Údolí krásných žab

Patnáctiletá Jana má trávit prázdniny na   pionýrském táboře. Prožívá však i první   lásku s chlapcem Jindrou a tak pro ní pobyt je   spíše utrpením. Nebaví ji to a nakonec chce   utéct, ale i ten útěk jí nevyjde. Nakonec   pobyt na táboře dokončí.

Snímek je nostalgickou vzpomínkou na tábory, v   té době pionýrské, plné dobrodružných her,   táborových ohňů a s tím spojené trampské   písničky. Byla to doba bez mobilních telefonů   a jiných digitálních vymožeností a všichni   si nerušeně užívali přírodních krás. A   přesně takový je tento příběh o zamilované   patnáctileté dívce, která na takový tábor   jet musí, ale dělá všechno proto, aby byla   vyloučena a poslána zpět domů, kde by se   setkala se svým chlapcem. Ve svém věku hezká   Milada Vnuková ztvárnila tuto dívku   přesvědčivě, a jeden by pro ni našel i   pochopení. Zajímavostí je role Vítězslava   Jandáka, který zahrál velice sympatického   táborového vedoucího. Snímek je pro   dospělého diváka příjemnou vzpomínkou na   dávná léta, dnešní mladí vtom neuvidí nic   zajímavého. Oddychový film nejen pro mládež s   dívčím příběhem, který povzbudí a   potěší.

Jen stran úplnosti filmu, policistu, co staví O.   Brouska na motorce hrál Miroslav Krejča   (1931-2005), doktora se sanitkou, kterého hrál   Václav Kotva, namluvil Oldřich Velen.

Cesta do hlubin puberťákovy duše. Respektive   zamilované puberťačky. Ač divák s jejím   chováním nesouhlasí, v podstatě mu jí je   líto. Obrácení k lepšímu je předvídatelné;   neukázali, jak pokračoval její vztah s Jindrou.   Přesto se mi to líbilo víc než profláknuté a   každou chvíli vysílané komedie z téže   dekády.

Hlavní hrdinka je normální pubertální holka s   kterou trochu zamává první láska. Nevidím na   jejím chování nic nepatřičného, až tedy na   její útěk z tábora, ale ten byl podle mě až   vyvrcholením všeho co se dělo předtím. Co mě   rozesmálo, tak návštěva letního koncertu, na   který šla dívčina s otcem v obleku. Dneska by   se šlo v džínách a rozhodně ne s kravatou na   krku. Vůbec to oblečení byla radost sledovat.   Nostalgie v podobě písničky, kterou jsme   zpívávali u táboráků a obradkovaný hubený   Víťa Jandák.

Vždy se těším na Jiřího Valu jako otce Jany   a na jeho proslovy k pubertální dívce, na   jejich společnou návštěvu koncertu kapely   Rangers. Právě tak při vzpomínce na Jiřího   Valu se mi vybaví tento film. Jinak si o   pionýrských táborech myslím své, v   padesátých a začátkem šedesátých let jsem   jich absolvoval dost, později i jako praktikant a   vedoucí.

Údolí krásných žab je moje vzpomínka na   dětství, prožívala jsem své první úlety   podobným způsobem jako Jana, takže mi byla   opravdu hodně blízká i film s tématikou   puberty....a neřekla bych, že se jednalo o jen   dívčí prázdninový příběh :o)

Hodně silná osmička v hodnocení. Pan Březina   ve své knize věnované českému filmu tento   snímek poněkud shazuje. S většinou jeho   komentářů se však neshoduji. Film Údolí   krásných žab patří k těm snímkům, které   nejsou příliš často opakovány. A je to   možná škoda. Žánr dětského filmu,   respektive filmu pro mládež je v posledních   dvaceti letech u náas opomíjen. Počet   vzniklých filmů napočítáte na prstech jedné   ruky a možná vám nějaký ten prstík ještě   zbyde.
Snímek vypráví o jedněch   prázdninách patnáctileté žáby jménem Jana.   Tehdy před těmi 40 lety, (tak skoro je tento   film stár), byli patnáctiletí lidé skutečně   ještě dětmi. Na pionýrák se jezdívalo na   dvacet dní (tak dlouhý byl jeden turnus) a   prožívala se na něm všelijaká   dobrodružství. Dnes se o totéž, co tehdy   dělali pionýři, snaží skauti. :-)
Naše   patnáctiletá hrdinka prožívá první lásku,   kterou kvůli pionýráku, musí opustit. A nechce   se ji na ten dvacetidenní pobyt odjet. Musí.   Není plnoletá a rodiče jedou na 14 dní do   Bulharska. Kdo by ji hlídal? Podvod s maroděním   nevyjde a tak Jana odjíždí do Údolí   krásných žab. Občas tam udělá nějakou tu   holkovinu, aby nakonec zjistila, že na táboře   je to prima.
Prima je i tento film. Vedle   větších herců - Vala, Myslíková, Jandák -   hraje spousta dětských interpretů. Řada z nich   se objevila ve více snímcích a stali se tzv.   dětskými hvězdami.

Dobrý přepis dívčího románu od St. Rudolfa.
Dívčí četba od Stanislava Rudolfa, na níž   navázala v současnosti Lenka Lanczová, je   klasikou svého žánru. Údolí krásných žab   byla jedna z mých oblíbených knížek v   dětství a moc se mi líbil i tento pohodový   film z prostředí mládeže, který bohužel v   poslední době postrádám naprosto všude. Na   DVD nevychází, v televizi není. Přitom je to   odpočinková záležitost, u níž nám vůbec   nepřijde, že ona puberťanda Jana prožívá   své trable s první láskou již před více než   30ti lety. Sympatická mi byla i Milada Vnuková,   hrající Janu, bohužel pak v 80. letech zcela   zmizela...copak s ní asi je? Jde o jeden z   filmů, kde nemusíme hledat žádné vazby na   minulou dobu, snad jen označení pionýrský   tábor, ale myslím, že tato drobnůstka nemůže   nikomu dojem z filmu zkalit. A podobné trable s   prvními láskami i rodiči prožívá i dnes   spousta mladých děvčat.

Pro mnohé taková nostalgická vzpomínka na   dětské tábory. Tady sice už pionýrské, ale   ještě s mnoha prvky skautismu, ještě to nebyla   ta hrůza dětských táborů ROH. Film sám o   sobě je spíše jen průměrný, který ale   pobaví zpěvem Vítězslava Jandáka u   táboráku, kdy se mu z hrdla naprosto   nepřirozeně ozývá hlas Karla Zicha.:-)