Slepice a kostelník

Hodně nepovedený start režijní kariéry   později uznávaného a určitě i dobrého   tvůrce Oldřicha Lipského a přestože jde o   komedii i velmi smutný návrat na filmové   plátno pro Vlastu Buriana. Tahle rádoby veselá   agitka o radostném životě našich   družstevníků se nepovedla vůbec v ničem a jen   hrdinské výkony některých herců ji   odrážejí aspoň trochu od úplného dna!!!

Že do toho uvrtali i pana Buriana… Měla to   být asi komedie, ale nějak se nebylo čemu   smát. Nářečí sem tam tahalo dost za uši, ale   taky to někdy vyvážila docela hezká hudba. Je   to těžko hodnotitelný film, poplatný době   svého vzniku a hlavně komančům, kteří si   toto veledílo objednali. A tak je i mé   hodnocení tomu poplatno témuž.   201507018744/8757

Film, který opravdu nepatří   meeasineexintynejkepší,zdílaV. Buriána, ale   asineexitujeherec, který bym+k

Tenhle film patří mezi veselé agitky. Všichni   ti, co zdrustěvňovali byli veselí a hraví.   Rádi zpívali a rozorávali meze. Pak tu byla   skupinka zapšklých a zlých lidí, kteří jen   chtěli škodit. Tu dvě skupiny lidí dopňuje   třetí, kteří jsou hodní, ale pomýlení. Tak   nějak vypadala propaganda nejen filmové tvorby   padesátých let. Někdy jste je poznali podle   čepice a klobouku. Vlasta Burian se zde vrací na   filmové plátno po nucené přestávce. Opět se   snaží být takový roztomilý a infantilní, jak   jej známe z filmů třicátých a čtyřicátých   let, ale už to není ono. Naopak Jiřina   Štěpničková se zde na dlouhou dobu s filmem   loučí. Po neúspěšném úprku za kopečky byla   vystavena společenskému odsouzení. Petice k   jejímu potrestání podepisovali i nejbližší   kolegyně a kolegové. Ve vězení strávila deset   let.

Tady musí být milovníkům Vlasty Buriana   doslova líto, co musel komik hrát aby vůbec   mohl hrát, aby ho soudruzi pustily před kameru.   Smutná komedie.

Asi jde o nejsmutnější film z kolekce filmů   Vlasty Buriána. I když po válce bylo jasné,   že se nebudou točit filmy typu Katakomby nebo   Pytlákova schovanka ale dostat Krále komiků   až na dno, tak jej ponížit, to si mohli dovolit   jenom v USA, také po válce a nejenom na   Chaplinovi...
Po pravdě, po 20 minutách jsem   usoudil, že se na to nedá koukat..

Padesátá léta
Přesně v duchu oněch padesátých let. Film   poplatný době, ale "nabitý" dobrou   hereckou gardou, která vždycky tak trochu   zmírnila a zachránila dějovou prázdnotu   těchto filmů. Je smutné, že se zde objevuje   Vlasta Burian po letech zákazu filmování vedle   Jiřiny Štěpničková, kterou takový zákaz   velmi brzy postihne.

Snímek ..........
u kterého se budete možná chvílemi tlouct   smíchy jako já...Je to totiž PŘÍŠERNÁ   agitka, tak hrůzná, až je krásná,
já se   třeba tloukl u teatrálně plačtivých cerátů   Jiřiny Štěpničkové, která byla zaujata proti   družstvu na vesnici. "Že nejsou ty kuřata,   cos přinesl, družstevní. Že ne?" ptala se   v breku.... :-DD Pak si ale uvědomíte její   pozdější osud a nějak vám přestane být do   smíchu.....