufají, že je navigace zavede k   vytouženému cíli a ne někam do prdele (pardon   :-) Hodnocení herců: Vicent Cassel tam   má jen štěk, ale nemá zábrany - má koule.   Viggo Mortensen – má vizi. Michael Fassbender   – má problémy. S bigamií a bohužel i s   hereckým výkonem. Keira Knightley – to je   chodící problém. Ale za tu vykloubenou sanici   bych jí bez problémů dal Oscara. Nebo   Oscarem... A na holou!

Poučné - jen jako sugestivní placebo efekt pro   všechny, kdo si pamatují své sny a pro léčbu   duše mají v zásobě dostatek sexuálních   deviací i odvahy je použít, a taky riskantní -   pro osoby s uvolněnou sanicí, ostatní mohou   nadále setrvat v nevědomí.

What the hell was that?
Bohužel při tomhle filmu jsem se nudila ještě   víc, než kdysi na přednáškách na katedře   psychologie. Nevadil ani tak obsah, jako spíš   forma, např. nekonečné a otravné dopisování   obou hlavních protagonistů. Manifestace   hysterické poruchy v podání K. Knightley   připomínala spíš posednutí ďáblem, místo   terapie na ni měli zavolat šikovného exorcistu.   Možná si nejužší realizační tým mohl   nejdřív přečíst Základy psychopatologie   (podotýkám, že jsem v psychiatrické léčebně   strávila docela hodně času, tak vím, o čem   mluvím).

No teda nic moc, od tohoto snímku jsem čekal   daleko více. Keira svoji roli zahrála opravdu   bravurně. Ale to je tak vše. 6/10

Tak toto je velmi hořké zklamání... názorná   ukázka zcela promarněného materiálu.   Cronenberg měl k dispozici Fassbendera, Keiru a   Vigga a vzniklo z toho tohle?! 100 minut nudy,   kterou občas prosvítila zajímavá myšlenka by   Freud? A Dangerous Method je docela drsná ťafka   filmovému fanouškovi.