Značka: Na dožití [TV inscenace]

Je hodně poznat, že v roce 1989 už cenzura   nefungovala jak by měla a tak mohl Rudla   Hrušínský utrousit poznámku, že "Rusáci   musí vždycky vyhrát." Ono by se v tom   našlo víc narážek, ale Hynek Bočan film pojal   jako komediální drama s koncem, který jsem   rozhodně nečekal. Rudla každopádně kraluje,   přestože jeho role není velká. Tady je vidět   ten rozdíl mezi ním a jeho synem Janem, který   tam hraje postavu Honzy a je v podstatě furt   stejnej v každé roli. Tento film je odkazem své   doby a hlavně má v sobě poselství o životě,   je v něm cítit humor se smutkem zároveň.   Život v plné parádě a Hynek Bočan stále   ještě v tvůrčím období.

Až na tu závěrečnou hádku to vcelku ušlo.   Herci se snažili, ale z toho už více asi   vyrazit nešlo. Při některých scénách jsem se   královsky bavil.

hořká komedie se silným sociálním podtextem   natočená h. bočanem pod názvem značka: na   dožití těží z reálné socialistické   skutečnosti nedostatku bytů v době končího   komusnimu. silné herecké obsazení dává   příběhu k námětové stránce další rozměr   a v sehranosti jednotlivých postav ční   nejsilnější dojem z filmu značka: na dožití.   kuriozní na snímku je i jeho poněkud   nadčasové poslání, s nímž autoři v době   vzniku určitě nepočítali; včetně atmosféry   duchu tehdejší doby. ačkoliv máme dnes bytů   poměrně dostatečné množství, jsou cenově   pro většinu lidí zcela nepřijatelné a tak   otázka bydlení v mnohých rodinách zůstává   neměnná i se stejnými problémy jako před   těmi dvaceti lety. natolik ke kladům původního   televizního filmu, které ale nedokáží   vyrovnat omezené technické možnosti svého   výrobního procesu, čímž hlavně davové   scény vyznívají asynchronně a uměle, jak je   tomu v sekvencích svatby nebo scén z nádraží.   I přes tyto nedostatky lze snímek Značka: Na   dožití zařadit mezi nejlepší díla ve   střední kinematografické třídě.