Zaostřit, prosím!

Politická atmosféra koncem padesátých let   minulého století dodalo filmovém tvůrcům   odvahu se pomaloučku vrátit k filmové satiře   ohledně společenských a hlavně pracovních   poměrů. A tak vznikl tento povídkový film,   který se snaží prezentovat projevem   sebekritičnosti. Že se to vůbec nepovedlo,   muselo být jasné už tehdy. Takže co se týče   samotných povídek, jedná se jen o obyčejné   úsměvné příběhy s výdobytky dodnes známé,   což je snaha dosáhnout své kariéry,   pokrytectví a hlavně pracovní ulejvání. To,   co je prezentací, s jinak výborným, Ladislavem   Peškem, ve snaze povídky spojit, se spíše   honosí až neskutečnou trapností. Režisér   Martin Frič, který má ve své filmografii   plejádu dodnes výborných snímků, se tedy   sice, jako vždy, snažil s námětem poprat, ale   houby víme, jaký byl nad tím vším stranický   dohled. A tak to dopadlo, jak to dopadlo.   Nevalně. Nejvíce ale asi potěší účast již   nemocného Vlasty Buriana, pro kterého se tímto   jednalo o poslední filmovou roli. Pro něj   typické energie se vlivem zdravotního stavu sice   již nedočkáme, ale svým typickým projevem   přesto nezklame. I když už to na druhou stranu   také není úplně ono. Na snímku se tedy stále   podepsala doba, ale snaha se zase cení. Proto se   zřejmě snímek nestal pozapomenutým.

Jakási povídková komediálně-agitační   satira. Už to samo o sobě dává tušit malér   ale polovina 50.let takové věci přinášela a   to nejen ve filmu. Ani tak schopný režisér jako   Mac Frič obklopený předními herci několika   generací si nedokázal poradit s tímhle   zapeklitým zadáním. O satirické hodnotě   nehodlám spekulovat ale k smíchu tento film tedy   není. Daleko spíš k pláči a ještě víc k   zamyšlení.

Ikdyž jsem se u tohoto filmu místy nudila, tak   jsem si ho o tři dny později uspořádala v   hlavě a musím říci že nebyl vůbec špatný.   Nejvíce mě rozesmál Josef Kemr. Jinak se mi moc   líbily ty speciální efekty, co dělali herci   lusknutím prstu.

Agitka jako řemen. Poslední povídka je nej a to   ne jen kvůli panu Burianovi. Ten zde však ze   svého umění nepředvede zhola nic. Poslední   mistrova role v hraném filmu. Druhá povídka je   taková pomalá a první v mezích průměru.   Celkově dohromady nic moc.

Komedie snažící se být satirickou. Film o   ničem, avšak plný velkých českých herců.   Těch v podstatě začínajících a těch,   kteří se svoji hereckou kariérou končili.   Věřím tomu, že ve své době pobavil. I dnes   budí úsměv, jehož přičinou však není   satira.

Film velmi poplatný době svého vzniku,tzv   komunální satira se tomu   říkalo,pranýřování problémů té doby   hlavně pracovních,s komentářem pana   Peška,jinak obsazen skvělými herci.Film je v   podstatě téměř zapomenutý,jeho název je   znám pouze díky tomu,že je to nenávratně   poslední filmová role krále komiků Vlasty   Buriana.