Solaris

Tohle je sci-fi, které vůbec   nemám rád. Zdlouhavé,   rozvláčné a ukecané. Nikdy   jsem se Lemovými romány   neprokousal, a později jsem   se o to přestal i snažit.   Pro někoho je možná skoro   pětiminutový průjezd auta   městem vrcholem filmové   tvorby, u mne je to však   paskvil, k ději nepatřící   a nikam jej neposunující.   Nebudu zde rozebírat dialogy,   v některých je spousta   moudrých myšlenek, ale   patří to k filmu? Snad tak   do divadla ne? Šíleně   pomalá kamera je další   minusová položka pro pana   režiséra. Divím se, že   právě z ní nevytloukl   alespoň pětihodinový   snímek, nebo tři   celovečerní filmy.   Přiznávám se, že napoprvé   jsem sledování v polovině   (asi) vzdal. Tak dnes jsem to   nevzdal a sílou vůle dospěl   ke konci tohoto natahovaného   příběhu. Nuže, jdu hledat   nějaké plusy, a ech ech…   Nenalézám nic. Herecké   výkony?? Příliš strnulé,   bez citu, mimika nic moc.   Hudba? Pche. Tak taky nic. No   dobrá, snad kulisy,   divadelní. Ne. Ani to ne.   Prostě opravdu ať se   snažím sebevíce,   nenalézám nic. Naprosto nic.   Ne, nejsem zklamán, vím, že   od Lema a Tarkovského se   „svého“ sci-fi dočkat   nemohu. Sci-fi, ve kterém se   budu dívat na něco   neobvyklého, na to co nemohu   vidět dnes a denně. Což   sáhodlouhé debaty bohužel   jsou.2016021016646/16654

Ačkoliv Tarkovský tento film   považoval za jeho nejméně   oblíbený, já se přiklánim   hned po Stalkerovi k jeho   druhému nejlepšímu dílu. A   pokládám jeho Solaris a   Kubrickovu 2001: Vesmírnou   Odysseu za rovnocenné   soupeře.

Nestává se to často, avšak   Solaris se to podařilo. Na   celých 165 minut pevně   upoutala mou pozornost a   nepovolila až do samého   závěru. Dr. Sartorius a Dr.   Snaut dodali touhu po   poznání a experimentu za   hranice možností, Kris   Kelvin lidskou přirozenost a   Hari tajemnou nepolapitelnost.   Navíc se film může pyšnit   místy až hororovou   atmosférou. Ani tady se   Tarkovskij nezapře - všimli   jste si Trojice od Andreje   Rubleva?

Dílo je to určitě   výjimečné, ale taky hodně   náročné. A to jednak svým   filozofickým záběrem,   jednak typicky ruským   hlemýždím tempem. Obojí je   naprosto oprávněné, ale pro   někoho i možná   odrazující. Předpokládám   ale, že člověk, který už   se k tomuhle filmu dostane,   ví, co má čekat a bude   ochotný sloupávat   jednotlivé vrstvy.   Individuální i kolektivní   svědomí, honba za poznáním   upozaďující poznávání   sebe sama a svého místa ve   světě, to jsou jen některé   z nich. Jsem spokojený, nuda   mě obcházela obloukem, ale k   úplnému vytržení budu asi   muset ještě dozrát.

Perfektní psychologické   drama. Proti   "Solarisu" z roku   2002 o dvě třídy lepší   ne-li o víc. Patří do mých   top.

Težký film
DOKONALOST - tohle vás   napadne po soustředěném   shlédnutí tohoto filmu, to   že jde o SSSR počin víte   pouze ze jmen postav jinak   Vás tvůrci nenechají na   pochybách. Vnitřní náboj a   linie filmu s efektní kamerou   budou lahodit vašemu oku a   vaše mysl bude neustále   klována napětím a   množstvím otázek... kdo má   rád něco težšího tak   tento film ho jistě   potěší.

Nej 10
Toto je první film za dva   roky, co se snazim filmy   bodovat, kteremu davam 10   bodu. Protoze s tak ucelenym a   vyzralym pocinem na tema   svedomi jsem se jeste   nesetkal.
Vse zacalo   stejne, jak je u Tarkovskeho   skupiny zvykem, typicka pomala   rychlost pohybu kamery   (Stalker). Podezrele ticho, i   kdyz zaber plny stromu a   ptaku, nikdo ani nepip.
Neprirozene dlouha cesta   autem skrze mesto kontrastuje   s klidnym domovem Kirila. A   pak nastava smrst velmi   realnych emocialnich reakci a   filozofickych pohnutek. Ty co   mi utkvely v pameti tady   nebudu psat, at si kazdy   vybere. Snad jen "Clovek   potrebuje cloveka",   "Lasku muzes citit, ale   ne vysvetlit" a   "Pocit studu zachrani   lidstvo"... a to nejsem   ani z daleka u konce.