Značka: Na dožití [TV inscenace]

Až na tu závěrečnou hádku   to vcelku ušlo. Herci se   snažili, ale z toho už více   asi vyrazit nešlo. Při   některých scénách jsem se   královsky bavil.

hořká komedie se silným   sociálním podtextem   natočená h. bočanem pod   názvem značka: na dožití   těží z reálné   socialistické skutečnosti   nedostatku bytů v době   končího komusnimu. silné   herecké obsazení dává   příběhu k námětové   stránce další rozměr a v   sehranosti jednotlivých   postav ční nejsilnější   dojem z filmu značka: na   dožití. kuriozní na snímku   je i jeho poněkud nadčasové   poslání, s nímž autoři v   době vzniku určitě   nepočítali; včetně   atmosféry duchu tehdejší   doby. ačkoliv máme dnes   bytů poměrně dostatečné   množství, jsou cenově pro   většinu lidí zcela   nepřijatelné a tak otázka   bydlení v mnohých rodinách   zůstává neměnná i se   stejnými problémy jako před   těmi dvaceti lety. natolik ke   kladům původního   televizního filmu, které ale   nedokáží vyrovnat omezené   technické možnosti svého   výrobního procesu, čímž   hlavně davové scény   vyznívají asynchronně a   uměle, jak je tomu v   sekvencích svatby nebo scén   z nádraží. I přes tyto   nedostatky lze snímek   Značka: Na dožití zařadit   mezi nejlepší díla ve   střední kinematografické   třídě.

Je hodně poznat, že v roce   1989 už cenzura nefungovala   jak by měla a tak mohl Rudla   Hrušínský utrousit   poznámku, že "Rusáci   musí vždycky vyhrát."   Ono by se v tom našlo víc   narážek, ale Hynek Bočan   film pojal jako komediální   drama s koncem, který jsem   rozhodně nečekal. Rudla   každopádně kraluje,   přestože jeho role není   velká. Tady je vidět ten   rozdíl mezi ním a jeho synem   Janem, který tam hraje   postavu Honzy a je v podstatě   furt stejnej v každé roli.   Tento film je odkazem své   doby a hlavně má v sobě   poselství o životě, je v   něm cítit humor se smutkem   zároveň. Život v plné   parádě a Hynek Bočan stále   ještě v tvůrčím období.