Zlatý pavouk

Nevím, jestli Jana Brejchová   odmítla hrát nějakou roli,   protože se mě zda, že   všechny její výkony mají v   sobě fluidum, na které se   vzpomíná. Ve Zlatým pavouku   je teprve na začátku, ty   hlavní role začaly chodit v   60. letech a není jich pár.   Kdo jednou převezme její   štafetu, nelze říci, zatím   není žádná na obzoru. Ale   také se mohlo stát, že   kdyby nezemřela krásná Jana   Rybářová, bláznivě   zamilovaná do   "škaredého",   ženatého chlapiska, že by   Brejchová měla soupeřku a   že by se obě o role popraly.   Po smrti Rybářové, byla   hnedle role pro Brejchovou ve   filmu Morálka paní Dulské.   Ve filmu o Zlaté broži, dnes   zubař příjde bezpracné ke   zlatu, které bylo ukryté na   půdě a za války bylo   odejmuto obětem a používá   jej ke své profesi. Má   krásnou ženu, která se   parádí, proto jí   připíchne zlatou brož,   která jej odsoudí k létům   ve vězení. Dobře mu ták...

Docela neznámá česká   detektivka, kterou se najednou   ČT1 rozhodla uvést ve svém   večerním programu.
Tendečně založený   příběh, kde příslušník   SNB je kladný do posledního   písmenka a usvědčí   zloděje i za cenu zrady   kamaráda. Jak už bylo   zmíněno níže - velmi   mladičká Jana Brejchová v   roli novomaželky záporného   hrdiny a Květa Fialová jako   femme fatale. Robertu   Vrchotovi rozporuplné postavy   vždycky svědčily, nicméně   od začátku bylo dost jasné   jak to všechno skončí,   vědět od začátku, kdo je   zloděj spíš příběhu   uškodilo než pomohlo.

Příležitost dělá   zloděje, ale i tohoto   zloděje nakonec spravedlnost   zastihne. Tak by se do jedné   věty dal shrnou děj   příběhu tohoto filmu.   Počátek začíná ještě v   době dozvuků druhé   světové války a končí v   době po roce 1948. Hlavní   hrdina, bojovník v době   povstání proti německým   okupantům se setká s   příležitostí a ukradne   tornu plnou zlata. Je to   začínající zubař a zlato   se pro ledasco hodí.
Jeho milou a časem i   manželkou se stává   mladičká dívka Marie.   Naivní až tupoučká. Tuto   roli vytvořila Jana   Brejchová. Hodně jsem se   musel snažit, abych ji   poznal. Naja. Tehdy ji bylo   šestnáct let. Hrůza, jak   ten čas letí.
Jako   na potvoru se ve vile našeho   hrdiny ubytuje kamarád, a k   zubařově smůle, v jedné   osobě i policajt. To je   otázka času, kdy se vše   provalí.
Film má   svoji hodnotu. Co mne u něj   štvalo různá úroveň zvuku   hudby a dialogů. Takže jsem   musel u TV přijímače   střídavě zvuk zesilovat a   zeslabovat.

Je po válce a kdo má to   štěstí, může někde   narazit na ukryté zlato   ukradené majitelům nacisty.   Byla povinnost takovou věc   patřičným úřadům   hlásit, ale ne každý to   udělal. Tento příběh je o   zubaři mající o zlato,   přesněji zubařské zlato,   nouzi. Náhodně na půdě   najde zlaté šperky a   ponechá si je. Když z nich   udělá zubařské plíšky,   dá se to pochopit, ale proč   je dal zlotřilci   emigrujícího na západ, už   ne. Jeho pochopitelně   zastřelili a zlato bylo u   něj nalezeno. Zubařův   kamarád, kterého ubytoval ve   svém bytě, tento případ   vyšetřuje a po čase na něj   příjde. Jo jo, když jde o   zločin, sebelepší kamarád   v tu ránu není kamarádem.   Zákon je zákon. Tato   kriminálka poukazuje na   reálné skutky poválečné   doby. Natočený příběh je   podle postupů své doby a tak   na dnešní dobu již   vyznívá krapet rozporuplně.   Značně se tlačí na   psychologické výjevy zubaře   a na skromnost jeho kamaráda.   Opět tu vyznívají klasická   fakta, jako to, že zločinci   to nemají v hlavě v   pořádku a policajti jsou   dobráci od duše. A tak   těžko posoudit, co že je to   vlastně za žánr. Hodilo by   se zařazení mezi   psychologické krimi. Je to   bez napětí, bez akce,   prostě bez ničeho. Jen   prostoduchý poválečný   příběh a nic víc.

Praktická ukázka toho, co to   znamená nakvartýrovat si do   baráku ženskou a komunistu,   ještě ke všemu poručíka   SNB. Neznamená to totiž nic   jiného než mít v domě   nepřítele, jenž vás   zradí, a nikoli zázemí,   nikoli oporu, nikoli přítele   v dobrém i zlém, jak jste   původně zamýšleli. Bylo   samozřejmě jen otázkou   času než někdo pozná   nápadný zlatý šperk,   nošený všude marnivou   paničkou.
Později   narozené možná překvapí,   jaké byly Brejchová a   Fialová zamlada kočky.
Facka, kterou Hruška   vlepí své těhotné   ženušce, patří do   kategorie památečních. Je   to opravdový, nefalšovaný   políček, pěkná ťafka,   která herci skutečně sedla!

Pavouček
Je to tak naivní příběh,   až to bolí. Zubař, který   najde zlato, dá výstavní   kousek novomanželce a   neobává se, že náhoda   může zapracovat a šperk   někdo pozná. Charakterová   "rovnost"   příslušníků SNB bije do   očí a všem, kteří zažili   staré časy, právem   připadne trapná až hloupá.   A jak už bylo řečeno v   minulých komentářích, od   policajta v domě ruce   pryč... Film, na který se   pro jeho hloupost dá lehce   zapomenout. Navždy.